Vývoj žil

Z WikiSkript

Žíly embrya kolem 24.-25. dne.

V pátém týdnu již rozlišujeme 3 páry velkých žil:

  • vv. omphalomesentericae (vv.vitellinae) − přivádějí krev ze žloutkového váčku do sinus venosus;
  • vv. umbilicales − začínají v choriových klcích placenty a do embrya přivádějí okysličenou krev;
  • vv. cardinales − odvádějí krev z těla embrya.

Venae omphalomesentericae[upravit | editovat zdroj]

Před vstupem do sinus venosus tvoří vv. omphalomesentericae pleteň kolem duodena a procházejí kolem septum transversum. Průběh těchto žil přerušují základy jaterní tkáně, které vrůstají do septum transversum. Tím se vytváří rozsáhlá cévní pleteň − jaterní sinusoidy.

Levý roh sinus venosus se redukuje a krev z levé části jater je tak odváděna napravo. Výsledkem je rozšíření pravé v. omphalomesenterica. Ta nakonec tvoří jaterní segment v. cava inferior.

Z pravé v. omphalomesenterica pochází v. mesenterica superior, která odvádí krev z primární střevní kličky.

Proximální i distální část levé v. omphalomesenterica zaniká.

Síť anastomóz kolem duodena vytvoří jednu žílu − vena portae.

Venae umbilicales[upravit | editovat zdroj]

Vv. umbilicales nejprve procházejí párově po obou stranách jater a částečně se napojují na jaterní sinusoidy. Proximální část obou a distální část pravé pupeční žíly zaniká. Nakonec je embryo zásobováno kyslíkem z placenty jen levou v. umbilicalis.

Se vzrůstající placentární cirkulací se vytvoří přímá spojka mezi levou v. umbilicalis a pravou v. omphalomesentericaductus venosus. Tím přebytečná krev obejde jaterní sinusoidy.

Po porodu obě žíly obliterují a vznikají lig. teres hepatis (levá v. umbilicalis) a lig. venosum (ductus venosus).

Venae cardinales[upravit | editovat zdroj]

Vv. cardinales představují hlavní systém, kterým je odváděna žilní krev z embrya. Z hlavové části embrya odvádějí krev vv.cardinales anteriores, z dalších částí vv. cardinales posteriores. Oba systémy se spojují před vstupem do sinus venosus a tvoří krátké vv. cardinales communes.

V průběhu čtvrtého týdne vv.cardinales vytvářejí symetrický systém. Od pátého do sedmého týdne vznikají další přídatné žíly:

  • vv. subcardinales − odvádějí krev hlavně z ledvin;
  • vv. sacrocardinales − přivádějí krev z dolních končetin;
  • vv. supracardinales − sbírají krev z tělní stěny cestou vv. intercostales a přebírají postupně funkci vv. cardinales posteriores.


Tvorba anastomóz mezi pravou a levou stranou charakterizuje utváření systému v. cava inferior.

  • Anastomóza mezi vv. cardinales anteriores se přeměňuje v levou v. brachiocephalica.
  • Anastomóza mezi vv. subcardinales tvoří levou v. renalis. Pravá v. subcardinalis se stává hlavním odvodným kmenem a přeměňuje se v renální segment v. cava inferior.
  • Anastomóza mezi vv. sacrocardinales tvoří levou v. iliaca communis. Pravá v. sacrocardinalis tvoří sakrokardinální segment v. cava inferior.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada, 2011. 414 s. s. 217. ISBN 978-80-247-2640-3.