Uživatel:CeSt/Rozhodne testovani

Z WikiSkript

Distanční zkoušení[upravit | editovat zdroj]

Nástroje pro elektronické testování[upravit | editovat zdroj]

Bezpečnost, bezpečnostní plán a analýza rizik[upravit | editovat zdroj]

Cheating[upravit | editovat zdroj]

The embedded post from Faculty Focus points out that students may be tempted to cheat in instances where responses to a question can be easily 'Googled'. It is suggested that open-book tests, including challenging application questions that relate directly to the course material, may help overcome this problem. Some even believe that students should be allowed to 'Google' information during examinations, for instance, because they have to demonstrate digital literacy (an opinion expressed in the post from The Guardian). Which of these approaches (if any) are acceptable? What would serve as guidelines for good practice if either of these approaches are incorporated in teaching and learning? Would a particular approach be acceptable in different fields or at various levels of study?

Fraud detection[upravit | editovat zdroj]

Guidelines[upravit | editovat zdroj]

Books[upravit | editovat zdroj]

  • Cheating on Tests: How to Do It, Detect It, and Prevent It by Gregory Cizek (1999)
  • Handbook of Test Security, edited by James Wollack and John Fremer (2013)
  • Test Fraud: Statistical Detection and Methodology by Neal Kingston and Amy Clark (2014)
  • Handbook of Quantitative Methods for Detecting Cheating on Tests by Gregory Cizek and James Wollack (2016)

Zdroje položek[upravit | editovat zdroj]

Literatura k problematice výběru a přijímání uchazečů o studium medicíny[upravit | editovat zdroj]

Ostrava[upravit | editovat zdroj]

Formativní vs. sumativní testování[upravit | editovat zdroj]

V nedávném článku Watling a Ginsburg diskutuje o vztahu mezi zpětnou vazbou, hodnocením a učením. Toto je dokument, který si musíte přečíst pro všechny, kdo se zajímají o hodnocení. Ve svém názvu používají slovo alchymie. A to je přesně to správné slovo.

Jak je podporováno posuzování, zpětná vazba a podpora dobrého učení, je složitá záležitost, které jsme pochopili pouze částečně. Někteří mají pocit, že bychom měli přísně oddělit formativní a sumativní hodnocení, nebo dokonce nahradit termín formativní hodnocení učením. V jazyce programového hodnocení se výrazy formativní a sumativní hodnocení nahrazuje kontinuem sázek, od nízkých až po vysoké. V programovém hodnocení neexistuje nic takového „žádné sázky“. Tato část modelu programového hodnocení je nejtěžší si uvědomit, v podstatě proto, že alchymii jen částečně rozumíme, jak to udělat. Důvod, proč kombinovat formativní a sumativní v programovém hodnocení, spočívá v tom, že jejich oddělení vede ke dvěma problémům.

Zaprvé vyžaduje, aby formativní hodnocení bylo v souladu s formativním. To je často výzva. Zadruhé, podle mých zkušeností nejsou čistě formativní hodnocení studenti a učitelé dlouhodobě brát vážně. Proto spíše mluvím o kontinuu sázek. Ale jak správně napravit alchymii, je rozhodně výzva. Podle mého názoru může být zpětná vazba a podpora učení provedeno pouze tehdy, je-li skutečná kultura učeníje dosaženo. V takové kultuře učení se zaměřuje na pomoc studentovi růst. Vylučující jazyk pro hodnocení trestu (úspěšnost, neúspěch, známky, známky) je vyloučen. V takové kultuře mají učitelé a studenti důvěryhodné vztahy. Při přechodu k takové kultuře při provádění programového hodnocení si vždy připomínám mnoho implementací učení založených na problémech (PBL), které jsem viděl. Čisté modely PBL fungují nejlépe, zatímco hybridní implementace PBL vedou k hybridním výsledkům. Viděl jsem implementace PBL, které se po chvíli zastavily, protože „to nefungovalo“. Myslím, že totéž platí pro programové hodnocení. Čistší implementace dosáhnou takové žádoucí kultury učení, ale hybridy se dostanou do potíží se správným postupem alchymie. To je to, co si myslím, ale přirozeně se musíme zabývat mnohem větším výzkumem, abychom vrhli světlo na správný druh alchymie. Alchymie je však dobře zvolené slovo.

1 Watling, CJ, a Ginsburg, S. (2019). Hodnocení, zpětná vazba a alchymie učení. Medical Education, 53 (1), 76-85.

KONTEXT: Modely správných postupů hodnocení stále více zdůrazňují formativní roli hodnocení. Výsledkem je, že hodnocení musí podporovat nejen spolehlivé úsudky o kompetencích žáků, ale také generovat smysluplnou zpětnou vazbu k učení učitelů. Sladění napětí mezi zaměřením hodnocení na úsudek a rozhodování a zpětnou vazbou na růst a rozvoj představuje pro výzkumné pracovníky a pedagogy zásadní výzvu.

METODY: Syntetizujeme literaturu související s tímto napětím, která je koncipována kolem čtyř trendů ve výzkumu vzdělávání: (i) posouvání perspektiv hodnocení; ii) posouvání perspektiv zpětné vazby; (iii) zvýšení pozornosti na vnímání hodnocení a zpětné vazby žáky a (iv) zvýšení pozornosti na vliv kultury na hodnocení a zpětnou vazbu. Popisujeme faktory, které vytvářejí a udržují toto napětí.

