Zavádění i. v. kanyly

Účel: aplikace léků parenterální cestou (antibiotika, cytostatika), aplikace infuzních nebo transfuzních roztoků, rychlé doplnění tekutin, dlouhodobá parenterální výživa, převody krve.

• Periferní žilní punkce se provádí u dospělých nejčastěji na hřbetu ruky, předloktí a v okolí loketní jamky.
• Obecně platí, že pro každou aplikaci používáme kanylu co nejmenšího průměru a délky (poškození žilní stěny a vznik trombu je o to větší, čím menší je poměr průsvitu cévy.
• K průměru kanyly: Kanyla nikdy nesmí zcela obstruhovat vnitřní průsvit žíly.
• Pro účely transfuze volníme kanylu silnějšího průsvitu.

Obecné dělení intravenózních kanyl:

• Podle vzhledu: kanyly přímé, s fixačními křidélky, bez injekčního portu, s portem.
• Podle druhu – teflonové, polyuretanové.
• bezpečnostním mechanismem – při vytažení jehly se aktivuje kovový klip, který chrání zdravotníka proti poranění.

Postup zavedení intravenózní kanyly

• Zvolíme vhodnou polohu a místo vpichu.
• Zkontrolujeme neporušenost obalu kanyly.
• Umýt, desinfekce.
• Připravíme si naplnění spojovací hadičky fyziologickým roztokem a propláchneme ji.
• Přiložíme turniket asi 15–20 cm nad místem vpichu.
• Zvolíme vhodnou polohu končetiny (níž než srdce).
• Provedeme palpaci předpokládaného místa vpichu, zvolíme vhodné místo ke kanylaci.
• Navlékneme rukavice, desinfikujeme místo vpichu, vyjmeme kanylu z originálního balení.
• Odstraníme ochranný kryt, držíme tříbodovým úchopem.
• Žílu fixujeme natažením kůže palcem nedominantní ruky, zavádíme pod úhlem 30° šikmo nahoru, pro propíchnutí kůže sklonit, zasuňte 1–2 cm hluboko.
• Odstranění zaškrcení, jehlu dále nezasunujeme jen vlastní plastovou část.
• Po zavedení stiskneme žílu před kanylou čímž zabráníme úniku krve z kanyly.
• Odstraníme kovovou jehlu.
• Nasadíme propláchnutou spojovací hadičku na konec zavedené kanyly nebo přímo pomocí stříkačky propláchneme intravenózní kanylu.
• Kanylu fixujeme sterilním krytím, podložíme sterilním čtvercem.
• Fixace spojovací hadičky, zaznamenáváme datum zavedení kanyly.
• Spojíme s infuzní linkou (vždy musíme nejprve propláchnout infuzním roztokem), poté uzavřeme sterilním uzávěrem, můžeme nechat 96 hod.

Postup odstranění intravenózní kanyly

• Uvolníme proužky náplasti, které fixují spojovací hadičku
• Uvolníme sterilní krytí a odložíme do emitní misky
• Přiložíme sterilní odezinfikovaný tampón, kterým stlačujeme místo zavedení kanyly za současného vytahování katétru, proužkem náplasti přelepíme místo vpichu
• Provedeme záznam do dokumentace

Komplikace: hematom, extravazace, fluidita, embolie, alergie, napíchnutí artérie nebo nervu.

Zvedení centrálního žilního katetru

• Když není přístupný periferní žilní katetr.
• Zajištění dlouhodobého přístupu.
• Při otoku končetin, u měření centrálního žilního tlaku.
• Přístupem do centrálního žilního řečiště je horní dutá žíla – přes vena subclavia, vena jugularis interna nebo dolní dutá žíla přes vena femoralis.
• Postup: oholíme místo vpichu, poloha – Trendelenburgova.
• Převazy jednou za 3 až 5 dní.

Použitá literatura

• JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.

			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.