Vstřebávání vody a elektrolytů

Z WikiSkript

Člověk denně přijme asi 2 litry vody. Mimo to je do gastrointestinálního traktu vylučováno slinami, žaludeční šťávou, pankreatickou šťávou, žlučí a střevní šťávou asi 7 litrů denně. Stolicí je vyloučeno jen 100–200 ml vody a musí být téměř 98 % této tekutiny vstřebáno.

Voda se pohybuje přes stěnu gastrointestinálního traktu pasivními procesy v obou směrech. Resorpce probíhá hlavně v jejunu a ileu. Pohyb vody střevní cestou je podmíněn osmoticky. Tenké střevo je relativně propustné pro vodu a vstřebávaná tekutina je izotonická. Tlusté střevo je méně propustné a vstřebávaná tekutina je hypertonická. Účinnost vstřebávání můžou ovlivnit poruchy vstřebávání látek. Přítomnost nevstřebatelných, osmoticky aktivních látek zvyšuje rychlost pasáže střevního obsahu a absorpční procesy nemají dostatek času. Tyto látky působí jako projímadlo, výsledkem je tekutá stolice. Účinnost vstřebávání vody také klesá při zvýšeném krevním tlaku v portálním oběhu.

Na+ ionty jsou vstřebávány po celé délce střev. Na luminální straně vstupují ionty třemi způsoby vždy za účasti
Na+/K+-ATPázy:

  1. Kotransportem Na+ na nosiči s dalšími látkami (AK, glukóza).
  2. Difúzí iontů Na+ na základě elektrochemického gradientu. Hlavně v tlustém střevě.
  3. Paralelním transportem Na+ a Cl. V ileu je Na+ vyměňován za H+ a současně Cl- za HCO3. H+ a HCO3 se spojí za vzniku vody a CO2, který difunduje do buněk. HCO3 ionty pocházejí ze žluči a pankreatické šťávy.

Stolice je chudá na ionty Na+, Cl a vodu, ale je v ní vyloučeno přibližně 1/3 přijatého Ca2+.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-0630-6.