Uživatel:R.Kristýna/Pískoviště


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 7. ledna 2022 v 21:04.

Pro sledování a hodnocení kvality porodnické a neonatologické péče je nutné stanovit jednoznačně definovaná kritéria. V porodnictví jsou nejdůležitějšími údaji mortalita (perinatální, mateřská), natalita a morbidita

Mortalita[upravit | editovat zdroj]

Mezi základní ukazatele mortality patří perinatální mortalita a mateřská mortalita.

Perinatální mortalita[upravit | editovat zdroj]

Uvádí se v promilích a jedná se o počet perinatálně zemřelých na počet perinatálně narozených dětí. Je nutné znát definice perineálního období a úmrtí.

Hlavními komponenty jsou mrtvorozenost , která se se skládá z antepartálního a intrapartálního intrauterinního úmrtí. Úmrtí novorozence, který zemře do sedmého dne života, nazýváme pak časné novorozenecké úmrtí.

Vymezení perinatálního období a jeho jednotlivých součástí[upravit | editovat zdroj]

Definice perinatálního období, úmrtí a porodu vycházejí z doporučení WHO a mezinárodní klasifikace pro nemoci. Dále bývají specifikovány Ministerstvem zdravotnictví ČR. Perinatální období začíná ukončeným 22. týdnem těhotenství a končí sedmým dnem života. Horní hraníce je dána zakončením prvního týdne postnatálně, stanovení počátku se však v různých zemích liší.

Hranice mezi mrtvě a živě narozeným[upravit | editovat zdroj]

Bez ohledu na délku těhotenství jí podle WHO stanovuje přítomnost nejméně jedné ze čtyř známek života: dechové pohyby, srdeční akce, pulzace pupečníku a aktivní pohyb. V ČR se podle zákona 372/2011 Sb. považuje za porod mrtvého plodu porod novorozence o váze 500 gramů a výše (není-li možné hmotnost určit, pak od 22. dokončeného týdne těhotenství).

Analýza perinatální mortality[upravit | editovat zdroj]

Pro zhodnocení kvality perinatální péče je klíčová otázka - kdo a kdy zemřel. Zdali došlo k úmrtí plodu nezralého, s nízkou porodní váhou či plodu donošeného, s normální porodní hmotností (parametr: gestační stáří, případně porodní hmotnost).

Jedná se tedy o velmi hrubý údaj, pod který může obsahovat zcela odlišné okolnosti úmrtí. Doba úmrtí se obvykle člení na antenatální, intrapartální úseky a časné novorozenecké období.

Specifická úmrtnost[upravit | editovat zdroj]

Jako základní údaj pro porovnání úspěšnosti klinické péče mezi regionálními, celostátními a mezinárodními pracovišti slouží specifická úmrtnost. Úmrtnost proporcionální výskyt (DOPLNIT)

Příčiny perinatální úmrtnosti[upravit | editovat zdroj]

K příčinám může dojít kdykoliv během průběhu perinatálního stadia a patří k nim úmrtnost na následky vývojových vrozených vad. Mezi příčiny anteparálních úmrtí řadíme poruchy fetoplacentární jednotky a pupečníkové poruchy dále pak intraokulární infekce a závažné stavy matky. V důsledku intrapartální asfyxie pak dochází k úmrtí plodu během těhotenství. K časným novorozeneckým úmrtím dochází na následky perinatální hypoxie, infekčních komplikací a závažné nezralosti předčasně narozeného novorozence.

Mateřská mortalita[upravit | editovat zdroj]

Počet úmrtí na 100 000 živě narozených dětí. V ČR se jedná o úmrtí ženy v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím do 42 dnů po porodu.

Celková mateřská úmrtnost – všechna úmrtí žen v gestaci a do 42 dnů po ní
Přímá (specifická) úmrtnost – úmrtí na onemocnění přímo související s gestací
Nepřímá (nespecifická) úmrtnost – úmrtí na onemocnění s neporodnickými diagnózami, které jsou ovlivněny gestací
Nahodilá mateřská úmrtnost – úmrtí z příčin, které nebyly gestací ovlivněny

Očištěnou mateřskou úmrtnost (pregnancy – related) tvoří přímá a nepřímá mateřská úmrtnost. Všechna úmrtí pak tvoří celkovou mateřskou úmrtnost (pregnanycy – associated deaths).

Příčiny mateřské mortality[upravit | editovat zdroj]

Posuzuje se delší časový úsek, jelikož roční počty jsou pro tento účel příliš malé. K nejčastějším příčinám patří porodnické hemoragie (asi 23 %) a tromboembolické komplikace (asi 20 %). Obě tyto varianty řadíme do přímé mateřské mortality. Do nepřímé se pak řadí kardiovaskulární komplikace (asi 16 %). V ČR jsou od roku 2004 nedostatečná pravidla pro hlášení mateřských úmrtí, což je problém pro jejich analýzu.

