Sledování, měření a hodnocení tepové frekvence a krevního tlaku

Sledování, měření a hodnocení tepové frekvence

Účel: zjištění informací o zdravotním stavu pacienta a jeho posouzení, incidence poruch srdečního rytmu, výskyt patologických hodnot sledované funkce, prevence dalších onemocnění.

Pulz = objemová změna arterie, kterou lze vidět, hmatat a registrovat prsty pohmatem nebo přístrojem. U zdravého je frekvence totožná s údery srdce (kontrakce srdečních komor). Pokud rozdíl → periferní pulsový deficit – při arytmiích. Rozlišujeme pulz periferní a apikální (nad hrotem srdce). Faktory, které ovlivňují tepovou frekvenci: věk, pohlaví, aktivita, krvácení, stres, strach, úzkost, léky, změny polohy, fyzická kondice.

Způsoby měření: palpačně (na periferních tepnách), auskultačně s fonendoskopem, ultrazvukovým fonendoskopem (ke zjištění těžko hmatatelného pulzu, detekuje proudění krve jen v povrchových vrstvách).

Místa měření: arteria temporalis, radialis, karotis, brachialis, femoralis, poplitea, Kategorie hodnocení pulzu: • tepová frekvence – norma 60–80, tachykardie, bradykardie • pravidelnost – arytmie – projev poruch srdeční činnosti (pulsový deficit = rozdíl mezi frekvencí naměřenou centrálně a periferně) • kvalita – jak dobře jde nahmatat Při měření by měl být pacient v klidu a uložen do vhodné polohy. Nahmátneme pulz přiložením tří prstů a měříme jednu minutu. Při měření apikálního pulzu obnažíme pacientovi hruď a přiložíme fonendoskop do oblasti 4. až 6. mezižebří vlevo, posoudíme sílu a rychlost úderu.

Sledování, měření a hodnocení krevního tlaku

Účel: zjištění informací o zdravotním stavu pacienta a jeho posouzení, výskyt patologických hodnot sledované funkce, prevence výskytu onemocnění srdce a cév, měření před a po operaci, jako součást preventivních prohlídek. Tlak krve, je tlak, kterým působí krev na stěnu tepen. Zdrojem tlaku je práce srdce, pumpujícího krev do aorty. Tlak systolický – vyvolaný kontrakcí komor a diastolický – v době klidu srdečních komor. Tlak krve je závislý na: objemu krve v krevním řečišti, pružnosti a poddajnosti cévní stěny, průsvitu kapilár, viskozitě krve. Faktory ovlivňující tlak krve: věk, tělesná námaha, emoce, pohlaví, denní doba, obezita, léky, arterioskleróza a další. Hodnoty tlaku krve – norma 120 na 80 mmHg, hypertenze (mírná, střední, těžká), hypotenze.

Metody k měření krevního tlaku

• Přímá (invazivní) – zavedení katetru do arterie, převodníkem tlak změněn na elektrický signál, který převeden do monitoru v grafické a číselné podobě.

• Nepřímá (neinvazivní) – měření auskultační a palpační – tlakoměr (aneroidní a digitální, rtuťový) – manžeta a manometr a fonendoskop.

Nejčastěji měříme na horní končetině na paži, případně na předloktí nebo na dolní končetině na stehně či nad kotníkem. Pacient by měl být v klidu, ve vhodné poloze. Natáhneme končetinu otočenou dlaní nahoru. Postavíme si tonometr, abychom dobře viděli, ovineme manžetu, nahmátneme aretia brachialis v loketní jamce a přiložíme fonendoskop, nasadíme olivky do uší, uzavřeme ventil na balónku a nafoukneme manžetu. Palcem a prsty dominantní ruky pomalu uvolňujeme ventil balónku, první dobře slyšitelný úder = systolický krevní tlak, poslední dobře slyšitelný úder = diastolický krevní tlak.

Odkazy

Převzato z

• Jan Štěch: Vypracované otázky z ošetřovatelství (CC BY)