Základní tělesná vyšetření (2. LF UK)
ZADÁNÍ ÚLOHY[upravit | editovat zdroj]
- Vyšetření pulsu (BPM = Beats per minute) a tlaku krve (TK) v klidu
- palpací na zápěstí a rtuťovým tonometrem
- automatickým tonometrem
- Fyzická zátěž vyšetřované osoby
- Vyšetření BPM a TK automatickým tonometrem:
- Bezprostředně po zátěži
- 2 minuty po zátěži
- 4 minuty po zátěži
- Výpočet tělesného povrchu (BSA = Body Surface Area) a BMI (Body Mass Index)
- Diskuse: analyzujte souvislosti mezi určenými hodnotami krevního tlaku, tělesnou výškou, hmotností, BSA, BMI a variabilitou srdeční frekvence
- Závěr: Krátké vyjádření tělesné kondice vyšetřované osoby
TEORETICKÝ ÚVOD[upravit | editovat zdroj]
Krevní tlak[upravit | editovat zdroj]
Krevní tlak neboli tlak krve (TK) je tlak, kterým působí krev na stěnu cévy, kterou protéká. Je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy a souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu. V různých částech krevního řečiště je různý, ale běžně se tlakem krve míní arteriální krevní tlak, tedy tlak krve ve velkých tepnách. Zvláště ve velkých cévách se mění v závislosti na čase.
- Systolický tlak je měřený při stahu komor a je určen převážně srdečním výkonem.
- Diastolický tlak je měřený při uvolnění komor a je určen odporem v periferních cévách.
Při lékařském měření se krevním tlakem označuje tlak měřený v horní části paže (v pažní tepně). Zaznamenáváme-li průběh tlakových změn přímou metodou, můžeme ze zaznamenané křivky odečíst maximální hodnotu v průběhu jednoho tepu – tlak systolický (TKs) a odpovídající minimální hodnotu – tlak diastolický (TKd). Z těchto dvou hodnot se dá zjistit tlaková amplituda (TKa = TKs – TKd) a hodnota středního tlaku (TKm = 2/3TKd + 1/3 TKs).
Jako jednotka krevního tlaku se používá torr (mmHg). Převodní vztahy:
- 1 torr = 0,133 kPa
- 1 kPa = 7,5 torr
Klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku podle WHO
kategorie | tlak systolický (TKs) [mmHg] | tlak diastolický (TKd) [mmHg] |
normální tlak | 100-140 | 60-90 |
hraniční hypertenze | 140-160 | 90-95 |
hypertenze | >160 | >95 |
hypotenze | <100 | <60 |
Měření krevního tlaku[upravit | editovat zdroj]
- metodou přímou (invazivní), např. pomocí katetru spojeného s membránovým snímačem, tlakový signál se převede na elektrické napětí a registruje se
- metodou nepřímou např. rtuťovým tonometrem, automatickým tonometrem atd.
Rtuťový tonometr a fonendoskop se používají při zjišťování hodnoty krevního tlaku poslechovou (auskultační) metodou. Manžetu tonometru ovineme okolo paže (dolní okraj asi 2‑3 cm nad loketní jamkou, ventilek u balónku je uzavřen), a nafoukneme na cca 180‑200 torr. Manžeta tak představuje uměle vytvořenou překážku krevnímu průtoku. Puls je při nafouknuté manžetě nehmatný. Postupným pomalým snižováním tlaku v manžetě v určitém okamžiku dojde k obnovení průtoku krve místem obstrukce. Tlak v manžetě však způsobí deformaci tepny, v níž se změní původní laminární proudění krve na turbulentní a fonendoskopem přiloženým nad a. radialis slyšíme srdeční ozvy (tzv. Korotkovovy fenomény). V okamžiku záchytu prvního Korotkovova fenoménu a zachycení pulsu odečítáme TKs. Ozvy jsou slyšitelné do té doby, dokud tlak v manžetě postačuje k deformaci tepny a tím k udržení turbulentního proudění. Jakmile tlak v manžetě poklesne natolik, že již nestačí tepnu deformovat, obnoví se původní laminární proudění a Korotkovovy fenomény přestanou být slyšitelné. Tento okamžik odpovídá hodnotě TKd. Manžetu musíme před opětným nafouknutím zcela vypustit, protože zbylý vzduch způsobuje stagnaci krve v cévách (tzn., zvyšujeme TKd).
