Porucha vědomí (pediatrie)
Vědomí je souhrn základních funkcí mozku. Schopnost uvědomovat si své okolí, sebe samého, schopnost učit se a pamatovat si. Dále vnímat vnější i vnitřní podněty, hodnotit je a reagovat na ně. Porucha vědomí provází anatomická postižení či dysfunkci ascendentní retikulární formace. Porušení asociačních oblastí kortexu, retikulokortikálních drah a poraněním v oblasti thalamu. Také může být způsobena poruchou neurotransmiterů a metabolické dysbalancemi.
Poruchy vědomí[upravit | editovat zdroj]
- kvalitativní (porucha kognitivních a afektivních funkcí bez poruchy bdělosti)
- kvantitativní (porucha bdělosti a motoriky, somnolence, sopor, koma), popř. jejich kombinace. Kvalitativní poruchy jsou u dětí méně časté.[1]
Kvalitativní[upravit | editovat zdroj]
Tyto poruchy nepostihují úroveň bdělosti, ale obsah vědomí (úroveň bdělosti je u těchto poruch často zachována). Pro kvalitativní poruchy jsou typické poruchy orientace, myšlení a jednání. Dělíme je do tří skupin
- obluzené vědomí
Pro obluzené vědomí je typické, že postižený vnímá vnější realitu jako zkreslenou jak v tvarech, tak ve významu. Takový člověk může být dezorientovaný, má zkreslenou informaci o sobě samém. Často jsou přítomné halucinace. Patří sem zmatenost (amence), nebo těžší porucha, kterou nazýváme delirium. Delirium je typické zvýšeným neklidem, aktivitou a halucinacemi.
- mrákotné stavy (obnubilance)
Mrákotné stavy mají zpravidla náhlý začátek a konec. Začínají z jasného vědomí a opět se do něj vracejí. Postižený nemá žádné vzpomínky na tento stav (tzv. amnézie). I když vnější chování nemusí být pro pozorovatele nijak nápadné, jsou základní záměry a tendence postiženého výrazně změněny. Vyskytují se u epilepsie, traumatech hlavy, úžehu, hladovění, u některých psychóz a poruch osobnosti.
Poruch spánku je celá řada. Jejich přesné určení vyžaduje zpravidla konzultaci s odborníkem.
Příčiny kvalitativních poruch vědomí[upravit | editovat zdroj]
- Postižení CNS
- trauma (komoce);
- nádory;
- infekce (encefalitidy, meningitidy);
- hypoxie (hypoxicko-ischemická encefalopatie).
- Metabolické dysbalance
- iontové poruchy (Na, Ca, Mg);
- jaterní poruchy (dědičné poruchy metabolismu, hyperamonémie, jaterní selhání);
- ledvinné poruchy (akutní selhání ledvin s urémií);
- poruchy glukózového metabolismu (hypoglykémie, hyperglykémie, diabetická ketoacidóza).
- Endokrinopatie
- thyreopatie;
- poruchy hypofýzy (Cushingův syndrom).
- Intoxikace
- oxid uhelnatý;
- léky (benzodiazepiny, barbituráty, antihistaminika, tricyklická antidepresiva, neuroleptika, hypnotika, digoxin, beta-blokátory;
- návykové látky (alkohol, kokain).
- Kritické stavy
- sepse, polytrauma (organický psychosyndrom).[1]
- Pneumonie
Kardiovaskulární
- Arytmie (supraventrikulání např WPW syndrom), komorové např. dlouhé QT)
- VVV srdce
- Nepoznaná VVV srdce (například koarktace aorty)
- Plicní hypertenze
- Plicní embólie
- Kardiomyopatie
- Srdeční selhání
Kvantitativní[upravit | editovat zdroj]
Tyto poruchy postihují bdělost. Z hlediska intenzity rozlišujeme na
- synkopu (mdloba)
Jedná se o krátkodobé, náhlé bezvědomí, které vzniká v důsledku nedostatku okysličené krve v mozku. Může vzniknout jak z biologických, tak z psychogenních příčin (např.: vyčerpání, bolest, úlek, ale také třeba pohled na krev).
- somnolenci
Somnolence připomíná stav zvýšené ospalosti. Postižený však reaguje na vnější podněty a lze ho „probudit" (je-li ponechán o samotě, upadá do spánku). Mezi typické projevy patří zpomalené myšlení, chování bezúčelné, nezájem, pomalé reakce. Může se vyskytnout u intoxikací, v počátečních stadiích narkózy, nebo po úrazech hlavy.
- sopor
Sopor je o něco silnější než somnolence. Postižený není schopen kontaktu. Není schopen srozumitelně odpovědět na otázky. Dech a pulz mají zpomalenou frekvenci, krevní tlak se snižuje. Vyskytuje se u některých intoxikací, po úrazech hlavy.
- koma
Je to stav, který nastává při narkóze. Vyhasínají při něm fyziologické reflexy, snižuje se pulz, dechová frekvence a krevní tlak. Postiženého nelze žádným způsobem přivést k vědomí (nereaguje na bolest, zornice nereagují na světlo). Kromě narkózy nastává po úrazech hlavy, cévních mozkových příhodách, elektrošoku a při některých somatických onemocněních (diabetické kóma, uremické kóma).
Příčiny kvantitativních poruch vědomí[upravit | editovat zdroj]
- Supra- a infratentoriální léze
- krvácení (subdurální, epidurální, subarachnoidální);
- trauma (komoce, kontuze, krvácení);
- cévní (trombóza, embolie, vazospamus, AV malformace);
- expanzivní procesy (nádor, hydrocefalus);
- infekce (meningitida, encefalitida, mozkový absces);
- křeče (epilepsie).
- Difúzní kortikální léze
- hypoglykémie (hypermetabolické stavy – hyperpyrexie, protrahované křeče; nedostatek energetického substrátu);
- hypoxie (dušení, kardiopulmonální resuscitace, intoxikace oxidem uhelnatým, oběhové příčiny);
- rozvrat vnitřního prostředí (iontové dysbalance, poruchy acidobazické rovnováhy, diabetes mellitus, urémie);
- metabolické příčiny (dědičná porucha metabolismu aminokyselin, glycidů, tuků, mitochondriální encefalopatie);
- endokrinní příčiny (thyreopatie, adrenální insuficience, hypoparathyreiodismus);
- intoxikace (alkohol, léky, rostiny, chemické látky);
- multiorgánové selhání (sepse, šokové stavy, postasfyktické stavy).
- Psychogenní příčiny
- hysterie, vagotonie, panická porucha.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
MD, Robert, Bonita MD a Joseph MD, et al. Nelson Textbook of Pediatrics, 2-Volume Set. - vydání. Elsevier Health Sciences, 2015. 3880 s. ISBN 9781455775668.
- ↑ a b c LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 111-113. ISBN 978-80-7262-772-1.