Patologie parodontu

Z WikiSkript

Parodontopatie jsou obecně rozdělovány do 2 hlavních skupin, kterými jsou gingivitidyparodontitidy. Další skupinou onemocnění parodontu je atrofie parodontu, která je ale uznávána pouze v České republice.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gingivitis.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Parodontitis.

Projevy parodontopatií – obecně[upravit | editovat zdroj]

Mezi základní projevy parodontopatií patří zánět gingivy a vznik parodontálních chobotů.

Sulcus gingivalis

Parodontální choboty[upravit | editovat zdroj]

Gingivální sulkus, který je hlubší než 3 mm se nazývá chobot neboli kapsa. Choboty mohou být dvojího typu: nepravépravé.

Nepravý parodontální chobot[upravit | editovat zdroj]

Nepravý parodontální chobot je charakteristický prohloubením gingiválního sulku bez ztráty dentogingiválního spojení, úpon spojovacího epitelu je tedy na svém místě, dochází pouze k posunu okraje gingivy koronárně vlivem nárůstu jejího objemu.

Pravý parodontální chobot[upravit | editovat zdroj]

pravého parodontálního chobotu již dochází ke ztrátě epitelového úponu a k jeho posunu apikálně.

Klasifikace parodontopatií[upravit | editovat zdroj]

Podle klasifikace parodontopatií Annals of Periodontology z prosince roku 1999.

A. Onemocnění gingivy[upravit | editovat zdroj]

ONEMOCNĚNÍ GINGIVY INDUKOVANÉ PLAKEM
  1. Gingivitida spojená pouze s přítomností plaku
    • bez jiných lokálních faktorů;
    • s dalšími lokálními faktory.
  2. Onemocnění gingivy modifikované celkovými faktory:
    • Spojené s endokrinním systémem:
      • gingivitida v pubertě;
      • gingivitis spojená s menstruačním cyklem;
      • gingivitis a pyogenní granulom v graviditě;
      • gingivitida při diabetes mellitus.
    • Spojené s krevními chorobami:
      • gingivitida u leukémie;
  3. Medikamentózně modulované onemocnění gingivy:
    • onemocnění gingivy ovlivněné léky;
      • poléková hyperplazie gingivy;
      • gingivitida ovlivnněná léky;
      • gingivitida spojená s užíváním perorální antikoncepce;
  4. Onemocnění gingivy modifikované malnutricí:
    • gingivitida u deficitu vitamínu C;
GINGIVÁLNÍ LÉZE BEZ ÚČASTI PLAKU
  1. Gingivální léze specifického bakteriálního původu
  2. Gingivální léze virového původu
  3. Onemocnění gingivy mykotického původu:
  4. Léze gingivy genetického původu:
    • hereditární fibromatóza gingivy;
  5. Gingivální projevy celkových stavů:
  6. Traumatické léze:
    • chemické poškození;
    • fyzikální poškození;
    • termické poškození.
  7. Reakce na cizí tkáň
  8. Další nespecifikované

B. Chronická parodontitida[upravit | editovat zdroj]

  1. lokalizovaná
  2. generalizovaná

C. Agresivní parodontitida[upravit | editovat zdroj]

  1. lokalizovaná
  2. generalizovaná

D. Parodontitida jako projev celkového onemocnění[upravit | editovat zdroj]

  1. Spojená s hematologickými onemocněními:
  2. Spojená s geneticky vázanými chorobami:
  3. Ostatní nespecifikované

E. Nekrotizující onemocnění parodontu[upravit | editovat zdroj]

  1. Nekrotizující ulcerativní gingivitis (NUG)
  2. Nekrotizující ulcerativní parodontitis (NUP)

F. Parodontální absces[upravit | editovat zdroj]

  1. Gingivální absces
  2. Parodontální absces
  3. Perikoronární absces

G. Parodontitis spojená s endodontickými lézemi[upravit | editovat zdroj]

  1. Kombinované parodontálně-endodontické léze

H. Vývojové a získané deformity[upravit | editovat zdroj]

  1. Lokální faktory na zubech, které modifikují nebo predisponují k plakově indukované gingivitidě nebo parodontitidě:
    • Anatomické odchylky na zubech;
    • Výplně na zubech a protet. konstrukce;
    • Fraktury kořenů;
    • Cervikální resorpce kořene a cementové perly.
  2. Mukogingivální deformity a podmínky kolem zubů:
    • Gingivální recesy:
      • vestibulární nebo orální plochy;
      • interproximální prostor.
    • Nedostatek keratinizované gingivy;
    • Snížená hloubka vestibula;
    • Aberantní poloha frenula;
    • Nadbytek gingivální tkáně;
      • nepravý chobot;
      • proměnlivý okraj gingivy;
      • excesivní gingivální projevy;
      • gingivální hyperplazie;
    • Abnormální barva.
  3. Mukogingivální deformity bezzubého oblouku:
    • Vertikální a /nebo horizontální defekt oblouku;
    • Nedostatek gingivální keratinizované tkáně;
    • Zvětšení gingivální/měkké tkáně;
    • Aberantní poloha frenula;
    • Snížená hloubka vestibula;
    • Abnormální barva.
  4. Okluzální trauma:
    • Primární okluzální trauma;
    • Sekundární okluzální trauma.[1].

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Citace[upravit | editovat zdroj]

  1. POLENÍK, Pavel. Onemocnění gingivy [online]. Česká parodontologická společnost (FN Plzeň), ©1999. [cit. 2011-09-12]. <https://www.fnplzen.cz/kliniky/stom/klasifikace.htm>.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • POLENÍK, Pavel. Patologie parodontu [přednáška k předmětu Preventivní zubní lékařství, obor Zubní lékařství, LFP UK]. Plzeň. 19.12.2008. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POLENÍK, Pavel. Subgingivální ošetření v praxi zubního lékaře. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2008. ISBN 978-80-8679-04-5.
  • LINDHE, Jan, Thorkild KARRING a Niklaus Peter LANG, et al. Clinical Periodontology and Implant Dentistry. 4. vydání. Oxford : Blackwell Munksgaard, 2003. ISBN 1-4051-0236-5.