Digitální tonometr je založen na oscilometrickém principu. Sonda umístěná v manžetě vyhodnocuje změny elektrického pole, které jsou způsobeny pohybem komprimované cévní stěny je-li komprese vyšší než diastolický a nižší než systolický tlak. Protože změny elektrického pole může vyvolávat i každý kosterní sval, není možné tuto metodu použít u lidí trpících svalovým třesem nebo u dětí, které jsou neklidné.
BSA[upravit | editovat zdroj]
BSA = Body Surface Area (tělesný povrch)
Stanovování tělesných proporcí má význam pro zařazení jedince do různých skupin dle somatotypu (leptosomní, mesosomní, pyknici). K přesnému zařazení je třeba změřit rozměry různých částí organismu (např. tělesná výška, délka trupu, končetin, šířka v ramenou, rozměry na lebce, na více místech tloušťka kožní řasy, tělesná hmotnost). Při dlouhodobém sledování jedince je pak možno posoudit jeho vývoj. Sledováním těchto parametrů u velkých skupin obyvatelstva se zabývá antropologie.
Tyto studie jsou významné, protože umožňují:
- stanovení obecně platných biologických zákonitostí na lidském organismu, zvláště zákonitostí růstu a vývoje
- posouzení zdravotního stavu a vývoje jedince hlavně v období růstu a vývoje
- znalost tělesných proporcí pro průmyslovou výrobu (ergonomická hlediska).
V praxi je u jednice nejčastěji měřena tělesná výška a hmotnost, z nichž se stanoví pomocí nomogramů či výpočtem podle vhodného vzorce povrch těla (tělesný povrch, anglicky Body surface area, BSA).
Tato veličina se pak v praxi používá například:
- pro výpočet optimálních dávek léků, například při chemoterapii (nyní vzhledem k trendu personalizace medicíny je snaha o dodatečnou úpravu dávky s ohledem na individualitu pacienta- tj. omezená využitelnost BSA v případě extrémních proporcí pacienta- př. výška, váha. V těchto případech je doporučeno užít místo BSA výpočet BMI)
- pro přepočet fyziologických hodnot (dechové objemy, spotřeba O2 a výdej CO2, energetická bilance organismu, biochemické hodnoty) na 1 m2 tělesného povrchu, resp. 1,73 m2 u standardního jedince
- srdeční index (podíl srdečního výdeje a BSA) – snižuje se při srdeční insuficienci a selhání, zvyšuje se u stavů spojených s hyperkinetickou cirkulací (např. horečka, anémie, arteriovenózní zkraty, avitaminóza B1 apod.)
- dávkování glukokortikoidů
- výpočet povrchu těla při popáleninách
Nejnovější studie používají k určení BSA 3D laserové techniky, což umožní otestování podstatně více subjektů. Existuje mnoho vzorců pro výpočet BSA dospělých. Vysoký počet těchto vzorců a jejich variabilita vznikla v důsledku potřeby individualizace lékařské péče. Zásadní je úprava výpočtu BSA pro určení dávky léčiva (iv podání) při chemoterapii, chronické hepatitidě B, atd. Ve většině případů se stále používá k určení BSA vzorec dle bratrů DuBoisových. Nicméně řada studií prokazuje, že je zde trvalá nutnost zpřesnění a personalizace výpočtu BSA vzhledem k závažným důsledkům v případě nesprávně určené dávky léčiva vypočtěné na základě BSA.
