Srdeční šelesty

Z WikiSkript

Srdeční šelesty jsou typickým nálezem provázejícím srdeční postižení. Vznikají buď turbulencí krve nebo vibrací tkáně. Vždy jde o zneklidňující nález, přestože nemusí ihned znamenat srdeční vadu. O „nevinný“ šelest se jedná, pokud jsou všechna ostatní srdeční vyšetření v normě. Je užitečné definovat, zda jde o šelest systolický, diastolický (většinou patologický) nebo kontinuální. Šelest vyplňuje nejméně čtvrtinu příslušné fáze cyklu (systoly či diastoly).

Dělení[upravit | editovat zdroj]

Fáze srdečního cyklu[upravit | editovat zdroj]

  • Časný (protosystolický, protodiastolický)
  • Střední (mezo-)
  • Pozdní (tele-)
U dětí nelze odlišit – mají rychlou akci srdeční.

Změna intenzity[upravit | editovat zdroj]

  • Pásový (nemění se)
  • Crescendový
  • Decrescendový
  • Crescendo-descrescendový
Srdeční šelesty

Intenzita šelestu[upravit | editovat zdroj]

Šestistupňová klasifikace
1/6 je slyšet až při soustředění
2/6 nejtišší, který je slyšet bez soustředění
3/6 jakkoli hlučný, ale bez víru
4/6 provázen hmatným vírem
5/6 je slyšet hranou fonendoskopu
6/6 i po oddálení fonendoskopu od hrudníku

Frekvence šelestu[upravit | editovat zdroj]

  • Nízkofrekvenční (šelest označujeme jako rachot – rumble)
  • Středněfrekvenční (šelesty drsné, hrubé)
  • Vysokofrekvenční (mají foukavý charakter)

Systolický šelest[upravit | editovat zdroj]

Ejekční šelest
při průchodu krve zúženou chlopní, nevyplňuje celou systolu, začíná až za první a končí před druhou ozvou (crescendo-decrescendový).
Regurgitační šelest
vzniká při nedomykavosti, je pansystolický, hlasitost se po celou dobu nemění.
V dětské kardiologii se nedoporučuje tyto termíny užívat – nemusí být typické a můžou být i u jiných věcí.

Nevinné šelesty[upravit | editovat zdroj]

Nevinným šelestem nazýváme zvuk, který je tvořen vibracemi srdečních stěn při proudění krve skrz komory a chlopně nebo průtokem krve skrz cévy srdce. Tento šelest je neškodný, často se vyskytuje u dětí a do dospělosti vymizí. Jsou relativně běžné. Vyskytují se asi v 80 %, zkušený pediatr je většinou dobře pozná. Jde o systolické šelesty krátké intenzity, stupeň 1–2/6, které se nikam nepropagují. V některých případech je vhodné provést echokardiogram a elektrokardiogram, aby došlo k vyloučení možného problému. Tyto šelesty nevyžadují žádnou medikaci a neindikují problém se srdcem. Ačkoliv se nejčastěji vyskytují u dětí a později vymizí, můžou být pozorovány i u dospělých.

Stillův šelest[upravit | editovat zdroj]

Tento šelest je nejčastější u předškolních dětí a batolat. Je to vibrační či drásavý šelest o nízké frekvenci, který se vyskytuje při dolním sternu. Trvá krátce a připomíná zadrnčení strun. Mění se s polohou a nejlépe je slyšet vleže. Jeho intenzita se zesiluje po námaze a zeslabí se při Valsavově manévru, což je usilovný výdech proti zavřeným ústům.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vibrační šelest.

Fyziologický ejekční šelest nad plicnicí[upravit | editovat zdroj]

Vyskytuje se častěji u školních a dospívajících dětí. Má vypuzovací charakter a je nejvíce slyšet ve 2. mezižebří u sterna. Je ho možné zaměnit s nálezem lehké stenózy plicnice nebo defektu síňového septa, proto je důležitý normální nález II. ozvy nad plicnicí (bez rozštěpu nebo kliknutí).

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pulmonální vypuzovací šelest.

Šelest fyziologické periferní stenózy plicnice[upravit | editovat zdroj]

Můžeme ho slyšet v prekordiu, v axilách a na zádech, bývá častý u novorozenců a kojenců, nejdéle do věku půl roku. Lze ho zaměnit se skutečnou periferní stenózou plicnice a s lehkou koarktací aorty.

Vířivý žilní šelest[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější bývá u dětí od tří do osmi let, slyšet je pod klíčky, nejlépe vpravo. Je tichý, hučivý a kontinuální, může budit podezření na otevřený ductus arteriosus. Výraznější je vstoje a při záklonu hlavy, naopak vleže a při předklonu (nebo při stisknutí jugulární žíly prstem) mizí.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vířivý žilní šelest.

Indikace kardiologického vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Ke kardiologickému vyšetření by měl být poslán pacient se šelestem, který


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. -. ISBN 978-80-7262-438-6.