Uživatel:Wikimiky/Pískoviště

Český registr dárců krvetvorných buněk

dříve nazýván Český registr dárců kostní dřeně
vznikl roku 1991 v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze
registr eviduje a vyhledává potencionální dárce pro české i zahraniční pacienty na základě testů všeobecně známých jako "typizace HLA" (Human Leukocyte Antigen - systém dědičných znaků na bílých krvinkách, který je velmi různorodý a zásadně ovlivňuje vzájemnou snášenlivost transplantovaných buněk a organismu nemocného - je tedy nutné mít k dispozici široké spektrum možných kombinací HLA znaků, abychom vyhledali shodného dárce, což v praxi znamená mít dostatečné množství dárců)
na světě existuje více než 60 registrů, v nichž je evidováno už téměř 19 milionů lidí

Podmínky pro vstup do registru

věk 18 - 35 let (evidence v registru do 60 let věku, nepožádá-li člověk o vyřazení nebo nenastanou-li okolnosti bránící případnému darování krvetvorných buněk)
dobrý zdravotní stav a žádné závažné onemocnění (infekční žloutenka, tuberkulóza, těžké astma, AIDS, závažné onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovka)
neužívá-li člověk dlouhodobě některé léky
váha alespoň 50 kg
vstupní odběr krve a poskytnutí kontaktních údajů do databáze registru

Jak se vyhledává dárce pro pacienta?

ze vzorku krve odebrané při vstupu do registru se určí genetické znaky na bílých krvinkách (HLA)
v případě shody v základních genetických znacích s pacientem následuje další odběr krve – podrobnější krevní testy, které upřesní míru shody s pacientem
jestliže se na základě krevních testů potvrdí potřebný stupeň shody mezi dárcem a pacientem, zahájí se přípravy na odběr krvetvorných buněk (podrobné vyšetření zdravotního stavu: odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic - v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve, EKG, interní vyšetření; případně další doplňující vyšetření)
pravděpodobnost, že bude člověk vybrán jako vhodný dárce není velká – v registru může být evidován řadu let

Odběr krvetvorných buněk

ODBĚR KOSTNÍ DŘENĚ

z pánevních kostí (vpichy do pánevních kostí a odsátí kostní dřeně – maximálně 1500 ml, podle váhy dárce), v anestézii, 2-3 dny pobyt na lůžkovém oddělení specializovaného odběrového centra; rekonvalescence
po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech, stav dárce se vrátí do normálu do 7 – 14 dnů

ODBĚR STIMULOVANÝCH KMENOVÝCH BUNĚK Z PERIFERNÍ KRVE

ambulantně bez narkózy
odběru předchází stimulace tvorby krvetvorných buněk (po čtyři večery před odběrem dostane dárce 1 - 2 injekce stimulačního přípravku, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu)
poté se provede odběr (nastimulovaných) krvetvorných buněk ze žíly pomocí přístroje – separátoru (tato procedura trvá několik hodin)
v případě nedostatečného množství odebraných buněk je třeba následující den provést kratší doplňující odběr
dárce může mít různé reakce na stimulační přípravek, většinou je to pobolívání v kostech, v kříži, bolesti hlavy, únava - podobá se to stavu při chřipce
potíže vyvolané stimulací odeznívají krátce po odběru

Postup při transplantaci

vlastní transplantace se provádí velmi jednoduše - krvetvorné buňky jsou podány do žíly (podobně jako transfúze) a samy si najdou místo v kostní dřeni, kde se usadí
před transplantací je nutné pacienta připravit chemoterapií nebo celotělovým ozářením, aby se zničila nemocná kostní dřeň, nebo se v kostní dřeni udělalo místo pro uchycení nové krvetvorby
po alogenní transplantaci musí nemocní dostávat imunosupresiva (léky potlačující nežádoucí imunitu dárce)

DOUBEK, Michael. Příprava a postup při transplantaci [online]. ©5. 1. 2007. Poslední revize 6. 7. 2010, [cit. 2012-01-06]. <http://www.linkos.cz/transplantace-krvetvornych-bunek/priprava-a-postup-pri-transplantaci/>.