Porucha vědomí (pediatrie)

Z WikiSkript

Vědomí je souhrn základních funkcí mozku. Schopnost uvědomovat si své okolí, sebe samého, schopnost učit se a pamatovat si. Dále vnímat vnější i vnitřní podněty, hodnotit je a reagovat na ně. Porucha vědomí provází anatomická postižení či dysfunkci ascendentní retikulární formace. Porušení asociačních oblastí kortexu, retikulokortikálních drah a poraněním v oblasti thalamu. Také může být způsobena poruchou neurotransmiterů a metabolické dysbalancemi.

Poruchy vědomí[upravit | editovat zdroj]

  • kvalitativní (porucha kognitivních a afektivních funkcí bez poruchy bdělosti)
  • kvantitativní (porucha bdělosti a motoriky, somnolence, sopor, koma), popř. jejich kombinace. Kvalitativní poruchy jsou u dětí méně časté.[1]

Kvalitativní[upravit | editovat zdroj]

Tyto poruchy nepostihují úroveň bdělosti, ale obsah vědomí (úroveň bdělosti je u těchto poruch často zachována). Pro kvalitativní poruchy jsou typické poruchy orientace, myšlení a jednání. Dělíme je do tří skupin

  • obluzené vědomí

Pro obluzené vědomí je typické, že postižený vnímá vnější realitu jako zkreslenou jak v tvarech, tak ve významu. Takový člověk může být dezorientovaný, má zkreslenou informaci o sobě samém. Často jsou přítomné halucinace. Patří sem zmatenost (amence), nebo těžší porucha, kterou nazýváme delirium. Delirium je typické zvýšeným neklidem, aktivitou a halucinacemi.

  • mrákotné stavy (obnubilance)

Mrákotné stavy mají zpravidla náhlý začátek a konec. Začínají z jasného vědomí a opět se do něj vracejí. Postižený nemá žádné vzpomínky na tento stav (tzv. amnézie). I když vnější chování nemusí být pro pozorovatele nijak nápadné, jsou základní záměry a tendence postiženého výrazně změněny. Vyskytují se u epilepsie, traumatech hlavy, úžehu, hladovění, u některých psychóz a poruch osobnosti.

Poruch spánku je celá řada. Jejich přesné určení vyžaduje zpravidla konzultaci s odborníkem.

Člověk upadající do bezvědomí

Příčiny kvalitativních poruch vědomí[upravit | editovat zdroj]

Postižení CNS
Metabolické dysbalance
  • iontové poruchy (Na, Ca, Mg);
  • jaterní poruchy (dědičné poruchy metabolismu, hyperamonémie, jaterní selhání);
  • ledvinné poruchy (akutní selhání ledvin s urémií);
  • poruchy glukózového metabolismu (hypoglykémie, hyperglykémie, diabetická ketoacidóza).
Endokrinopatie
Intoxikace
Kritické stavy

Kardiovaskulární

  • Arytmie (supraventrikulání např WPW syndrom), komorové např. dlouhé QT)
  • VVV srdce
  • Nepoznaná VVV srdce (například koarktace aorty)
  • Plicní hypertenze
  • Plicní embólie
  • Kardiomyopatie
  • Srdeční selhání

Kvantitativní[upravit | editovat zdroj]

Tyto poruchy postihují bdělost. Z hlediska intenzity rozlišujeme na

  • synkopu (mdloba)

Jedná se o krátkodobé, náhlé bezvědomí, které vzniká v důsledku nedostatku okysličené krve v mozku. Může vzniknout jak z biologických, tak z psychogenních příčin (např.: vyčerpání, bolest, úlek, ale také třeba pohled na krev).

  • somnolenci

Somnolence připomíná stav zvýšené ospalosti. Postižený však reaguje na vnější podněty a lze ho „probudit" (je-li ponechán o samotě, upadá do spánku). Mezi typické projevy patří zpomalené myšlení, chování bezúčelné, nezájem, pomalé reakce. Může se vyskytnout u intoxikací, v počátečních stadiích narkózy, nebo po úrazech hlavy.

  • sopor

Sopor je o něco silnější než somnolence. Postižený není schopen kontaktu. Není schopen srozumitelně odpovědět na otázky. Dech a pulz mají zpomalenou frekvenci, krevní tlak se snižuje. Vyskytuje se u některých intoxikací, po úrazech hlavy.

  • koma

Je to stav, který nastává při narkóze. Vyhasínají při něm fyziologické reflexy, snižuje se pulz, dechová frekvence a krevní tlak. Postiženého nelze žádným způsobem přivést k vědomí (nereaguje na bolest, zornice nereagují na světlo). Kromě narkózy nastává po úrazech hlavy, cévních mozkových příhodách, elektrošoku a při některých somatických onemocněních (diabetické kóma, uremické kóma).

Příčiny kvantitativních poruch vědomí[upravit | editovat zdroj]

Supra- a infratentoriální léze
  • krvácení (subdurální, epidurální, subarachnoidální);
  • trauma (komoce, kontuze, krvácení);
  • cévní (trombóza, embolie, vazospamus, AV malformace);
  • expanzivní procesy (nádor, hydrocefalus);
  • infekce (meningitida, encefalitida, mozkový absces);
  • křeče (epilepsie).
Difúzní kortikální léze
  • hypoglykémie (hypermetabolické stavy – hyperpyrexie, protrahované křeče; nedostatek energetického substrátu);
  • hypoxie (dušení, kardiopulmonální resuscitace, intoxikace oxidem uhelnatým, oběhové příčiny);
  • rozvrat vnitřního prostředí (iontové dysbalance, poruchy acidobazické rovnováhy, diabetes mellitus, urémie);
  • metabolické příčiny (dědičná porucha metabolismu aminokyselin, glycidů, tuků, mitochondriální encefalopatie);
  • endokrinní příčiny (thyreopatie, adrenální insuficience, hypoparathyreiodismus);
  • intoxikace (alkohol, léky, rostiny, chemické látky);
  • multiorgánové selhání (sepse, šokové stavy, postasfyktické stavy).
Psychogenní příčiny
  • hysterie, vagotonie, panická porucha.[1]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

MD, Robert, Bonita MD a Joseph MD, et al. Nelson Textbook of Pediatrics, 2-Volume Set. - vydání. Elsevier Health Sciences, 2015. 3880 s. ISBN 9781455775668.

  1. a b c LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 111-113. ISBN 978-80-7262-772-1.