Svaly laryngu

Z WikiSkript

(přesměrováno z Svaly hrtanu)

Larynx je část dýchacího ústrojí, která spojuje pharynx s tracheou. Jeho stěna je tvořena především několika chrupavkami (hlavně nepárové cartillago thyroidea, c. cricoidea a epiglottis, párové c. arytenoidea, na kterou nasedají drobná c. corniculata, dále v plica arytenoidea podmiňuje c. cuneiformis hrbolek tuberculum cuneiforme). Vzájemné polohy těchto chrupavek určují tvar a šíři hlasivkové štěrbiny (rima glottidis), napětí hlasivkových vazů, a tím se podilejí na fonaci a tvorbě hlasu (při fonačním postavení). Naproti tomu v respiračním postavení udržují hlasivkovou štěrbinu široce rozevřenou a umožňují volný průchod vzduchu.

Informace.svg Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly hrtanu (tabulka)

Skupiny svalů a inervace[upravit | editovat zdroj]

Sedm párů svalů laryngu se dělí do 3 skupin: ventrální (1 sval), laterální a dorzální (po 3 svalech). Inervace pochází z větví nervus vagus. Pro sval ventrální skupiny je to ramus externus z nervus laryngeus superior. Pro ostatní svaly laterální a dorzální skupiny je to nervus laryngeus recurrens.

Ventrální skupina[upravit | editovat zdroj]

Musculus cricothyroideus

  • Začátek: zevní plocha oblouku prstencové chrupavky
  • Úpon: dolní okraj ploténky štítné chrupavky
  • Inervace: Nervus laryngeus superior, ramus externus
  • Funkce: napíná a prodlužuje hlasivkové řasy

Navazuje na musculus constrictor pharyngis inferior a tvoří s ním prstenec obepínající pharynx a larynx. Od svého začátku se k úponu vějířovitě rozbíhá. Mediální snopce jsou označeny jako pars recta, laterálně uložené šikmé snopce tvoří pars obliqua.

Laterální skupina[upravit | editovat zdroj]

Laterální skupina svalů laryngu

Musculus cricoarytenoideus lateralis

  • Začátek: horní okraj oblouku prstencové chrupavky
  • Úpon: processus muscularis hlasivkové chrupavky
  • Inervace: Nervus laryngeus recurrens
  • Funkce: addukce intermembranózní části hlasivek

Musculus thyroarytenoideus

  • Začátek: vnitřní plocha ploténky štítné chrupavky
  • Úpon: anterolaterální plocha hlasivkové chrupavky
  • Inervace: Nervus laryngeus recurrens
  • Funkce: zkracuje hlasivkové řasy

Jeho mediální část naléhající na ligamentum vocale uvnitř plica vocalis se nazývá musculus vocalis. Ten mění tloušťku hlasivkových řas a obstarává jemné nastavení hlasivkové štěrbiny.

Musculus thyroepiglotticus

  • Začátek: vnitřní plocha ploténky štítné chrupavky
  • Úpon: okraj epiglottis
  • Inervace: Nervus laryngeus recurrens
  • Funkce: odklápí epiglottis, táhne ji směrem na kořen jazyka a rozšiřuje tak vstup do hrtanu

Je kraniálním pokračováním musculus thyroarytenoideus.

Dorzální skupina[upravit | editovat zdroj]

Svaly dorzální skupiny

Musculus cricoarytenoideus posterior (posticus)

  • Začátek: trojúhelníkové políčko na zadní ploše prstencové chrupavky
  • Úpon: processus muscularis hlasivkové chrupavky
  • Inervace: Nervus laryngeus recurrens
  • Funkce: abdukce hlasivek (!!!)

Jako jediný ze svalů hrtanu rozevírá hlasivkovou štěrbinu a udržuje ji při dýchání otevřenou v respiračním postavení. Při porušení jeho inervace (riziko při operacích štítné žlázy) hrozí udušení. Pokud se nepodaří inervaci obnovit, je třeba provést laterofixaci nebo resekci hlasivky. Jeho snopce směrem k úponu konvergují.

Musculus arytenoideus

  • Začátek: hlasivkové chrupavky (viz níže)
  • Úpon: hlasivkové chrupavky (viz níže)
  • Inervace: Nervus laryngeus recurrens
  • Funkce: uzavíra interkartilaginózní část hlasivkové štěrbiny

Leží na dorzální ploše hlasivkových chrupavek a mezi nimi. Přechází z jedné strany na druhou bez vložené šlachové inskripce. Šikmé, povrchověji uložené snopce se nazývají pars obliqua, méně početné a hlouběji uložené snopce tvoří pars transversa.

Musculus aryepiglotticus

  • Začátek: hlasivková chrupavka
  • Úpon: laterokraniální okraj epiglottis
  • Inervace: Nervus laryngeus recurrens
  • Funkce: sklápí epiglottis

Je pokračováním musculus arytenoideus obliquus (pars obliqua předchozícho svalu, musculus arytenoideus).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA, et al. Základy anatomie 3 : Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní systém. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 163 s. ISBN 80-7262-302-8.