Základní epidemiologické charakteristiky

Následující článek pojednává o charakteristikách, které se uplatňují v epidemiologické studii. Jedná se o charakteristiku osoby, místa, a času.

Charakteristika osoby: otázka KDO?

Epidemiologická charakteristika se zajímá především o másledující epidemiologické znaky sledovaných osob:

• věk;
• pohlaví;
• vzdělání;
• rodinný stav;
• zaměstnání;
• etnická skupina;
• výživový stav;
• socioekonomické postavení;
• osobní anamnéza, rodinná anamnéza.

Vztah nemocnosti a věku můžeme vyjádřit pomocí prosté věkové křivky (zachycuje všechny obyvatel různých věkových skupin v 1 časovém momentu) nebo pomocí kohortové křivky (zobrazuje ukazatele pro skupiny osob narozených ve stejnou dobu a sledovaných opakovaně v dalších kalendářních obdobích – kohorty jsou důležité, mění-li se nemocnost v průběhu času). Některé nemoci jsou typické pro určité věkové skupiny, např. novorozenci – kongenitální defekty, perinatální infekce. U dětí se vyskytují dětské exantémové nemoci, rotavirové infekce, u mladých dospělých se často setkáváme s STD infekcemi, drogovými závislostmi, ale i roztroušenou sklerózou, častá je i Crohnova choroba. U starších osob je vyšší výskyt kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, nozokomiálních infekcí a degenerativních onemocnění.

U celé řady nemocí nacházíme rozdíly mezi jednotlivými pohlavími. Vyšší výskyt nemocí u mužů je např. u kardiovaskulárních poruch, karcinomu plic, aterosklerózy a vředové choroby. U žen jsou častější naopak cholecystitidy, diabetes mellitus, tyreotoxikóza, obezita a psychoneurózy. Etnický původ rovněž hraje roli. Černoši častěi trpí srpkovitou anémií, běloši roztroušenou sklerózou, Eskymáci pak rakovinou rtů. V nižších sociálních vrstvách je vyšší výskyt STD a karcinomu cervixu. Toto je nejspíše dané kvůli zvýšené promiskuitě a snížené uvědomělosti těchto skupin lidí. Osamělost, respektive svobodný stav a ovdovělost jsou zvýšeně asociovány s mírou psychických poruch, jako deprese, a s výskytem sebevražd-

Charakteristika místa: otázka KDE?

Výskyt malárie (vlevo) a výskyt srpkovité anémie (vpravo)

Výskyt nemocí se bude lišit i podle přírodních podmínek, společenských, ale i charakteristikou prostředí. Co se týče přírodních podmínek, epidemiologie studuje tzv. zeměpisný faktor, tedy v jaké nadmořské výšce se vyskytuje daná nemoc (např. ve vysokých nadmořských výškách je častější polyglobulie), v jakém klimatu (teplota a vlhkost vzduchu, což je rozhodující např. pro přenašečce infekcí), a za působení jakých chemických a fyzikálních faktorů. Mezi studované společenské podmínky patří životní styl, přítomnost škodlivin v životním stylu, hustota osídlení dané lokality atp.Například: cirhóza jater ve Francii, spolu s francouzským paradoxem – vysoká spotřeba vína, Vliv na výskyt nemocí má i velikost sledovaného území a charakteristika prostředí (je rozdíl mezi městem a vesnicí, izolovaností nebo přelidněním).

Převládající faktor místa je vyznačený, když všechny etnické skupiny na daném místě žijící onemocní stejnou chorobou a etnicky smíšená populace jiného území má nízkou incidenci i prevalenci daného ukazatele.

Kartogram je mapa s vyznačeným místem výskytu sledovaného onemocnění.

Charakteristika času: otázka KDY?

Podle časového průběhu a časového vývoje onemocnění můžeme rozlišit tzv. sekulární vývoj (trendy), kdy dochází k dlouhodobé tendence změn – změny probíhají pozvolna a neustále v jednom směru; a probíhající změny (křivka trvalého vzestupu nebo trvalého poklesu, nebo křivky stacionární), periodické změny (denní, týdenní, sezonní, roční, dlouholeté,…) a nepravidelné změny . Explozivní epidemie je taková epidemie, kde se uplatňuje agens o velké infekciozitě, toxické chemické látky.

Odkazy

Související články

• Metodologie v epidemiologii

Použitá literatura

• TIMMRECK, Thomas C.. An Introduction to Epidemiology. 3. vydání. Sudbury : John and Bartlett Publishers, 2002. s. 205-210. ISBN 0763700606.

• BENCKO, Vladimír, et al. Epidemiologie, výukové texty pro studenty 1. LF UK, Praha. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2002. s. 16-24. ISBN 80-246-0383-7.