Zvětšení mikroskopu
Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.
Celkové zvětšení světelného mikroskopu[upravit | editovat zdroj]
Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Zob) a úhlového zvětšení okuláru (βok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah
přičemž platí, že
- je příčné zvětšení objektivu;
- βok je úhlové zvětšení okuláru;
- fob a fok jsou ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru (v mm);
- Δ je optický interval mikroskopu (v mm). Vyjadřuje vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru;
- 250 je konvenční zraková vzdálenost lidského oka vyjádřená v mm.
Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.
Účinky zvětšení[upravit | editovat zdroj]
Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.
Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.
Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.