Uživatel:CeSt/History

Z WikiSkript

Historie, mapy a vůbec ...[upravit | editovat zdroj]

3D a kvantitativní metody v archeologii[upravit | editovat zdroj]

GIS[upravit | editovat zdroj]

QGIS[upravit | editovat zdroj]

GIS ESRI[upravit | editovat zdroj]

Čertova brázda - zpracovat[upravit | editovat zdroj]

Olgerdige[upravit | editovat zdroj]

Liniový val s dřevěnými palisádami, 12 km, 1. století n.l. (dendrochronologicky)

Angrivarianská zeď[upravit | editovat zdroj]

Altenburg / Niedenstein[upravit | editovat zdroj]

Altenburg je jedním z největších center z pozdní doby laténské v Hesensku. Katedra prehistorie v Marburgu zde prováděla archeologické výzkumy v letech 1990–1994 ve spolupráci s Komisí pro státní archeologický výzkum v Hesensku. Protože vyhodnocení skenů LiDAR ukázalo, že systém je podstatně větší, než se dříve předpokládalo, prehistorický seminář ve spolupráci s Hesse ARCHEOLOGY se systémem zabývá znovu. Aktuálně tam probíhají inspekce za účelem ověření upevňovacích struktur v oblasti, které byly objeveny při skenech LiDAR. Projektový manažer, Dr. Ulrike Söder

    • N. Georg, U. Söder, A. Thiedmann, Chr. Weihrauch, Fortsetzung der zerstörungsfreien Untersuchungen auf der Altenburg bei Niedenstein. hessenArchäologie 2018, 77-78.
    • Chr. Weihrauch, U. Söder, On the Challenges of Soil Phosphorus Prospections in Heterogeneous Environments-a Case Study on the Iron Age Altenburg Hillfort (Niedenstein, Hesse, Germany).

Journal of Archaeological Method and Theory (2020). https://doi.org/10.1007/s10816-020-09461-y

Ofa's Dyke[upravit | editovat zdroj]

Koncept Offa's Dyke jako územní hranice, odmítl zásadněji Noble. Zdůvodňuje, že „netvořila skutečnou hranici mezi Mercií a nezávislým Velsem, ale spíše „kontrolní linii, bariéru zasazenou zpět do mercianského území za clonou údolních osad “; jsou ty osady s anglickými pomístními jmény, která dříve Stenton interpretoval jako důkaz oboustranně sjednané hranice (Noble 1983: 43, 58, 75–76).

Danevirke[upravit | editovat zdroj]

Dandiget[upravit | editovat zdroj]

Dandiget – hradba z doby železné u Kåtbækken

Díky až 2 metry vysokému valu, který vidíte na jižním okraji pole, se nejedná o obyčejný hraniční val. Tento výrazný val je zaznamenán na starých mapách a archeologické vykopávky během stavby dálnice E45 v roce 1991 naznačují, že byl pravděpodobně postaven již v rané době železné kolem roku 0.

Dandiget odděluje severně orientovaný výběžek směrem ke Kåtbækken mezi Purhusem a Ejstrupem a dnes je zachován v délce 1,2 km. Tento val je interpretován jako tzv. "lidový val" – administrativní hranice mezi územími v době železné. I když stopy palisádového plotu byly nalezeny na vrcholu valu, liniové valy jako Dandiget jsou jen stěží vhodné jako skutečné obranné práce.

Val byl původně 1,5 km dlouhý, z něhož dnes zbývá 1,2 km, a tvoří administrativní hranici – možná celní hranici – inspirovanou římskými hranicemi, např. "Limes", severní hranicí Římské říše.

Liniové valy jsou známy i z jiných míst v Dánsku a objevují se zvláště v oblastech se zvýšeným pohybem. Příklady jsou Rammediget u Lemvigu, Bardediget u Vorgodu a Olgerdiget u Tinglevu. Nejznámější je však starý Dannevirke ve Šlesvicku. Tyto valy byly postaveny podle římských vzorů, jako například severní hranice Římské říše „Limes“.

