Vyšetření šlacho-svalových reflexů a kožní citlivosti

Základní funkční jednotkou nervové soustavy je reflex. Jedná se o odpověď organismu na podráždění receptorů. Cestou odpovědi organismu je reflexní oblouk, který má 5 částí.

První částí je čidlo ve formě receptoru. Následuje dostředivá (aferentní) dráha do centra v CNS. Z centra cestou odstředivé (eferentní) dráhy pokračuje reflexní oblouk až do efektoru tedy výkonného orgánu.

Proprioreceptivní reflexy (myotatické reflexy)[upravit | editovat zdroj]

Neurologické kladívko

Jedná se o reflexy, které mají míšní, segmentové uspořádání a vybavují se úderem neurologického kladívka na šlachu. Cílem tohoto úderu je vyvolání náhlého, krátkého a prudkého protažení svalu, které podráždí proprioreceptory, které jsou uloženy ve svalech. Vycházejí ze svalových vřetének, které jsou receptorem napětí svalu. Můžeme je z anatomického hlediska rozdělit na monosynaptické, bisynaptické a polysynaptické.

Monosynaptický reflex[upravit | editovat zdroj]

Představuje napínací neboli vřeténkový reflex. Jeho dráha začíná ve svalovém vřeténku, probíhá míšním nervem do spinálního ganglia a pokračuje přes zadní kořen míšní k synapsi na α-motoneuronu. α-motoneuronem začíná eferentní dráha reflexu, která vede předním kořenem míšním do motorického nervu a končí motorickou ploténkou na příčně pruhovaném svalovém vláknu efektoru.

Typickým představitelem reflexu je:

Všechny tyto napínací reflexy vyvolávají rychlou kontrakci svalu a jsou proto v klinice označovány jako fyzické napínací. Tyto reflexy mizí po přetětí příslušného nervu, nemizí po přetětí míchy.

Bisynaptické reflexy[upravit | editovat zdroj]

Do dráhy tohoto reflexního oblouku je vložen interneuron, který má většinou povahu inhibičního interneuronu. Pro vyšetření myotatických reflexů potřebujeme neurologické kladívko. Při samotném vybavení reflexů si všímáme a hodnotíme charakter a intenzitu reflexní odpovědi. Intenzita odpovědi muže být snížená, nebo zvýšená proti normě. V takových případech hovoříme o hyporeflexii, nebo hyperreflexii. V některých případech není možno vybavit reflex vůbec, pak hovoříme o areflexii.

Jednotlivé reflexy[upravit | editovat zdroj]

V rámci vyšetření reflexů na horní končetině se provádí testování reflexu bicipitového a tricipitového.

Bicipitový reflex[upravit | editovat zdroj]

Bicipitový reflex má centrum v míšním segmentu C4–C5. Reflex vybavujeme úderem neurologického kladívka na úponovou šlachu m. biceps brachii (lacertus fibrosus). Paže vyšetřovaného je přitom lehce flektována a opřena o předloktí vyšetřující osoby. Reflexní odpovědí na úder kladívka je flexe předloktí.

Tricipitový reflex[upravit | editovat zdroj]

Tricipitový reflex, který má centrum v míšním segmentu C5–C7, vybavujeme úderem na šlachu m. triceps brachii těsně před olekranem. Vyšetřovaný má přitom končetinu flektovanou v lokti a opřenou bezvládně přes předloktí vyšetřujícího. Reflexní odpovědí je extenze předloktí vyšetřovaného.

Vyšetření na dolní končetině zahrnuje reflex patelární a reflex Achillovy šlachy.

Patelární reflex[upravit | editovat zdroj]

Centrum tohoto reflexu je míšní segment L2–L4. Pro vyšetření tohoto reflexu je důležité, aby vyšetřovaná dolní končetina vyšetřované osoby volně, bezvládně visela. Možno je použít končetinu visící z lehátka, či požádat vyšetřovaného aby si sedl s překřížením dolních končetin (nohu přes nohu). Reflex vyvoláme úderem neurologického kladívka na ligamentum patellae. Odpovědí na toto vyšetření by měla být extenze bérce.

Reflex Achillovy šlachy[upravit | editovat zdroj]

Pro tento reflex je centrum v míšním segmentu L5–S2. Pro tento reflex je potřeba, aby si vyšetřovaný klekl na židli (lehátko) tak aby se dotýkal jen kolenem a částí bérce a aby noha byla mimo židli. Reflexní odpověď vyvoláme poklepem na Achillovu šlachu. Výsledkem je extenze nohy.

Při vybavování všech těchto reflexů jsou vyšetřované končetiny v semiflexním postavení. Odpověď muže být rušena a tím i ovlivněna vědomými, ale i nevědomými změnami svalového tonu vyšetřovaného. Proto se dají použít takzvané zesilovací manévry, které odvrátí pozornost vyšetřované osoby. Při vyšetřování reflexů na dolních končetinách vyzveme vyšetřovaného, aby si před hrudníkem spojil ruce a táhnul je vší silou od sebe.

Exteroreceptivní reflexy[upravit | editovat zdroj]

Kožní citlivosti mají stejně jako proprioreceptivní reflexy segmentové uspořádání. Reflexní odpovědí na dráždění určité kožní oblasti na taktilní podnět je stah svalu, nebo celé svalové skupiny. Vyšetření se provádí nejčastěji na břišním svalstvu, kde odpovědí na dráždění kožních receptorů je stah svalových skupin.

Horní břišní kožní reflex[upravit | editovat zdroj]

Horní břišní kožní reflex má centrum v míšním segmentu Th7–Th9. Tento reflex vyvoláme drážděním kůže epigastria lehkým tahem hrotnatým předmětem od střední čáry laterálním směrem. Odpovědí na toto dráždění je stejnostranný stah břišního svalstva v epigastriu.