Uživatel:Fabera.petr/Pískoviště
Elektroencefalografie[upravit | editovat zdroj]
Nejpoužívanější ze skupiny elektrofyziologických vyšetření je elektroencefalografie (EEG). Princip tohoto vyšetření spočívá ve snímání elektrických potenciálů, které vznikají při činnosti nervových buněk. Nejběžnější je tzv. skalpové EEG, snímající elektrické potenciály z neporušeného povrchu hlavy.
Základní fyzikální principy[upravit | editovat zdroj]
Podkladem každé elektrické aktivity mozku jsou existence a vlastnosti elektrického náboje. Nositelem stejně velkých, ale svou polaritou opačných elektrických nábojů jsou elektrony a protony. Důsledkem toho, že se opačné náboje přitahují a stejné odpuzují, vzniká v okolí elektricky nabitého tělesa elektrické pole (Ee). Každé elektrické pole působí na elektrické náboje prostřednictvím elektrické síly (Fe) a vykonává tím práci, vedoucí k jeho přemísťování. Jakýkoli bodový náboj umístěný do elektrického pole má elektrický potenciál, který lze vypočítat jako podíl práce (nutné k jeho přemístění) a jeho velikosti Q0. Jednotkou potenciálu je Volt [V] a rozdíl mezi potenciály se nazývá napětí U. Princip skalpového EEG tedy spočívá ve měření měnícího se elektrického napětí (rozdílu mezi potenciály) mezi dvěma oblastmi, z nichž jedna nebo obě jsou lokalizovány na skalpu.