Dandiget může být interpretován jako raná lokální celní nebo administrativní hranice mezi Randers a Hobro a dodnes tvoří hranici mezi farnostmi Fårup a Asferg.

Název Dandiget pochází od mytologického krále Dana, který zde údajně padl v bitvě. Král Dan je také spojen s jinými historickými památkami, zejména s mohylami, což z něj činí tzv. „putující mýtus“.

Wansdyke[upravit | editovat zdroj]

Hadrian[upravit | editovat zdroj]

Anastasijský val[upravit | editovat zdroj]

Dlouhé Thrácké zdi z 5. století neboli Anastasijský val byly srovnatelné s Hadriánovým valem. Byly navrženy tak, aby chránily vnitrozemí Konstantinopole před nájezdem barbarů. Byly asi 65 km západně od Konstantinopole. Zdi běžely 45 km od Černého moře k Marmarskému moři. Stále existují velké úseky zdi.

Literatura k Čertově brázdě[upravit | editovat zdroj]

  • Bernat, J.; Štědra, M., 2003. Čertova brázda, stará severojižní stezka mezi Labem a Sázavou. In Lutovský, M., Archeologie ve středních Čechách 7/1. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, pp. 349-362.
  • Štuka, Č.; Nový, P., 2014a. Využití veřejně dostupných dat při zkoumání zaniklých terénních útvarů – case report. In: Dreslerová, Dagmar (ed.). Počítačová podpora v archeologii 13. Sborník abstraktů. Praha : Archeologický ústav AV ČR, Praha. 52 s. ISBN 978-80-87365-67-0. WWW: < http://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2014/08/PPA- v%C5%A1e-webov%C3%A1-verze.pdf>.

Hranice[upravit | editovat zdroj]

Kontakty[upravit | editovat zdroj]

Akce 2014

Čertova brázda[upravit | editovat zdroj]

1. brázda, pluhem, rádlem ap. vyoraná rýha v půdě
2. rýha v půdě oddělující dva pozemky sloužící jako mez n. svodnice vody
Viz Vokabulář webový heslo "brázda"

V terénu mezi Sázavou a Lipskou horou se v minulosti nacházel široký a hluboký příkop, nazývaný v lidové tradici Čertova brázda. Jako mizející artefakt v krajině se jej v roce 1903 pokusili zachytit Miškovský a Kuffner [1]. Dnes z původního útvaru nezbylo téměř nic. Část splynula s místními komunikacemi, část byla zasypána či zaorána. V terénu zbývá několik málo reliktů, které můžeme spojovat s Čertovou brázdou, ale ani jejich interpretace jako součásti brázdy není vždy jednoznačná a pro původní profil brázdy nemusí být typické. Pokusme se proto shrnout informace, které jsou o tomuto terénním útvaru k dispozici.

Čertova brázda č.2 - Mezi Oškobrhem a Cidlinou přetínala cestu do Polska

Rovná linie na Lipské[upravit | editovat zdroj]

Chotouň - mohyla[upravit | editovat zdroj]

Historické prameny[upravit | editovat zdroj]

Základním pramenem k tomuto terénnímu artefaktu je práce Jozef Miškovského "Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy" z roku 1903.

Ačkoli se možnost interpretovat Čertovu brázdu v souvislosti se starými stezkami mezi brody Sázavskými a Vltavskými z geografického hlediska sama nabízí, v literatuře věnované zemským stezkám k tomu nenacházíme podklady (Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách / napsal J. K. Hraše). Co víc - vedení stezek dokumentovaných v knize J.K.Hraše jako by se této oblasti a směru přímo vyhýbalo.

