Vedení elektrického proudu tělem
Za pasivní elektrické vlastnosti těla je odpovědná především kombinace ohmického odporu tělesných tekutin a kapacity buněčných membrán.
Model pasivních elektrických vlastností[upravit | editovat zdroj]
Jako elektrický model pasivních elektrických vlastností tkáně lze použít paralelní zapojení kapacitoru (idealizovaného kondenzátoru) a rezistoru, k nimž je do série připojen další rezistor.:
Využití modelu[upravit | editovat zdroj]
Protože lze jen obtížně měřit stejnosměrný odpor tkání, měří se obvykle impedance při různých frekvencích a na základě předpokládané shody s modelem se pak stejnosměrný odpor dopočítá.
Odchylky v chování modelu a organizmu[upravit | editovat zdroj]
V organizmu se však uplatňují další jevy, které způsobují někdy i výrazné odchylky chování organizmu od tohoto modelu. Tyto jevy mají příčinu jednak ve vlastnostech organizmu a jednak v účincích elektrického proudu na organizmus.
Z vlastností organizmu se uplatňuje především to, že organizmus se chová jako vodič II. druhu, tedy že volnými nosiči náboje jsou ionty. Průchod stejnosměrného proudu tedy vyvolává přesuny hmoty. V praxi to znamená především to, že elektrický odpor není nezávislý na přiloženém elektrickém napětí.
Proti pohybům náboje působí i homeostatické mechanizmy, což se v praxi projeví tak, že při průchodu nízného stejnosměrného proudu organizmem hodnota elektrického odporu pomalu klesá a ustálí se obvykle až po několika desítkách minut.
V případě vyšších intenzit protékajícího proudu se uplatňuje působení elektrického proudu na organizmus. Obecně lze rozdělit účinky elektrického proudu na tepelné a dráždivé. Zatímco dráždivé účinky s rostoucí frekvencí klesají až zcela mizí, tepelné jsou přítomny i při poměrně vysokých frekvencích.
Zvláštním případem je průchod eletrického proudu o velmi vysokých frekvencích je tzv. skin efekt (povrchový jev). Při velmi vysokých frekvencích prochází proud prakticky jen po povrchu těla, tělo pak může být bez nebezpečí závažnějších následků připojeno i k poměrně vysokému napětí.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HRAZDIRA, Ivo a Vojtěch MORNSTEIN. Lékařská biofyzika a přístrojová technika. 1. vydání. Brno : Neptun, 2001. 396 s. ISBN 80-902896-1-4.