Pro alternativní vypočtení je vypracován nomogram pro odečtení hodnot tělesného povrchu, výšky a hmotnosti.
Dospělý Dítě
V následujících tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty BSA pro různé věkové skupiny a podílu částí těla na základě tělesného povrchu.
Průměrné hodnoty BSA
kategorie | BSA 1m2 |
novorozenci | 0,25 |
děti (2 roky) | 0,5 |
děti (9 let) | 1,07 |
děti (10 let) | 1,14 |
děti (12-13 let) | 1,33 |
dospělí muži | 1,9 |
dospělé ženy | 1,6 |
Odhad podílu částí těla na základě tělesného povrchu
dospělí | děti | kojenci | |
hlava | 9 % | 14 % | 18 % |
trup | 18% | 18% | 18% |
záda | 18 % | 18 % | 13% + 5 % hýždě |
obě horní končetiny | 18 % | 18 % | 18 % |
obě dolní končetiny | 36 % | 32 % | 28 % |
BMI[upravit | editovat zdroj]
BMI = Body Mass Index
BMI je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Výslednou hodnotu je nutné interpretovat v závislosti na věku a pohlaví, protože zatímco hodnota BMI=23 znamená ve věku 10 let obezitu, tak ve věku 15 let jde již o standardní hodnotu. Stejně tak je potřeba upravit interpretaci pro obyvatele Asie (jiná stavba těla) a sportovce (BMI nedělá rozdíl mezi obsahem tuku a svalů)
BMI spočítáme jako hmotnost vyšetřované osoby v kilogramech vydělenou druhou mocninou její výšky v metrech.
Tabulka hodnot BMI:
Kategorie | Rozsah BMI [kg/m²] |
---|---|
těžká podvýživa | ≤ 16,5 |
podváha | 16,5–18,5 |
ideální váha | 18,5–25 |
nadváha | 25-30 |
obezita prvního stupně | 30-35 |
obezita druhého stupně | 35-40 |
obezita třetího stupně | > 40 |
PRAKTICKÁ ČÁST[upravit | editovat zdroj]
Před zahájením vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Otevřeme si šablonu protokolu
Základní_vyšetření_CZ.ots
v tabulkovém procesoru LibreOffice Calc. - První list: Instrukce pro vyplňování (stejný u všech protokolů)
- Druhý list: Titulní strana – vyplníme před vlastním vyšetřením. Nezapomeňte zaznamenat mikroklimatické podmínky.
- Třetí list: Základní vyšetření – vyplníme údaje o vyšetřované osobě (věk, pohlaví, hmotnost, krátká osobní (OA) a rodinná anamnéza (RA), zejména s ohledem na výskyt a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění — kouření, obezita, nedostatek pohybu apod.) Není-li anamnéza významná, napíšeme do políčka 0.
- Protokol si uložíme s názvem Fyzio-ZTV a číslo vašeho pracovního týmu.
Měření pulsu a krevního tlaku[upravit | editovat zdroj]
Obecné poznámky k vyšetření krevního tlaku[upravit | editovat zdroj]
- Vyšetřovaná osoba musí být ve fyzickém i psychickém klidu. S měřením tlaku lze začít nejdříve 5-10 minut po zklidnění pacienta (pokud se nejedná o zátěžové vyšetření). Půl hodiny před vyšetřením by neměla kouřit nebo požívat kofein a alkohol.
- Nejvhodnější je měřit TK na odhalené paži. Manžeta by měla být přiložena na paži, aby ji těsně obepínala a aby prostředek gumového vaku manžety přiléhal na pažní tepnu.
- Při měření nesmíte hýbat s manžetou, ani se nadměrně rozptylovat.
- V případě pochyb měření opakujte (interval mezi měřeními musí být alespoň 30 sekund).
Postup práce[upravit | editovat zdroj]
- Změřte vyšetřované osobě tepovou frekvenci pohmatem na předloktí na a. radialis. Měření provádějte 15 sekund a poté přepočítejte na počet tepů za minutu.