VÝSLEDEK: Hranice mezi hodnocením a zpětnou vazbou se ve zdravotnické výchově často rozmazávají. Modely programového hodnocení záměrně používají stejná data pro oba účely: jednotlivé datové body s nízkým podílem se používají formálně, ale poté se sčítají, aby se podpořily souhrnné úsudky. Překlad teorie do praxe však není přímočarý. Úsilí začlenit smysluplnou zpětnou vazbu do programů učení čelí mnoha hrozbám. Žáci mohou vnímat hodnocení s formativním záměrem jako sumativní, což omezuje jejich zapojení do něj jako zpětnou vazbu, a tak snižuje jeho hodnotu učení. Kultura učení zaměřená na hodnocení může omezit pocit bezpečnosti studentů při zkoumání, experimentování a někdy i selhání.

ZÁVĚRY: Úspěšné prolnutí hodnocení a zpětné vazby vyžaduje jasnost účelu, podporu studentů a systémový a organizační závazek ke kultuře zlepšování spíše než kultuře výkonu.

Testování vyšších úrovní[upravit | editovat zdroj]

OSCE[upravit | editovat zdroj]

Formy testových otázek[upravit | editovat zdroj]

  • MCQs (Multiple Choice Questions)
  • SBAs (Single Best Answer Questions)
http://www.rcoa.ac.uk/docs/sba-questions.pdf
  • EMQs (Extended Matching Questions)

Formy testů[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Statistika v medicíně[upravit | editovat zdroj]

Položková analýza[upravit | editovat zdroj]

Teorie odpovědi na položku[upravit | editovat zdroj]

Zajímavosti[upravit | editovat zdroj]

Zkratky v oboru testování[upravit | editovat zdroj]

UK[upravit | editovat zdroj]

BMAT[upravit | editovat zdroj]

BioMedical Admissions Test - testy používané ve Velké Británii na tradiční lékařské fakulty s rozdělením preklinické a klinické výuky a důrazem na výuku vědy v prvních letech studia. BMAT je následníkem Medical and Veterinary Admissions Test.

UKCAT[upravit | editovat zdroj]

USA[upravit | editovat zdroj]

SAT[upravit | editovat zdroj]

ACT[upravit | editovat zdroj]

Austrálie[upravit | editovat zdroj]

GAMSAT[upravit | editovat zdroj]

The Graduate Australian Medical School Admissions Test je test pro výběr uchazečů o magisterské studium medicíny, stomatologie a veterinárního lékařství. Test byl vyvinut v roce 1995 Australskou radou pro výzkum vzdělávání (ACER). Používá se pro výběr studentů na magisterský stupeň studia zdravotnických vysokých škol v Austrálii a od roku 1999 i na některých školách ve Velké Británii a v Irsku.

Testované znalosti jsou:

  • Biologie a Chemie, Fyzika, Angličtina - obecné znalosti

Test trvá celý den (od osmi do šestnácti hodin):

  • Oddíl I se skládá z 75 otázek na 100 minut od humanitních a sociálních věd
  • Oddíl II - 2 eseje posuzující písemnou komunikaci (1 hodina), po 20 minutová přestávka (Nesmíte opustit zkouškovou místnost během této přestávky)
  • Oddíl III - 110 otázek z fyziky (170 min po 1 hodině oběd)

Skóre se vypočítává na základě výkonnosti ve všech 3 sekcích s vahou rostoucí směrem k III. části Podle dosaženého skóre pak zdravotnické školy rozesílají pozvánky na přijímací pohovory.

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Metody výběru uchazečů v zahraniční[upravit | editovat zdroj]

UK[upravit | editovat zdroj]

Lékařské fakulty ve Velké Británii vybírají studenty na základě výsledků národních zkoušek (national examination), pohovorů, referencí, osobních prohlášení (motivačních listů) a v neposlední řadě na základě přijímacích testů, které se pokoušejí měřit nadání uchazečů pro studium medicíny.

Žadatelé z Velké Británie jsou vybráni z velké části na základě výsledků státních maturit (A-level). Fakulty se v požadavcích liší, ale obecně bývají požadována tři nejvyšší hodnocení z předmětů, které musí obsahovat chemii a alespoň jednu další přírodní vědu nebo matematiku.

Panuje obecná shoda v přijímání uchazečů na základě více kritérií. Pohovory, reference a osobní prohlášení jsou navíc používány pro zjištění komunikačních dovedností, rysů osobnosti, motivace a celkové vhodnosti pro kariéru v medicíně.

Nejlepší lékařské fakulty ve Velké Británii mají v současné době několikanásobek uchazečů o místa, přičemž téměř všichni mají tři A - hodnocení ve státních maturitách. Stupnice je A, B, C, D, E. Takové hodnocení neposkytuje pro svou malou variabilitu vhodné podklady pro výběr. Státní maturity (A-level) se nedají použít rovněž v případě uchazečů z jiných zemí.

Proto se jako dodatečného zdroje informací stále více používá přijímacích testů umožňujících rozlišit mezi výbornými uchazeči a porovnat žáky z různých vzdělávacích prostředí a zemí.

Zajímavé texty k tématu[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Uživatel:CeSt/Rozhodne_testovani&oldid=469129“