Uživatel:MaT2/Pískoviště
Periodicita[upravit | editovat zdroj]
Významnou vlastností z hlediska časového průběhu biosignálů i signálů obecně je periodicita. Obecný signál je matematickou funkcí času, na jejímž podkladě se periodicita určuje. Matematicky se podmínka periodicity vyjadřuje jako
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle f(t)=f(t+mT_{0}),\, T_{0} > 0,\, t \in(- \infty, + \infty), \,∀m \in \mathbb{Z} }
kde
je funkce času,
se označuje jako perioda
a je množina všech celých čísel.
Jinak řečeno, periodický signál je takový, jehož hodnoty se opakují v určitých konstantních intervalech. Signály, které tuto podmínku splňují se nazývají periodické. Z definice vyplývá, že žádný reálně existující signál není přísně vzato periodický, neboť by trval nekonečně dlouho. Nicméně model periodického signálu lze dobře uplatnit i na reálné signály, jejichž délka trvání je mnohonásobně delší než jejich perioda a proto se jako periodické označují i tyto reálné signály.
Kombinace signálů[upravit | editovat zdroj]
- Při kombinací dvou periodických signálů o téže periodě je perioda výsledného signálu rovna výchozím signálům.
- Periodickým signálem je také signál vzniklý kombinací signálů různých period, přičemž musí být splněna podmínka
neboli podíl jejich period musí být racionálním číslem.
Speciální případy periodických signálů[upravit | editovat zdroj]
Harmonický signál[upravit | editovat zdroj]
Harmonický signál je signál, který lze popsat goniometrickou funkcí sinus nebo kosinus, platí .
kde
je amplituda; jednotky jsou určeny podle jednotky fyzikální veličiny signálu
je úhlová frekvence,
je čas a
je počáteční fáze
Konstantní signál[upravit | editovat zdroj]
Přestože se u konstantního signálu nezavádí pojem periody, patří mezi periodické signály neboť splňuje podmínku periodicity.
Kvaziperiodické signály[upravit | editovat zdroj]
Tyto signály se v literatuře chápou dvěma způsoby.
- Jsou popsány funkcemi, které se nazývají kvaziperiodické. Jejich přesná matematická definice vyžaduje znalosti vyšší matematiky. Zjednodušeně je lze popsat tak, že vznikají složením alespoň dvou signálů a podíl jejich periody není racionální číslo.
- Jsou popsány periodickými funkcemi, jejichž perioda se zvolna mění.
Neperiodické signály[upravit | editovat zdroj]
Mají náhodný průběh a nelze je vyjádřit pomocí základních matematických funkcí či jejich kombinací, ale je nutno použít aparátu Fourierovy transformace.
Příklady[upravit | editovat zdroj]
Periodické signály se v biomedicínských oborech vyskytují především jako umělé (artificielní) - generované přístroji. Velmi používaným typem pak jsou harmonické signály nebo jiné geometrické průběhy, neboť mají pouze několik parametrů a jsou tedy dobře definovatelné. Použití v rámci jednotlivých metod je jako referenční nebo stimulační, kdy dochází k vybuzení reakce vyšetřovaného v podobě evokovaných biosignálů. Mezi konkrétní metody, patří kalibrace EEG, audiometrie a další.
Původcem kvaziperiodických signálů a neperiodických signálů jsou především živé subjekty v podobě elektrické aktivity orgánů (srdce, mozek), či projevů některých fyziologických procesů (dýchání, krevní oběh).
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HEŘMAN, Petr. Biosignály: z pohledu biofyziky. 1. vyd. Praha: DÚLOS, 2006, 63 s. ISBN 80-902899-7-5. Dostupné z https://www.wikiskripta.eu/w/Biosign%C3%A1ly_z_pohledu_biofyziky
- VEJRAŽKA, František. "Signály a soustavy: Určeno pro stud. fak. elektrotechn." 3. vyd. Praha: ČVUT, 1991, 243 s. ISBN 80-01-00450-3.
- ŠEBESTA, Vladimír. "Signály a soustavy: přednášky." 1. vyd. Brno: VUT FEKT, 2003, 145 s. ISBN 80-214-2434-6.