Vstřebávání vody a elektrolytů
Člověk denně přijme asi 2 litry vody. Mimo to je do gastrointestinálního traktu vylučováno slinami, žaludeční šťávou, pankreatickou šťávou, žlučí a střevní šťávou asi 7 litrů denně. Stolicí je vyloučeno jen 100–200 ml vody a musí být téměř 98 % této tekutiny vstřebáno.
Voda se pohybuje přes stěnu gastrointestinálního traktu pasivními procesy v obou směrech. Resorpce probíhá hlavně v jejunu a ileu. Pohyb vody střevní cestou je podmíněn osmoticky. Tenké střevo je relativně propustné pro vodu a vstřebávaná tekutina je izotonická. Tlusté střevo je méně propustné a vstřebávaná tekutina je hypertonická. Účinnost vstřebávání můžou ovlivnit poruchy vstřebávání látek. Přítomnost nevstřebatelných, osmoticky aktivních látek zvyšuje rychlost pasáže střevního obsahu a absorpční procesy nemají dostatek času. Tyto látky působí jako projímadlo, výsledkem je tekutá stolice. Účinnost vstřebávání vody také klesá při zvýšeném krevním tlaku v portálním oběhu.
Na+ ionty jsou vstřebávány po celé délce střev. Na luminální straně vstupují ionty třemi způsoby vždy za účasti
Na+/K+-ATPázy:
- Kotransportem Na+ na nosiči s dalšími látkami (AK, glukóza).
- Difúzí iontů Na+ na základě elektrochemického gradientu. Hlavně v tlustém střevě.
- Paralelním transportem Na+ a Cl−. V ileu je Na+ vyměňován za H+ a současně Cl- za HCO3−. H+ a HCO3− se spojí za vzniku vody a CO2, který difunduje do buněk. HCO3− ionty pocházejí ze žluči a pankreatické šťávy.
Stolice je chudá na ionty Na+, Cl− a vodu, ale je v ní vyloučeno přibližně 1/3 přijatého Ca2+.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
- SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-0630-6.