Mapy[upravit | editovat zdroj]

Brázda na mapách[upravit | editovat zdroj]

Mapy a hranice krajů[upravit | editovat zdroj]

Kouřimský okres[upravit | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění Kouřimi po roce 1850

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín


Mapa Kouřimského kraje od Jana Kryštofa Müllera, věhlasného kartografa počátku 18. století, vznikla během 18. století řada krajských map Čech a Moravy. Homannovo norimberské nakladatelství vydalo ve 30. a 40. letech 18. století tištěné, kolorované mapy šesti moravských krajů, Brněnského, Hradišťského, Jihlavského, Přerovského, Olomouckého a Znojemského. Později, koncem 60. a v 70. letech přibyly tištěné kolorované mapy dvanácti českých krajů, Bechyňského, Berounského, Boleslavského, Čáslavského, Hradeckého, Chrudimského, Kouřimského, Litoměřického, Plzeňského, Prácheňského, Rakovnického a Žateckého. Přestože při další správní reformě došlo roku 1751 rozdělením čtyř největších krajů, Žateckého na Žatecký a Loketský, Plzeňského na Plzeňský a Klatovský, Bechyňského na Táborský a Budějovický a Hradeckého na Hradecký a Bydžovský, v kartografii se tato změna odrazila teprve na nových krajských mapách Antona Elsenwangera a Petera Franzy koncem 18. a počátkem 19.století

Liniové stavby[upravit | editovat zdroj]

Související odkazy[upravit | editovat zdroj]

LIpany - kostrové hroby mladohradištní, objeveny 1876 při stavbě silnice v místech bývalé cihelny, na bývalém poli p. Straky; zjištěno 12 koster s esovitými záušnicemi u hlav a se skleněnými korály, hluboce rýhovanými - NM, J.L. Píč: Starožitnosti země české III, 340

relikt antropogenního původu

Geologie lokality[upravit | editovat zdroj]

Po odebrání vzorku na geochronologii v Sázavě jsem obě deprese navštívil. První, která sleduje drobný přítok (pravostranný a jde od hájenky Moštice k severovýchodu je běžnou holocenní nivou potoka, který se do ní na jv. okraji zařezává asi metr. V občasných výmolech po povodni jsem viděl stratifikované jílovité hlíny výplně nivy, okolí a svahy jsou tvořeny sprašovými návějemi, které se dají vidět na drobných výchozech. V korytě potoka je písek a štěrk a větší mírně zaoblené valouny z kutnohorského krystalinika. Niva je dosti podmáčená, takže dříve se tam těžko něčím mohlo jezdit. Je to naprosto jasně přírodní útvar.Tady by si asi ani cestu nikdo nezvolil. Z toho, že potok se zařezává, je patrné, že terén se poslední tisíce let mírně zvedá. Druhý úvoz je užší, podle mapování z úlomků v jeho blízkosti asi běží pokračování jedné větve kouřimského zlomového pásma, které se dá sledovat od rokle s. od křižovatky silnic Sázava-Uhl. Janovice, Talmberk, podmáčený je trochu také, ale potok tam neteče v současnosti. Horní část jsou spraše s úlomky hornin (migmatity a leukogranity) z blokum moldanubika, který je zlomy vsazen mezi středočeský pluton a horniny svorové zóny. Zde se mi zdá, že úvoz ve spraších mohl vzniknout i erozí nějaké dříve používané vozové cesty, ale Jelikož je silně zarostlá trávou, příp. křovím a výchozy jsem na úseku, který jsem prošel nenašel, tak je obtížné něco přesnějšího o tom říci. Ale i tomto úvozu pochybuji, že by musel být nějak hodně starý. P.N.: první je zářez potoka, vedoucího ke Kachní louži, předpokládám, u druhého si nejsem jistý, jestli to je nebo není úvoz, který jsme sledovali na tom hřbítku - už jsem ohledně toho psal.

Erozní rýhy[upravit | editovat zdroj]

Eroze mohla na některých místech brázdu prohloubit (např. vstup u Sázavy) ale na jiných místech vidíme drobnou erozní rýhu na dně upraveného úvalu (při východu z obce Lipany). Jinde je zahloubená brázda zcela v rovině a erozní mechanizmus nelze uvažovat (úsek od osady Mělník k silnici na Český Brod)

Historické a archeologické zdroje na internetu[upravit | editovat zdroj]

Grantový referát FF[upravit | editovat zdroj]

http://www.ff.cuni.cz/FF-316.html

Staré cesty[upravit | editovat zdroj]

