Palatum
Palatum − patro je horizontální přepážka oddělující ústní dutinu od dutiny nosní. Má dvě části: palatum durum a palatum molle.
- Palatum durum − tvrdé patro v přední části, které je vyztuženo kostěnným patrem − palatum osseum.
- Palatum molle − měkké patro tvoří zadní část.
Palatum durum[upravit | editovat zdroj]
Podkladem tvrdého patra je párový processus palatini maxillarum a laminae horizontales patrových kostí. Úplně vpředu je tvořen párovou premaxillou, která je srostlá s maxillou. Sliznice tvrdého patra je nepohyblivá, protože pevně srůstá s periostem kostí.
Útvary tvrdého patra[upravit | editovat zdroj]
- Plicae palatinae transversae − rugae palatinae − tyto nízké řasy, které probíhají napříč, se s věkem postupně vyhlazují. Mají tuhou konzistenci kvůli srůstu sliznice s periostem.
- Raphe palati − je pozůstatkem srůstu pravé a levé patrové ploténky. Připomíná val táhnoucí se ve střední čáře.
- Papilla incisiva − nemusí být vždy patrná. Jedná se o drobné vyvýšení ve střední čáře v místě kostěných foramina incisiva. Můžeme v něm nalézt vklesliny sliznice, někdy ve formě dvou slepých kanálků − ductus incisivi.
Stejně jako v dalších částech dutiny ústní jsou i ve sliznici tvrdého patra drobné slinné žlázky − glandulae palatinae.
- Větší skupinka těchto žlázek ústí v zadní části trdého patra v párové jamce − foveola palatina.
Palatum molle[upravit | editovat zdroj]
Měkké patro je na rozdíl od tvrdého patra pohyblivá ploténka, jejíž základem je vazivová aponeurosis palatina, která je pokračováním periostu horizontálních lamel kostí patrových.
- Z aponeurosy začínají a zároveň se do ní upínají svaly měkkého patra a úžiny hltanové − musculi palati mollis et faucium.
Palatum molle se nachází v zadní části patra a navazuje plynule na patro tvrdé. Je kryto sliznicí:
- spodní ústní strana − mnohovrstevný dlaždicobuněčný epitel, ve kterém se místy nacházejí chuťové pohárky;
- horní nosohltanová strana − víceřadý cylindrický epitel s řasinkami, může obsahovat ostrůvky dlaždicového vrstevnatého epitelu.
V klidu se měkké patro sklání šikmo dozadu a dolů. Uprostřed zadního okraje vyčnívá uvula palatina. Palatum molle spolu s kořenem jazyka a stěnami hltanu vytváří fauces − přechod dutiny ústní do hltanu. V místě tohoto přechodu se ke kořenu jazyka a ke stěně hltanu z měkkého patra z obou stran sbíhají dvě slizniční řasy:
- arcus palatoglossus − přední oblouk;
- arcus palatopharyngeus − zadní oblouk.
- V obou jsou stejnojmenné svaly a mezi nimi vkleslina:
- sinus tonsillaris − je v něm uložena patrová mandle − tonsilla palatina.
- Obě řasy spolu s patrovou mandlí vytváří isthmus faucium − hltanovou úžinu.
Tepny[upravit | editovat zdroj]
Tepnou tvrdého i měkkého patra je větev z a. maxillaris − a. palatina descendens. K okraji měkkého patra dosahují i větve z a. pharyngea ascendens a z a. palatina ascendens.
Žíly[upravit | editovat zdroj]
Krev z měkkého patra je sbírána do plexus pterygoideus a dále do žil hltanu.
Mízní cévy[upravit | editovat zdroj]
Míza je vedena do submandibulárnch uzlin a hlubokých uzlin krčních.
Nervy[upravit | editovat zdroj]
- Motoricky: Podrobnější informace naleznete na stránce Svaly měkkého patra a úžiny hltanové.
- Sensitivně:
- oblast tvrdého patra z n. palatinus major;
- měkké patro z nn. palatini minores;
- v okolí papilla incisiva se větví n. nasopalatinus − všechny jsou větvemi z 2. větve n. trigeminus.
- Autonomní nervy jdou společně se sensitivními, ke kterým se připojují z ganglion pterygopalatinum.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2002. 488 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.