Významní porodníci a porodní báby

Z WikiSkript

Starověk[upravit | editovat zdroj]

Hippokratés z Kosu (ca 460 - ca 370 př. n. l.) - "otec medicíny", jeden z nějvýznamnějších starověkých lékařů, v jeho spisech je dochován popis normálního porodu.

Soranus z Efesu (98 - 138) - byl antický řecký lékař, narozený v Efesu, který během život působil v Římě a v Alexandrii. Byl považován za jednoho z nejvýznačnějších lékařů své doby a byl autorem mnoha děl, z nichž se zachovalo do současnosti jen několik. Nejvýznačnější je patrně čtyřsvazkové dílo Gynekologie, které se zachovalo ve zkráceném latinském překladu z počátku 6. století, tiskem vyšlo poprvé v roce 1838.

Vznik porodnictví jako oboru[upravit | editovat zdroj]

Eucharius Rösslin (ca 1470 - 1526) - byl původně lékárníkem v německém Freiburgu, v roce 1498 se začal věnovat medicíně a v roce 1513 vydal svoje klíčové dílo "Der Schwangern Frauen und Hebamen Rosengarten". Není zřejmé, zda se Rösslin věnoval porodnictví osobně, v každém případě úspěšně zkompiloval starověké poznatky a propojil je s novými rytinami. V úvodu svojí knihy kritizoval úroveň porodních bab svojí doby a obvinil je z omezenosti a pověrčivosti.

Francois Rousset - byl francouzský lékař a porodník, který v roce 1581 vydal spis o císařském řezu. Ve své práci popsal 15 případů, kdy tento zákrok přežila matka i dítě, a propagoval prospěšnost takového postupu. Zajímavé je, že on sám pravděpodobně žádný císařský řez neprovedl.

Francois Mauriceau (1637-1709) - zakladatel porodnictví jako oboru. Založil porodnici Hotel Dieu v Paříži, sám vedl více než 3000 porodů. V roce 1668 vydal publikaci "Traite des Maladies des Femmes Grosses", tedy Nemoci těhotných a rodících žen.

William Smellie (1697-1763) - skotský lékař, studoval v Londýně a následně též v Paříži u bratří Gregoirů, praxi provozoval následně v Londýně. Zdokonalil porodní kleště. Byl vynikajícím učitelem a jeho kniha Treatise on the Theory and Practice of Midwifery z roku 1752 je považována v 18. století za zásadní porodinické dílo.

Johann Georg Roederer (1726-1763) - německý lékař, studoval porodnictví v Leidenu, Paříži i Londýně, v roce 1751 získal první profesuru porodnictví vůbec na univerzitě v Göttingenu.

Porodní báby[upravit | editovat zdroj]

Louise Bourgeois Bursier (1563-1636) - jedna z nejslavnějších porodních bab ve Francii, působila na královském dvoře a přímo jako porodní bába královská rodiny, v roce 1609 vydala publikaci o porodech. V roce 1627 došlo po jí vedeném porodu k smrti princezny Marie de Bourbon-Montperiser na horečku omladnic, což významně zhoršilo její postavení na královském dvoře.

Peter Chamberlen (1575-1628) - francouzský uprchlík ve Velké Británii, na počátku módy "mužských porodních bab", porodní asistent králů Jakuba I. a Karla I. V jeho rodině patrně vznikl foceps, tedy porodní kleště, ale držel je v tajnosti.

Mary Donally - irská porodní asistentka, která působila ve Velké Británii v první polovině 18. století, v roce 1738 provedla první císařský řez na britských ostrovech. Byla údajně negramotná, záznam z operace provedl chirurg Duncan Stewart.

Významné osobnosti 19. a 20. století[upravit | editovat zdroj]

Ignaz Philip Semmelweis (1818 - 1865) - antisepse proti horečce omladnic, pokud infekce přesto začala, byla úmrtnost až 25%

Gerhardt Domagk (1895–1964) - sulfonamid Prontosil, objev v roce 1932, zveřejněn v roce 1935, Nobelova cena udělena 1939, předána v roce 1947

Tage Malmstrom - 50. léta 20. století - vakuový extraktor, značný pokrok a menší zranění

Ian Donald - 1958 - první provedení ultrazvuku, zpočátku ještě s využitím vodní lázně (první publikace v časopisu Lancet, spoluautoři Tom Brown a John Mavicar)


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

DOLEŽAL, Antonín. Od babictví k porodnictví. 1. vydání. Karolinum, 2001. s. 144. ISBN 80-246-0277-6.

DRIFE, J. The start of life: a history of obstetrics. Postgraduate Medical Journal. 2002, roč. 919, vol. 78, s. 311-315, ISSN 0032-5473. DOI: 10.1136/pmj.78.919.311.