Prevence mateřské mortality[upravit | editovat zdroj]

V prevenci je velmi významná všeobecná úroveň znalosti v populaci. Nezbytným základem je znalost systému prenatální péče a jeho široká dostupnost a schopnost řešit akutní stavy v těhotenství. Konkrétní využívání znalostí a kvalita poskytované péče je předmětem opakovaného hodnocení skutečně všech případů mortality. Odborná analýza na počátku dvacátých let 20. Století tak vedla k celostátně přijatým doporučením prevence tromboembolických komplikací a k velkému poklesu letality v letech následujících.

Definice porodu/potratu: Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), účinný od 1. 4. 2012; Za živě narozené dítě se považuje plod, bez ohledu na délku těhotenství, který po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, to je srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena.; Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22. dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý.; Pokud plod, neprojevující žádnou známku života, váží méně než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, je-li těhotenství kratší než 22 týdnů, je ukončení těhotenství považováno za potrat.

ČR 2018:

narození celkem: 114 419, z toho živě: 114 036; mrtvě narození: 383 (mrtvorozenost: 3,35 na 1000 narozených);
perinatální úmrtnost (mrtvě narození a zemřelí do 7 dnů): 4,42 ‰ (506 dětí);
novorozenecká úmrtnost: 1,64 ‰ (187 dětí); (časná 1,08 (123 dětí do 7 dnů věku) a pozdní 0,56 (64 dětí od 8 do 28 dnů věku);
kojenecká úmrtnost: 2,56 ‰ (292 dětí).^[1]

Úmrtnost do 1. dne − ve věku 0. dne (24 hodin) (v roce 2016 0,5 ‰^[2])
Poporodní úmrtnost − do 3 dnů, tj. ve věku 0–2 ukončených dnů (v roce 2016 0,76 ‰^[2])
Novorozenecká úmrtnost − do 28 dnů, tj. ve věku 0-27 ukončených dnů (v roce 2016 1,7 ‰^[2])
- Časná novorozenecká úmrtnost − novorozenci zemřelí do 7 dnů po porodu (v roce 2016 1,18 ‰^[2])
- Pozdní novorozenecká úmrtnost − novorozenci zemřelí od 8. do 28. dne po porodu (v roce 2016 0,52 ‰^[2])
Ponovorozenecká úmrtnost – od 29 dnů do 1 roku, tj. 28–364 ukončených dnů (v roce 2016 1,1 ‰^[2])
Kojenecká úmrtnost − zemřelé děti do 1 roku (dosahuje v České republice dlouhodobě velmi nízkých hodnot − v roce 2016 2,81 ‰^[2])
Perinatální úmrtnost − počet plodů mrtvě narozených a zemřelých do 7 dnů po porodu na 1000 narozených dětí (v roce 2016 4,89 ‰^[2])
- Rektifikovaná perinatální úmrtnost − počet zemřelých plodů nad 1000 g
- Očištěná perinatální úmrtnost − bez vrozených vývojových vad
Mrtvorozenost − vyjadřuje počet mrtvě narozených dětí připadající na 1 000 všech narozených dětí (tj. živě i mrtvě narozených). (v roce 2016 3,7 ‰^[2])

Nejčastější příčiny kojenecké úmrtnosti[upravit | editovat zdroj]

60 % všech zemřelých do 1 roku (191 kojenců) − respirační poruchy specifické pro perinatální období, krvácivé stavy a hematologické poruchy plodu a novorozence.
druhou nejčastější příčinou, vyskytující se v 16 % úmrtí − vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (nejčastější diagnózou způsobující úmrtí kojenců jsou vrozené vady oběhové soustavy).
třetí nejčastější příčinou − příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde^[2].

V roce 2016 se narodilo 113 083 dětí (o 1921 dětí více než v roce 2015) − živě se narodilo 112 663 dětí.^[2]

Natalita[upravit | editovat zdroj]

Mezi ukazatele patří porodnost, fertilita, přirozený přírůstek obyvatelstva a výskyt novorozenců nízké porodní váhy.

Počet živě narozených v určité populaci určuje porodnost. Fertilita udává pak počet živě narozených v populaci žen v reprodukčním věku. Přirozený přírůstek obyvatelstva je rozdíl mezi živě narozenými a počtem zemřelými v populaci. Frekvence novorozenců nízké porodní váhy je uváděna procentním podílem hmotnostní kategorie (nižší než 2500g) ze všech novorozenců.

Perinatální a mateřská morbidita[upravit | editovat zdroj]

Skládá se jak z perinatální morbidity mateřské, tak z perinatální morbidity novorozenecké, vyplívající ze stavů související s perinatálním obdobím. Současně je důležité se věnovat určení podílu perinatálních příčin a vlivu ostatních faktorů, které způsobují či modifikují výsledný stav. Její hodnocení je potřebným a značně choulostivým kritériem kvality poskytované péče, a tedy nezbytným předpokladem pro její následující zlepšení. Ukazatelé morbidity vycházejí z epidemiologických ukazatelů incidence nebo prevalence, je zde uplatňováno určení relativního rizika (Poměr rizika ve dvou skupinách, vyjadřuje kolikrát je pravděpodobnost určitého stavu v populaci vystavené působení rizikového faktoru vyšší ve srovnání s populací bez rizikového působení). Snaha o zlepšení perinatální péče povede k orientaci na dlouhodobé sledování takových kategorii nemocí