Cesta má takovou hodnotu, jako města, která spojuje. (římské přísloví)

Staré cesty a matematika[upravit | editovat zdroj]

Mapy a staré mapy[upravit | editovat zdroj]

Georeferencování[upravit | editovat zdroj]

PK mapy[upravit | editovat zdroj]

Map Grabber[upravit | editovat zdroj]

Map Grabber je lehká aplikace Windows postavena speciálně pro pomoc uživatelům snímání screenshotů pro zachycení online mapy. Vzhledem k tomu je přenosný program, je důležité zmínit, že nezanechává žádné stopy v registru systému Windows. Můžete kopírovat na jakékoliv USB flash disk nebo jiné zařízení, a vezměte si ji s sebou vždy, když potřebujete zachytit map z internetu na větru, aniž by museli projít kroky instalace. Mapa Grabber vyžití čisté rozhraní, které umožňuje nastavit dedikované parametry s minimálním úsilí. Tento nástroj vám dává možnost definovat oblasti, které mají být zajat ručním zadáním hodnoty pro horní levé a dolní pravém rohu. Plus, to vám dává možnost vybrat rohy pouhým přetažením na ikonu programu na požadovanou oblast obrazovky. co víc, máte možnost zadat čas odkladný před pořízením snímku, zadejte maximální velikost výstupního obrázku, vyberte ukládání adresář a vybrat výstupní formát (JPG, PNG nebo TIFF). Poslední, ale ne nejméně, nástroj je vybaven inteligentní systém, který umožňuje provést kalibraci GPS operace nastavení souřadnic parametrů. Během našeho testování jsme si všimli, že Mapa Grabber provádí úkol velmi rychle a poskytuje dobré výstupní výsledky. To není sníst hodně CPU a paměti, takže celkový výkon počítače není ovlivněna. Chcete-li součet věci do pořádku, Map Grabber nabízí šikovnou sadu parametrů, který vám pomůže zachytit některé uživatelsky definované oblasti z obrazovky.

Universal Maps Downloader[upravit | editovat zdroj]

GIS[upravit | editovat zdroj]

WMS Sluzby[upravit | editovat zdroj]

Quantum GIS[upravit | editovat zdroj]

QGIS 2.6[upravit | editovat zdroj]

Dokumentace

Georeferencování v QGIS[upravit | editovat zdroj]

LIDAR[upravit | editovat zdroj]

Zpracování laserscaningu[upravit | editovat zdroj]

  • Map Station
    • aspekt image (směr svahu)
    • slope image (sklon svahu)

Letecké měření v terénu[upravit | editovat zdroj]

Fotogrammetrie[upravit | editovat zdroj]

Termografie[upravit | editovat zdroj]

Software for Stitching Aerial Photographs?[upravit | editovat zdroj]

Georadar[upravit | editovat zdroj]

Odporové měření[upravit | editovat zdroj]

Detektory kovu[upravit | editovat zdroj]

Zajímavosti[upravit | editovat zdroj]

Priklad geneze pojmenovani[upravit | editovat zdroj]

Detektory[upravit | editovat zdroj]

  • Dohledávačka Makropointer

Magnetometr[upravit | editovat zdroj]

Akce[upravit | editovat zdroj]

Geneaologie a matriky[upravit | editovat zdroj]

Čtení ve starých matrikách[upravit | editovat zdroj]

Family[upravit | editovat zdroj]

Genealogický software[upravit | editovat zdroj]

Zdroje o haploskupinách[upravit | editovat zdroj]

Red hair[upravit | editovat zdroj]

Princezna Zlatovláska

Historie Ďáblic[upravit | editovat zdroj]

Zmínka o Ďáblicích v Beckovského Poselkyni

Dáblice na mapách[upravit | editovat zdroj]

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ MIŠKOVSKÝ, Jozef. Po Čertově brázdě z Chotouně do Sázavy. Naše hlasy : časopis věnovaný zájmům našeho lidu. 1903, čís. 23. Dále v číslech 28 a 29 ročníku 1904.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Uživatel:CeSt/History&oldid=491470“