Uživatel:Pavel Dusek/atestace/S7
Bolesti hlavy rozdělujeme na primární a sekundární. Sekundární bolest hlavy je způsobena jiným patologickým procesem. Primární bolest hlavy je bolest hlavy, která není způsobena jiným patologickým procesem, tedy byla sekundární bolest hlavy vyloučena [1].
Zároveň je lze zaklasifikovat jako některou z následujících nozologických jednotek: migréna, tenzní bolest hlavy, trigeminální autonomní cefalalgie, primární bolest hlavy při kašli, při fyzické námaze, při sexuální aktivitě, thunderclap headache, z chladového stimulu, ze zevního tlaku, idiopatická bodavá, numulární hypnická či nová denní perzistující[2].
| Nozologická jednotka | Typ bolesti hlavy | Prevalence | Další informace | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| Tenzní bolest hlavy | primární | 69 % | opakovaný výskyt 10 %, chronická forma 3 % | [3], [4] |
| Migréna | primární | 15 % | [3] | |
| Idiopatická bodavá bolest hlavy | primární | 2 % | [3] | |
| Bolest hlavy při fyzické námaze | primární | 1 % | [3] | |
| Cluster headache | primární | 0,1 % | 0,3 % u mužu a 0,05 % u žen | [3], [4] |
| SUNA | ||||
| SUNCT | ||||
| Primary thunderclap headache | ||||
| Numulární bolest hlavy | ||||
| Primary cough headache | ||||
| Primary headache associated with sexual activity | ||||
| Cold-stimulus headache | ||||
| External pressure headache | ||||
| Hypnic headache | ||||
| New daily persistent headache | ||||
| Bolest hlavy při infekčním onemocnění | sekundární | 63 % | [3] | |
| Traumatická bolest hlavy | sekundární | 4 % | [3] | |
| Bolest hlavy vyvolaná medikací či jinými látkami | sekundární | 3 % | [3] | |
| Subarachnoidální krvácení | ||||
| Bolest hlavy u trombózy žilního splavu | ||||
| Bolest hlavy u intrakraniální expanze | ||||
| Benigní intrakraniální hypertenze | ||||
| Bolest hlavy u hydrocefalu | ||||
| Bolest hlavy u obstrukční spánkové apnoe |
Sekundární bolesti hlavy[upravit | editovat zdroj]
Ze sekundárních bolestí hlavy je třeba pomýšlet zejména na subarachnoidání krvácení, trombózu žilního splavu, bolest hlavy u cévní mozkové příhody, bolest hlavy u epileptického záchvatu, neuroinfekci, intrakraniální expanze (tumor, absces), intrakraniální hypertenze (benigní intrakraniální hypertenze, hydrocefalus), intrakraniální hypotenze (postpukční, potraumatická), vaskulitidy, obstrukční spánková apnoe [1].
Mnemotechnická pomůcka pro červené praporky svědčící pro sekundární bolest hlavy je SNOOP.
- S – systemové onemocnění či jeho známky, jako horečka, či hubnutí, anamnéza onkologického onemocnění či HIV,
- N – neurodeficit,
- O – onset sudden: náhlý začátek,
- O – onset after 40 years of age: začátek po 40 letech věku,
- P – pattern change, progressive, change in type, postural change, provocation factor: změna vzoru, progresivní, změna typu, posturální změny, provokační faktory [1].
Primární bolesti hlavy[upravit | editovat zdroj]
U některých typů primárních bolestí hlavy se rozlišují chronické formy. Pakliže počet dní s bolestí hlavy přesáhne 15 dní v měsíci, jedná se o chronickou formu primární bolesti hlavy. Týká se to migrény ve formě chronické migrény (časté), dále nové každodenní perzistující bolesti hlavy (new daily persistent headache), hemicrania continua a tenzní bolesti hlavy ve formě chronické tenzní cefaley (velmi vzácné). Souhrnně tyto chronické formy označujeme jako chronické každodenní bolesti hlavy (chronic daily headache). [1][2]
Tenzní bolest hlavy[upravit | editovat zdroj]
Tenzní cefalea je nejčastější nozologická jednotka v rámci primárních bolestí hlavy. Většinou je to bolest mírná až středně silná, tlaková či svíravá, bilaterální. Epizoda trvá od 30 minut po 1 týden, frekvence je zřídkavá (epizodická) až prakticky denně (chronická). Bývá doprovázena perikraniální citlivostí, fonofobií a fotofobií, nebývá zhoršována fyzickou aktivitou. [1].
Migréna[upravit | editovat zdroj]
Migréna je druhá nejčastější nozologická jednotka v rámci primárních bolestí hlavy. Bolest je středně silná až silná, většinou unilaterální, ale může být i bilaterální, většinou pulzující. Trvá většinou 4–72 hodin, má velmi individuální frekvenci epizod, při méně než 15 dní v měsíci se jedná o epizodickou, jinak o chronickou migrénu. Bývá doprovázena nauzeou, zvracením, fotofobií, fonofobií, zhoršuje se při fyzické aktivitě. Častější je u žen. Bolest hlavy jako taková nemusí být hlavní příznak migrény, může převažovat závrať, fotofobie, fonofobie, únava, ztuhlost šíje. Samotná bolest hlavy může být popisována jako ztuhlost, napětí či tlak. [1]
| Preparát | Indikace | Nástup účinku | Obvyklé dávkování | Časté nežádoucí účinky | Vzácné nežádoucí účinky | Evidence | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sumatriptan | abortivní léčba ataky | rychlý | 50–100 mg/dávka | ||||
| Eletriptan | abortivní léčba ataky | rychlý | |||||
| Naratriptan | abortivní léčba ataky, profylaktická perimenstruační léčba | pomalý | |||||
| Rizatriptan | rychlý | ||||||
| Zolmitriptan | rychlý | ||||||
| Almotriptan | střední | ||||||
| Frovatriptan | pomalý | ||||||
Cluster headache[upravit | editovat zdroj]
Cluster headache je velmi vzácná nozologická jednotka v rámci primárních bolestí hlavy. Ataky silné až velmi silné lancinující jsou velmi krátké, v řádu vteřin, opakující se v klastrech trvajících 15 až 180 minut. Cluster headache je striktně unilaterální, lokalizovaná v okolí oka, za okem či na spánku. Doprovodnými příznaky je neklid, ptóza, slzení, konjunktivální injekce, rýma, výtok z nosu a pocení v obličeji. Častější je u mužů. [1].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Převzato z[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g RUTTLEDGE, Martin. Medscape Education Global : Diagnosing Migraine More Easily: It Can Be Done [online]. Medscape, ©2020. [cit. 2020-04-14]. <https://www.medscape.org/viewarticle/926189>.
- ↑ a b Headache Classification Committee of the International Headache Society (IHS). The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition. Cephalalgia. 2018, roč. 1, vol. 38, s. 1-211, ISSN 0333-1024. DOI: 10.1177/0333102417738202.
- ↑ a b c d e f g h i BEDNAŘÍK, Josef, Zdeněk AMBLER a Evžen RŮŽIČKA, et al. Klinická neurologie : část speciální. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 1277 s. sv. 1. s. 378. ISBN 978-80-7387-389-9.
- ↑ a b c STEINER, T J, R JENSEN a Z KATSARAVA, et al. Aids to management of headache disorders in primary care (2nd edition) : on behalf of the European Headache Federation and Lifting The Burden: the Global Campaign against Headache. J Headache Pain [online]. 2019, vol. 20, no. 1, s. 57, dostupné také z <https://doi.org/10.1186/s10194-018-0899-2>. ISSN 1129-2369 (print), 1129-2377.