- Změřte vyšetřované osobě krevní tlak pomocí rtuťového tonometru a fonendoskopu.
- Tlak v manžetě je třeba zvýšit tak, aby na počátku měření převyšoval tlak v tepně cca o 40 mmHg. Pokud neznáte hodnotu Vašeho krevního tlaku, použijte 180 mmHg. Nepřesáhněte hodnotu 250 mmHg.
- Postupně upouštějte ventilem vzduch, až fonendoskopem zaznamenáte slyšitelné srdeční ozvy (tzv. Korotkovovy fenomény). Tato hodnota tlaku odpovídá hodnotě systolického krevního tlaku.
- Okamžik, kdy tlak v manžetě poklesne natolik, že ozvy přestanou být slyšitelné, odpovídá hodnotě diastolického krevního tlaku.
- Před dalším měřením z manžety vypusťte vzduch.
- Změřte vyšetřované osobě krevní tlak pomocí digitálního tonometru.
- Vyšetřovaná osoba nyní provede definovanou fyzicky namáhavou činnost, např.:
- 30 dřepů během jedné minuty v předpažení.
- minuta šlapání na ergometru při zátěži 100 W
- Bezprostředně poté změřte tepovou frekvenci a krevní tlak (digitálním tonometrem). Naměřené hodnoty tepové frekvence a krevního tlaku zapisujte bezprostředně po každém měření přímo do tabulky. Měli byste být již natolik zruční, abyste vyšetření dokázali provést dostatečně rychle.
- Stejné měření proveďte 2 minuty po zátěži
- Stejné měření proveďte 4 minuty po zátěži
BSA a BMI[upravit | editovat zdroj]
- Odečtěte hodnotu tělesného povrchu z přiloženého nomogramu, odvozeného z DuBoisova vzorce.
- Porovnejte vypočtené hodnoty navzájem s hodnotou odečtenou z nomogramu. Rozmyslete, jaká přesnost výsledku je přiměřená. (Při stejné hmotnosti a výšce se tělesný povrch může změnit např. uvolněním svalů, naopak změna hmotnosti nemusí vést ke změně tělesného povrchu).
- Vypočtěte hodnotu BMI (body mass index, tj. poměr hmotnosti v kg a druhé mocniny výšky v metrech).
- Posuďte získanou hodnotu BMI podle tabulky v teoretickém úvodu.
Zpracování protokolu[upravit | editovat zdroj]
- Hodnoty do protokoly zapisujeme průběžně
- K hodnotám, uvedeným v torrech, dopočítejte příslušné hodnoty v kilopascalech. Výsledky přepočtu uvádějte na tolik platných míst, aby přesnost výsledku v kPa řádově odpovídala přesnosti měření v torrech.
- Vypočtěte tlakovou amplitudu TKa a střední tlak TKm. TKa = TKs - TKd, TKs představuje tlak systolický, TKd tlak diastolický. Střední tlak TKm není průměrem tlaku systolického a diastolického! TKm = 2/3 TKd + 1/3 TKs.
Diskuse a závěr[upravit | editovat zdroj]
Diskuse:
- Vyhodnoťte rozdíl měření v klidu při měření rtuťovým a digitálním tonometrem.
- Uveďte způsob provedení tělesné zátěže, jak ji vyšetřovaná osoba zvládala a jak na ni reagovala.
- Zaměřte se zejména na porovnání hodnot krevního tlaku s hranicí WHO, změny TK a tepu po zátěži a průběh návratu ke klidovým hodnotám.
- Pokuste se najít souvislosti mezi hodnotami krevního tlaku, tělesnou výškou, hmotností, BSA a hranicemi hodnot pro BMI.
- Uveďte všechny další podstatné okolnosti vyšetření.
Závěr:
- musí být stručný, jasný a výstižný
- několika slovy charakterisuje tělesnou kondici vyšetřované osoby