Uživatel:Fojtjan/Pískoviště

Z WikiSkript

Soubor:2249 big.jpg
Mechanismus vzniku bakteriální rezistence.

Antibiotika[upravit | editovat zdroj]

Antibiotika jsou látky produkované mikroorganismy, které inhibují růst (bakteriostatické působení) či destruují další mikroorganismy (bakteriocidní působení). Antibiotika se dělí dle své chemické struktury a mechanismu účinku na další podskupiny.

Beta-laktamová antibiotika[upravit | editovat zdroj]

Veškerá beta-laktamová antibiotika interferují se syntézou bakteriální buněčné stěny.

Peniciliny[upravit | editovat zdroj]

Po vazbě na specifické struktury na buněčné stěně působí baktericidně inaktivací inhibitoru autolytických enzymů. Všechny peniciliny jsou strukturně odvozené od kyseliny penicilanové. Peniciliny jsou vhodné v léčbě streptokokových infekcí (u infekcí stafylokoky se uplatňují peniciliny rezistentní vůči beta-laktamázám), u kožních infekcí a řadě dalších. Obecně platí, že peniciliny jsou velmi bezpečné a jsou dobře snášeny. Objevit se však může alergická reakce.

Peniciliny dělíme do tří skupin[upravit | editovat zdroj]

  • základní peniciliny – benzylpenicilin, fenoxy methylpenicilin, penamecilin a benzathin-fenoxymethylpenicilin
  • peniciliny s rozšířeným spektrem účinku – ampicilin a amoxicilin (piperacilin a tikarcilin jsou dostupné pouze v kombinaci s inhibitory beta-laktamáz – viz níže)
  • peniciliny rezistentní vůči působení beta-laktamáz – oxacilin

Beta-laktamázy jsou enzymy některých mikroorganismů poškozující beta-laktamový kruh. Je proto možné zvýšit účinek penicilinů jejich cílenou kombinací s některým z inhibitorů beta-laktamázy – např. ampicilin + sulbaktam, tikarcilin + kyselina klavulanová či piperacilin + tazobaktam.

Ostatní antibakteriální látky[upravit | editovat zdroj]

Daptomycin[upravit | editovat zdroj]

Daptomycin se řadí mezi cyklické lipopeptidy. Za přítomnosti iontů kalcia se váže na bakteriální membránu vedoucí k depolarizaci a následné inhibici syntézy DNA, RNA i proteinů. Působí baktericidně a využívá se u infekcí způsobených gram-pozitivními bakteriemi – např. endokarditida, komplikované infekce kůže a měkkých tkání či bakteriemie.

Nitrofurantoin[upravit | editovat zdroj]

Nitrofurantoin je nitrofuranové chemoterapeutikum s relativně širokým antibakteriálním spektrem zahrnujícím gram-pozitivní i gram-negativní bakterie. Přesný mechanismus není znám. Využívá se zejména u infekcí močových cest.

Glykopeptidová antibiotika[upravit | editovat zdroj]

Vankomycin a dlouhodoběji působící teikoplanin jsou rezervní antibiotika vyhrazená pro závažné infekce vyvolané např. MRSA. Působí většinou baktericidně ovlivněním syntézy bakteriální stěny.

Bacitracin[upravit | editovat zdroj]

Bacitracin je lokální antibiotikum ovlivňující biosyntézu buněčné stěny. Využíván je zejména v kombinaci s neomycinem u kožních infekcí.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

https://www.wikiskripta.eu/w/Antibiotika

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antibiotika

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

Nekompletní citace publikace. . Farmakologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2010.