Tuberkulózní perikarditida (preparát)

Přehledné zobrazení

Zvětšení

Detail

---

Histologie

 Podrobnější informace naleznete na stránce Perikard.

Příčina

Nemoci perikardu obvykle vznikají až sekundárně - při poruchách srdce, okolních orgánů či u systémových chorob. Patologické reakce perikardu lze rozdělit na dvě hlavní: záněty a nahromadění tekutiny v osrdečníkovém vaku.

Tuberkulózní perikarditis patří mezi záněty a je způsobena mykobakteriální infekcí (Mycobacterium tuberculosis).

Vzniká buď přímých přechodem z tracheobronchiálních uzlin, hematogenním rozsevem při miliární tbc, nebo lymfogenní cestou z uzlin mediastina.

Patogeneze

 Podrobnější informace naleznete na stránce Perikarditída (patologie) .

Makroskopie

Na povrchu epikardu a perikardu je zmnožen fibrin, posunem listů proti sobě se tvoří výběžky a dodávají srdci makroskopický vzhled "cor hirsutum" (chlupaté srdce) či "chléb s máslem".

Mikroskopie

Pro mykobakteriální infekce je typický granulomatózní kaseózní zánět s epiteloidními makrofágy a mnohojadernými obrovskými Langhansovými buňkami. Na periferii je infiltrát s převahou lymfocytů. U tuberkulózní perikarditidy nacházíme fibrinózní (nejčastěji), serofibrinózní či hemoragický exsudát. Fibrin má histologicky silně eozinofilní, amorfní charakter. V exsudátu můžeme prokázat histiocyty a mykobakteria.

Klinické projevy

• bolesti na hurdi
• teplota
• změny na EKG
• třecí šelest

Při větším výpotku hrozí tamponáda srdeční projevující se dušností, únavností a otoky.

Výskyt

U pacientů se sekundární tbc, typicky se jedná o imunokompromitované jedince.

Prognóza

Fibrinózní exsudát se obvykle vstřebá beze zbytku, někdy se však na povrchu srdce můžeme setkat s bělavými ložisky fibrózy, které vypadají jako "mléčné skvrny".

Při větším objemu fibrinu a jeho organizaci hrozí perikardiální srůsty. Ty činnost srdce většinou neomezují. Výjimky tvoří:

1. adhezní mediastinoperikarditida - zevní povrch perikardu sroste s okolními strukturami a srdce tak stojí větší námahu vykonat systolický stah (srdce "tahá" i za jiné struktury), což vede k srdeční hypertrofii a dilataci.
2. konstriktivní perikarditida - dochází k vytvoření silného (5–10 mm) vazivového vaku, který omezuje diastolickou funkci srdce. Projevuje se městnáním v horní i dolní duté žíle a selháváním pravého srdce. Pro tuberkulózní perikarditidu je typická kalcifikace fibrinového obalu a tvorba vápenných plátů - tzv. pericarditis petrosa ("pancéřové srdce").

Odkazy =

Související články

• Srdce
• Aorta
• Truncus pulmonalis
• Perikarditida (rozcestník)
• Mediastinum

Externí odkazy

• Tuberkulózní perikarditída (virtuální preparát)

Použitá literatura

• POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.

• BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.