Vyšetřovací metody v urologii
Z WikiSkript
Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Mimo klasické vyšetření je třeba zmínit:
- Israeliho hmat − bimanuální palpace ledviny;
- Tappotement − poklep na ledviny.
Podrobnější informace naleznete na stránce Fyzikální vyšetření.
Vyšetření moči[upravit | editovat zdroj]
- způsoby odběru moči:
- první proud moči – pro průkaz parazitů;
- střední proud moči − nejvyšší přípustná bakteriurie do 105/ml;
- poslední proud moči – při diagnostice prostatitidy;
- katetrizace močového měchýře − nejvyšší přípustná bakteriurie do 103/ml;
- suprapubická punkce − nejvyšší přípustná bakteriurie je 0 (moč je sterilní).
- moč se vyšetřuje různými způsoby − fyzikálně, chemicky, kultivačně a vyšetřením močového sedimentuPodrobnější informace naleznete na stránce Vyšetření moči.
Vyšetření uretrálního a prostatického sekretu, spermatu[upravit | editovat zdroj]
- uretrálního sekret − při podezření na uretritidu, je indikováno mikroskopické a kultivační vyšetření
- prostatický sekret − po 2–3 denní sexuální abstinenci, prostatický sekret získáme prostatickou masáží
- vyšetření spermatu − doporučuje se 2–3 denní pohlavní abstinence, lze indikovat mikrobiologické a kultivační vyšetření
- při podezření na trichomoniázu, bilharziózu lze odeslat materiál na parazitologické vyšetření [1]
Cytologie[upravit | editovat zdroj]
Cytologické vyšetření slouží k cytologickému vyšetření buněk obsažených ve vymočené moči, ve výplachové tekutině (fyziologickým roztokem z močového měchýře nebo ledvinné pánvičky) anebo tekutině získané punkcí (např. z renální cysty). Uplatňuje se hlavně v uroonkologii jak ve screeningu, tak především při monitorování nemocných s nádory z přechodného epitelu.
Provedení[upravit | editovat zdroj]
Čerstvě získaný materiál se pokud možno ihned centrifiguje při 1500–3000 otáčkách za minutu v kyvetě a barví se metodou podle Papanicolaua. Posuzuje se architektonika buněk, jádra a nukleární atypie (mnohočetné výrazné nukleoly, tvarové a strukturální odchylky jádra).
Výsledky:
- PAP 1–2 − negativní nález, ale dobře diferencovaný karcinom nízkého stupně malignity může být;
- PAP 3 − suspektní nález;
- PAP 4–5 − pozitivní nález.
Zobrazovací metody[upravit | editovat zdroj]
- Ultrasonografie – metoda první volby;
- lze zobrazit skoro vše, výjimku tvoří močovod, který je obtížně zobrazitelný celý;
- lze provádět přes rektum − transrektální ultrasonografie (TRUS);
- nálezy:
- konkrementy − mají akustický stín;
- tumory − nemají akustický stín;
- hydronefróza − rozšíření kalichopánvičkového systému;
- pro terapii je důležitý stav ledviny (zjišťuje se pomocí IVU, viz dále) − pokud je funkční, provádí se pyeloplastika, pokud ne, je indikována nefrektomie.
- Magnetická rezonance
- angiografie
- urografie
- Radiodiagnostická vyšetření
- mikční cystouretrografie − určen zejména k zhodnocení patologií močového měchýře;
- mikční uretrocystografie − indikováno při podezření na striktury uretry, sklerózy hrdla močového měchýře;
- intravenózní vylučovací urografie (IVU) − hodnotí morfologické a funkční změny ledvin a vývodných močových cest, zejména kalichopánvičkového (KP) systému a močovodů; [1]
- ascendentní pyelografie − používá se, jen pokud ostatní neinvazivní metody nepřinesou dostatek informací
- angiografie
- intervenční metody − perkutánní nefrostomie, stenty atd. [1]
- nativní nefrogram (nativní snímek břicha vleže)
- indikována při litiáze (senzitivita ale pouze 45–70%!), méně při tumorech nebo tuberkulóze; [1]
- urátové konkrementy nejsou kontrastní − pak je indikováno CT vyšetření (CT vyšetření má vyšší radiační zátěž než nativní nefrogram)
Postup vyšetření při podezření na konkrement:
- Anamnéza, fyzikální vyšetření (tapottement pozitivní v 95 % případů);
- Ultrasonografie (obtížně postihneme konkrement ve střední části močovodu);
- Nativní nefrogram, lépe intravenózní vylučovací urografie (neprovádět při akutních potížích);
- CT vyšetření. [2]
Podrobnější informace naleznete na stránce Radiodiagnostické vyšetření vývodných cest močových.
- Radionuklidová vyšetření
- dynamická scintigrafie ledvin (nefrografie)
- furosemidový test − použití u obstrukční uropatie, pokud nedojde při dynamické scintigrafii ledvin k vyprázdnění pánviček do konce vyšetření;
- statická scintigrafie ledvin − určena pro zhodnocení funkční renální masy (pyelonefritida, jizvy a relativní funkce ledvin);
- radionuklidová mikční cystografie − pro sledování dětí s vezikoureterálním refluxem;
- scintigrafie skrota − při otoku a/nebo bolesti v oblasti varlat (odliší akutní torsi varlete od akutního zánětu).[1]
- dynamická scintigrafie ledvin (nefrografie)
Podrobnější informace naleznete na stránce Radionuklidová vyšetření ledvin.
- Endoskopie
- ambulantně lze provádět pouze cystoskopii;
- pro ostatní vyšetření je třeba anestezie − uretroskopie, perkutánní nefroskopie, ureterorenoskopie.
- Urodynamické vyšetření
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- VAL´OVÁ, Z. Základní vyšetřovací postupy v urologii [přednáška k předmětu Urologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 9.12.2013.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HANUŠ, Tomáš. Urologie. 1. vydání. V Praze : Triton, 2011. 207 s. s. 18. ISBN 978-80-7387-387-5.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e HERÁČEK, Jiří a Michael URBAN, et al. Urologie pro studenty [online]. Androgeos, ©2013. Poslední revize Verze 2.0 [2013], [cit. 2013-12-12]. <http://www.urologieprostudenty.cz>.
- ↑ VOBOŘIL, Vladimír. Diagnostika a léčba urolitiázy. Practicus [online]. 2012, roč. 11, vol. 2, s. 7-10, dostupné také z <http://www.practicus.eu>. ISSN 1213-8711.