Virové konjunktivitidy

Z WikiSkript

(přesměrováno z Virové konjuktivitidy)

Virová konjuktivitida

Virové konjunktivitidy patří k nejčastějším zánětům spojivek. Nástup bývá velmi rychlý, postižený si stěžuje na pálení očí (pocit písku v očích), je viditelná serózní až serumucinózní sekrece, spojivková injekce, otok víček, folikulární reakce a zduření uzlin submandibulárních a preaurikulárních. Prakticky všechny virové agens (nejčastěji však adenoviry) způsobují folikulární konjuktivitidu, někdy s přechodem do keratitidy.

Adenovirová konjuktivitida[upravit | editovat zdroj]

Adenovirus v elektronovém mikroskopu

Onemocnění je vysoce infekční, přenos je cestou sekretu z očí či respiračního traktu na předmětech denní potřeby. I přímý přenos kontaktem s infikovanou osobou je možný. Délka onemocnění je 3−6 týdnů s nejvyšší infekciozitou v prvním týdnu a půl. V klinické praxi rozlišujeme průběh infekce jako epidemickou keratokonjuktivitidu nebo jako faryngokonjuktivální horečku.

Epidemická keratokonjuktivitida (KCE)[upravit | editovat zdroj]

Je častá u dospělé populace a rozlišujeme ji ve třech klinických stádiích.

  • I. stádium − keratitis punctata v prvním týdnu choroby
  • II. stádium − keratitis epithelialis profunda v druhém týdnu choroby

Tyto první dvě stádia vznikají přímou toxicitou viru na epitel rohovky. Infekčnost nakaženého je tedy nejvyšší.

  • III. stádium − keratitis subepithelialis nummularis v třetím týdnu

V tomto stádiu jsou již infiltráty uloženy subepiteliálně a v povrchové vrstvě stromatu rohovky. Mohou zde přetrvávat měsíce až roky.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Kauzálně si u KCE neporadíme, symptomaticky podáváme obklady na víčka, vazokonstringens a krátkodobě podané kortikoidy (maximální doporučená doba je týden) při těžkém průběhu ovlivňujícím zrakovou ostrost.

Faryngokonjuktivální horečka[upravit | editovat zdroj]

Je typická pro dětský věk, předchází ji infekce horních cest dýchacích doprovázená febriliemi. Nástup je velice rychlý, folikulární reakce víček, preaurikulární lymadenopatie a keratitis epithelialis punctata jsou typickými projevy. U těžkých případů se setkáváme i s pseudeomembránami a petechiemi. Terapie je rovněž jako u KCE čistě symptomatická. Jelikož postihuje děti, je podstatná spolupráce s rodiči a dostatečná erudice v oblasti hygieny a užití prostředků denní potřeby na jedno použití.

Akutní hemoragická konjuktivitida[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o vysoce infekční onemocnění způsobené pikornaviry. Z názvu vyplývá, že v klinickém obraze dominuje podspojivkové krvácení a její otok, dále hlenohnisavá sekrece a lymfadenopatie preaurikulárních uzlin. Nakažený člověk cítí únavu v doprovodu zánětu horních cest dýchacích. Terapie je symptomatická.

Konjuktivitida způsobená HSV[upravit | editovat zdroj]

[[Herpesviridae|Herpes simplex ]]virová konjuktivitida je velmi často jednostranná, opakující se blefarokonjuktivitida s vezikulami na víčku, folikulární reakcí spojivky a lymfadenopatií preaurikulárních uzlin. Viry, jež stojí za zánětem jsou HSV 1 a 2. Typická je dendritická léze epitelu nebo keratitis punctata. Právě z lézí můžeme stanovit diagnózu, stejně tak ovšem detekcí virového agens nebo kultivací viru. HSV konjuktivitida ovšem často probíhá nediagnostikována.

Keratitis dendritica- diagnóza patrná vyšetřením štěrbinovou lampou. K ozřejmení pro herpes viry typické rozvětvené kresby na rohovce se využívá fluorescein.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Virostatika lokálně v kapkách či mastech, při opakovaných infektech je doporučeno jejich užití i celkově. Kortikosteroidy jsou přísně kontraindikovány.

Molluscum contagiosum[upravit | editovat zdroj]

Spíše kožní onemocnění způsobené poxvirem se může vyskytovat při okraji víčka, kde může způsobovat chronickou konjunktivální iritaci a zánět. Léčba je chirurgická pomocí excize nebo kyretáže.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.
  • HYCL, Josef a Lucie VALEŠOVÁ. Atlas oftalmologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2003. ISBN 80-7254-382-2.