Palatum

Z WikiSkript


Palatum − patro je horizontální přepážka oddělující ústní dutinu od dutiny nosní. Má dvě části: palatum durum a palatum molle.

  1. Palatum durum − tvrdé patro v přední části, které je vyztuženo kostěnným patrem − palatum osseum.
  2. Palatum molle − měkké patro tvoří zadní část.

Palatum durum[upravit | editovat zdroj]

Podkladem tvrdého patra je párový processus palatini maxillarum a laminae horizontales patrových kostí. Úplně vpředu je tvořen párovou premaxillou, která je srostlá s maxillou. Sliznice tvrdého patra je nepohyblivá, protože pevně srůstá s periostem kostí.

Útvary tvrdého patra[upravit | editovat zdroj]

Palatum durum – kostěný podklad, pohled zespoda.
  • Plicae palatinae transversae − rugae palatinae − tyto nízké řasy, které probíhají napříč, se s věkem postupně vyhlazují. Mají tuhou konzistenci kvůli srůstu sliznice s periostem.
  • Raphe palati − je pozůstatkem srůstu pravé a levé patrové ploténky. Připomíná val táhnoucí se ve střední čáře.
  • Papilla incisiva − nemusí být vždy patrná. Jedná se o drobné vyvýšení ve střední čáře v místě kostěných foramina incisiva. Můžeme v něm nalézt vklesliny sliznice, někdy ve formě dvou slepých kanálků − ductus incisivi.

Stejně jako v dalších částech dutiny ústní jsou i ve sliznici tvrdého patra drobné slinné žlázkyglandulae palatinae.

  • Větší skupinka těchto žlázek ústí v zadní části trdého patra v párové jamce − foveola palatina.

Palatum molle[upravit | editovat zdroj]

Měkké patro je na rozdíl od tvrdého patra pohyblivá ploténka, jejíž základem je vazivová aponeurosis palatina, která je pokračováním periostu horizontálních lamel kostí patrových.

Sagitální řez orální oblastí.

Palatum molle se nachází v zadní části patra a navazuje plynule na patro tvrdé. Je kryto sliznicí:

  • spodní ústní strana − mnohovrstevný dlaždicobuněčný epitel, ve kterém se místy nacházejí chuťové pohárky;
  • horní nosohltanová strana − víceřadý cylindrický epitel s řasinkami, může obsahovat ostrůvky dlaždicového vrstevnatého epitelu.

V klidu se měkké patro sklání šikmo dozadu a dolů. Uprostřed zadního okraje vyčnívá uvula palatina. Palatum molle spolu s kořenem jazyka a stěnami hltanu vytváří fauces − přechod dutiny ústní do hltanu. V místě tohoto přechodu se ke kořenu jazyka a ke stěně hltanu z měkkého patra z obou stran sbíhají dvě slizniční řasy:

  • arcus palatoglossus − přední oblouk;
  • arcus palatopharyngeus − zadní oblouk.
  • V obou jsou stejnojmenné svaly a mezi nimi vkleslina:
    • sinus tonsillaris − je v něm uložena patrová mandletonsilla palatina.
  • Obě řasy spolu s patrovou mandlí vytváří isthmus faucium − hltanovou úžinu.

Tepny[upravit | editovat zdroj]

Tepnou tvrdého i měkkého patra je větev z a. maxillarisa. palatina descendens. K okraji měkkého patra dosahují i větve z a. pharyngea ascendens a z a. palatina ascendens.

Žíly[upravit | editovat zdroj]

Krev z měkkého patra je sbírána do plexus pterygoideus a dále do žil hltanu.

Mízní cévy[upravit | editovat zdroj]

Míza je vedena do submandibulárnch uzlin a hlubokých uzlin krčních.

Nervy[upravit | editovat zdroj]

  1. Motoricky:
    Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Svaly měkkého patra a úžiny hltanové.
  2. Sensitivně:
    • oblast tvrdého patra z n. palatinus major;
    • měkké patro z nn. palatini minores;
    • v okolí papilla incisiva se větví n. nasopalatinus − všechny jsou větvemi z 2. větve n. trigeminus.
  3. Autonomní nervy jdou společně se sensitivními, ke kterým se připojují z ganglion pterygopalatinum.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2002. 488 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.