Technika převodu krve

Erytrocyty

Mezi krevní produkty, které se využívají při transplantacích, patří:

transfuzní přípravky (připravovány na místní transfuzní stanici);
- patří sem: plná krev, erymasa (červené krvinky), plazma neboli čerstvě zmražená plazma, krevní destičky;

krevní deriváty (dodávají je farmaceutické firmy z masově zpracované plazmy);
- patří sem:
  - albumin;
  - kryoprecipitát – připravuje se z krevní plazmy kryoprecipitací (vymrznutím), obsahuje f. VIII, fibrinogen, von Willebrandův faktor, f. XIII;
  - koncentráty srážecích faktorů a fibrinogenu;
  - imunoglobuliny;

Laboratorní předtransfuzní vyšetření obsahuje:

probíhá vyšetření krevních skupin v AB0 a Rh systému jak u dárce, tak u příjemce;
provádí se screening séra příjemce na přítomnost nepravidelných protilátek – tzv. nepřímý Coombsův test
- probíhá smíchávání séra pacienta se standardizovanými směsmi erytrocytů, které mají na svém povrchu veškeré známé nepravidelné antigeny;
- vzniká aglutinace znamená přítomnost nepravidelných protilátek v séru příjemce;
- screening se provádí každý den, ve kterém je prováděna transfuze, protože nepravidelné protilátky se mohou objevit jako reakce na předchozí transfuzi.
Velká křížová zkouška
- červené krvinky dárce jsou testovány proti plazmě příjemce;
- pokud se objeví aglutinace, znamená to přítomnost protilátek v séru proti antigenům na povrchu červených krvinek;
- aglutinace znamená inkompatibilitu krevní konzervy a daného pacienta.
Screening na infekční onemocnění
- řada infekčních onemocnění je přenositelná transfuzí;
- příklady: HIV, hepatitis A, B a C, Treponema pallidum, malárie, atd.

Testování u lůžka zahrnuje:

fyzikální vyšetření příjemce před transfuzí – měří se teplota, krevní tlak, pulz;
kontrola dokumentace u lůžka příjemce;
- kontrolujeme, zda souhlasí údaje na žádance a krevní konzervě a zda nedošlo k záměně;

kontrola krevních skupin dárce a příjemce u lůžka příjemce, tzv. bed-side test;
- provádí se pomocí diagnostických souprav;
- souprava obsahuje séra anti-A (obvykle obarvené modře) a anti-B (žluté), předtištěné karty a plastové tyčinky na promíchání vzorku krve s antisérem;
- karta se označí identifikačními údaji příjemce a krevní konzervy;
- do červených kroužků se nanesou kapky krve příjemce a vzorky z krevní konzervy;
- do modrých a žlutých koleček se kápnou séra anti-A a anti-B (antiséra má být ve srovnání s množstvím krve nadbytek);
- krev se promíchá a za 1 minutu se při opatrném naklánění karty odečítá aglutinace;
biologický pokus
- asi 20 ml krve se pustí do žíly proudem a potom se na 1 až 2 min zpomalí na minimum;
- čeká se, jestli se nedostaví nepříznivá reakce.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Grada, 2003. ISBN 80-247-0609-1.