Vyšetřovací metody v urologii

Fyzikální vyšetření

• Mimo klasické vyšetření je třeba zmínit:
  • Israeliho hmat − bimanuální palpace ledviny;
  • Tappotement − poklep na ledviny.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Fyzikální vyšetření.

Vyšetření moči

• způsoby odběru moči:
  • první proud moči – pro průkaz parazitů;
  • střední proud moči − nejvyšší přípustná bakteriurie do 10⁵/ml;
  • poslední proud moči – při diagnostice prostatitidy;
  • katetrizace močového měchýře − nejvyšší přípustná bakteriurie do 10³/ml;
  • suprapubická punkce − nejvyšší přípustná bakteriurie je 0 (moč je sterilní).

• moč se vyšetřuje různými způsoby − fyzikálně, chemicky, kultivačně a vyšetřením močového sedimentu
   Podrobnější informace naleznete na stránce Vyšetření moči.

Vyšetření uretrálního a prostatického sekretu, spermatu

• uretrálního sekret − při podezření na uretritidu, je indikováno mikroskopické a kultivační vyšetření
• prostatický sekret − po 2–3 denní sexuální abstinenci, prostatický sekret získáme prostatickou masáží
• vyšetření spermatu − doporučuje se 2–3 denní pohlavní abstinence, lze indikovat mikrobiologické a kultivační vyšetření
• při podezření na trichomoniázu, bilharziózu lze odeslat materiál na parazitologické vyšetření

Cytologie

Cytologické vyšetření slouží k cytologickému vyšetření buněk obsažených ve vymočené moči, ve výplachové tekutině (fyziologickým roztokem z močového měchýře nebo ledvinné pánvičky) anebo tekutině získané punkcí (např. z renální cysty). Uplatňuje se hlavně v uroonkologii jak ve screeningu, tak především při monitorování nemocných s nádory z přechodného epitelu.

Provedení

Čerstvě získaný materiál se pokud možno ihned centrifiguje při 1500–3000 otáčkách za minutu v kyvetě a barví se metodou podle Papanicolaua. Posuzuje se architektonika buněk, jádra a nukleární atypie (mnohočetné výrazné nukleoly, tvarové a strukturální odchylky jádra).

Výsledky:

• PAP 1–2 − negativní nález, ale dobře diferencovaný karcinom nízkého stupně malignity může být;
• PAP 3 − suspektní nález;
• PAP 4–5 − pozitivní nález.

IVU: zobrazení močových cest zhruba 3 minuty po podání kontrastní látky

Zobrazovací metody

• Ultrasonografie – metoda první volby;
  • lze zobrazit skoro vše, výjimku tvoří močovod, který je obtížně zobrazitelný celý;
  • lze provádět přes rektum − transrektální ultrasonografie (TRUS);
  • nálezy:
    • konkrementy − mají akustický stín;
    • tumory − nemají akustický stín;
    • hydronefróza − rozšíření kalichopánvičkového systému;
      • pro terapii je důležitý stav ledviny (zjišťuje se pomocí IVU, viz dále) − pokud je funkční, provádí se pyeloplastika, pokud ne, je indikována nefrektomie.
• Magnetická rezonance
  • angiografie
  • urografie
• Radiodiagnostická vyšetření
  • mikční cystouretrografie − určen zejména k zhodnocení patologií močového měchýře;
  • mikční uretrocystografie − indikováno při podezření na striktury uretry, sklerózy hrdla močového měchýře;
  • intravenózní vylučovací urografie (IVU) − hodnotí morfologické a funkční změny ledvin a vývodných močových cest, zejména kalichopánvičkového (KP) systému a močovodů;
  • ascendentní pyelografie − používá se, jen pokud ostatní neinvazivní metody nepřinesou dostatek informací
  • angiografie
  • intervenční metody − perkutánní nefrostomie, stenty atd.
  • nativní nefrogram (nativní snímek břicha vleže)
    • indikována při litiáze (senzitivita ale pouze 45–70%!), méně při tumorech nebo tuberkulóze;
    • urátové konkrementy nejsou kontrastní − pak je indikováno CT vyšetření (CT vyšetření má vyšší radiační zátěž než nativní nefrogram)

Postup vyšetření při podezření na konkrement:

1. Anamnéza, fyzikální vyšetření (tapottement pozitivní v 95 % případů);
2. Ultrasonografie (obtížně postihneme konkrement ve střední části močovodu);
3. Nativní nefrogram, lépe intravenózní vylučovací urografie (neprovádět při akutních potížích);
4. CT vyšetření.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Radiodiagnostické vyšetření vývodných cest močových.

• Radionuklidová vyšetření
  • dynamická scintigrafie ledvin (nefrografie)
    • furosemidový test − použití u obstrukční uropatie, pokud nedojde při dynamické scintigrafii ledvin k vyprázdnění pánviček do konce vyšetření;
  • statická scintigrafie ledvin − určena pro zhodnocení funkční renální masy (pyelonefritida, jizvy a relativní funkce ledvin);
  • radionuklidová mikční cystografie − pro sledování dětí s vezikoureterálním refluxem;
  • scintigrafie skrota − při otoku a/nebo bolesti v oblasti varlat (odliší akutní torsi varlete od akutního zánětu).

 Podrobnější informace naleznete na stránce Radionuklidová vyšetření ledvin.

• Endoskopie
  • ambulantně lze provádět pouze cystoskopii;
  • pro ostatní vyšetření je třeba anestezie − uretroskopie, perkutánní nefroskopie, ureterorenoskopie.
• Urodynamické vyšetření

Odkazy

Externí odkazy

• Flexibilní cytoskopie

Zdroj

• VAL´OVÁ, Z. Základní vyšetřovací postupy v urologii [přednáška k předmětu Urologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 9.12.2013. 

Použitá literatura

• HANUŠ, Tomáš. Urologie. 1. vydání. V Praze : Triton, 2011. 207 s. s. 18. ISBN 978-80-7387-387-5.