Zdravotní a sociální charakteristika populace dětského věku
Zdravotní charakteristika[upravit | editovat zdroj]
K nejzávažnějším problémům dětského věku patří faktory zvyšující mortalitu (úmrtnost) dětské populace – hlavně úrazy a otravy.
Mortalita (úmrtnost)[upravit | editovat zdroj]
Kojenecká mortalita[upravit | editovat zdroj]
První rok života je vysoce specifický, lze konstatovat, že v tomto období je hlavní příčinou smrti asfyxie, resp. hypoxie, která může být způsobena jak závažnými odchylkami v dýchacím systému, tak v systému kardiovaskulárním. To je často spojeno s nižším gestačním věkem při porodu, nízkou, resp. velmi nízkou porodní hmotností, vrozenými vývojovými vadami apod. Některé vady nelze detekovat prenatálně, projeví se až po porodu, některé jsou a některé nejsou slučitelné se životem. První rok života je rokem „životaschopnosti“ jedinců.
Mortalita v kategorii 1–14 let[upravit | editovat zdroj]
Od jednoho roku života po celé dětství, dospívání, adolescenci i počátek produktivního věku jsou nejčastější příčinou smrti úraz nebo otrava. Ve věkové kategorii 1–14 let se udává, že ročně zemře v průměru 200–230 dětí na úraz a otravu. Na všechny ostatní příčiny smrti necelé tři stovky dětí. Podíl úrazů a otrav na úmrtnosti se s věkem zvyšuje.
Morbidita (nemocnost)[upravit | editovat zdroj]
Nejčastějším onemocněním dětského věku je zubní kaz. Následují onemocnění dýchacího traktu – především horních cest dýchacích. V prvním roce věku ještě průjmová onemocnění. Svou problematiku sehrávají i úrazy.
Zvyšuje se podíl:
- alergií (podle různých zdrojů 25–30 % dětí trpí nějakou formou alergie);
- nadváhy až obezity (naše populace v Evropě patří na přední místa);
- ortopedických odchylek – vadného držení těla a plochých nohou;
- výrazně přibývá dětí v ambulancích dětských psychiatrů;
- dětí s LMD, s poruchami chování, vzdělávacími poruchami apod.;
- přibývá násilí, jasně se projevuje vliv médií a počítačových her;
- závažně postižených dětí po úrazu či otravě.
Sociální charakteristika[upravit | editovat zdroj]
„Sociální nůžky se rozevírají“ – zvětšují se rozdíly mezi chudými a bohatými, přibývá dětí žijících pod úrovní životního minima (cca 5 % rodin), řada rodin není schopna se o dítě postarat ze sociálních a ekonomických důvodů, zvyšuje se stres a neklid, přibývá psychosociálních problémů.
Rizikové faktory pro další zdravotní stav[upravit | editovat zdroj]
- věk – novorozenci, kojenci, adolescenti, staří lidé (blíže samostatná otázka);
- prenatální – genetika, VVV;
- natální – porod klešťový, vakuumextraktorem, císařský řez, komplikace při porodu, porodní hmotnost, nízký gestační věk.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- Přednáška „Zdravotní a sociální charakteristika populace dětského věku“, doc. MUDr. Lubomír Kukla, CSc., Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.