Rozšířená neodkladná resuscitace/SŠ (sestra)
Tento článek je určen pro studenty středních a vyšších odborných škol oboru všeobecné ošetřovatelství | ||||
Prosíme, neprovádějte věcné editace, nemáte-li potřebnou kvalifikaci. | ||||
Editujte s rozvahou. Věcné změny nejprve projednejte v diskusi. | ||||
ALS – advanced life support – rozšířená neodkladná resuscitace, která je prováděna zdravotníkem s použitím léků, pomůcek a speciálních postupů = poskytnutí odborné první pomocí. Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je indikovaná při ztrátě vědomí, kdy není přítomno normální dýchání.
Postup při rozšířené neodkladné resuscitaci[upravit | editovat zdroj]
Provádí zdravotnický personál.
- Zhodnoť situaci, kvalitu vědomí (oslovení, zatřesení); stav život ohrožující krvácení.
- Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy.
- Zkontroluj dýchání (slyšet, vidět, cítit), nesmí trvat déle jak 10 sekund.
- Co nejrychleji použít defibrilátor, zhodnotit křivku EKG komorová tachykardie bez pulsu a komorová fibrilace jsou indikací k podání výboje.
- Podej 1. výboj (monofázický defibrilátor 360 J, bifázický defibrilátor 150–200 J).
- KPR 30:2 (frekvence 100–120 za minutu, hloubka 5–6 cm) + zajistit dýchací cesty, zajistit i.v. vstup (v terénu 2 pokusy pak i. o.); trvání 2 minuty.
- Zhodnoť EKG, podej 2. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 200–360 J).
- KPR 30:2 + zajistit i.v. vstup.
- Zhodnoť EKG, podej 3. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 200–360 J).
- KPR 30:2 + adrenalin 1 mg + amiodaron 300 mg.
- Zhodnoť EKG, podej 4. výboj (monofázický defibrilátor 360, bifázický defibrilátor 200–360 J).
- KPR 30:2 + amiodaron 150 mg (komorová tachykardie bez pulsu a komorová fibrilace).
- Adrenalin každých 3–5 minut.
- Pokračujeme KPR + defibrilace + podávání léků.
- Hodnotíme-li EKG jako nedefibrilovatelný rytmus (asystolie, bezpulsová elektrická aktivita), podáme Adrenalin IHNED jakmile zajistíme i.v. (i.o.) vstup!
A – airway → průchodnost dýchacích cest[upravit | editovat zdroj]
- Tento krok zahrnuje uvolnění průchodnosti dýchacích cest.
- Manuální vyšetření dutiny ústní.
- Záklon hlavy.
Pomůcky zajišťující průchodnost dýchacích cest[upravit | editovat zdroj]
- Vzduchovody (ústní, nosní).
- Endotracheální intubace s laryngeálním tubusem, provádí lékař.
- Kombitubus.
- Laryngeální maska.
- Koniopunkce – při nemožnosti intubace a selhání ostatních pomůcek.
<mediaplayer>https://www.youtube.com/watch?v=sc4BEJLefjo&feature=youtu.be</mediaplayer>
- Součástí zajištění dýchacích cest by měl být monitoring CO2. CO2 je první hodnota reagující na obnovu krevního oběhu – reaguje vzestupem.
B – breathing → dýchání[upravit | editovat zdroj]
- Zajištění dýchacích cest by nemělo vést ke zdržení srdeční masáže.
- Objem, který vdechujeme do dospělého činí cca 500 ml vzduchu (7–9 ml/kg), užívám vlastní běžný nádech.
Pomůcky užívané k umělému dýchání[upravit | editovat zdroj]
- Resuscitační rouška – zvyšuje bezpečnost zachránce.
- Resuscitační maska – zvyšuje bezpečnost zachránce.
- Ambuvak s maskou – měl by mít rezervoár a přívod kyslíku.
<mediaplayer>https://www.youtube.com/watch?v=V_AhArkj9Lk&feature=youtu.bee</mediaplayer>
C – circulation → oběh[upravit | editovat zdroj]
- Klečíme z boku vedle postiženého, který je položený na pevné podložce (ideálně zemi).
- Spojené ruce přiložíme na střed hrudníku – mezi prsa. Horní končetiny musí být propnuté v loktech!
- Hrudník stlačujeme cca 5–6 cm do hloubky.
- Frekvence kompresí je 100–120 stlačení za minutu.
- Komprese:relaxace = 1:1.
- Lze užít pomůcky – Lucas, Autopuls, kardiopumpa.
- Při efektivní srdeční masáži jsme schopni zajistit 30 % minutového srdečního výdeje.
<mediaplayer> https://www.youtube.com/watch?v=hZqwjYPQPbM&feature=youtu.be </mediaplayer>
D – defibrilation → provedení neodkladné defibrilace[upravit | editovat zdroj]
- Neodkladný výkon při léčbě komorové fibrilace a komorové tachykardie bez pulsu.
- Maximální dostupná energie u monofázického defibrilátoru (360 J); energií 150–360 J u bifázického defibrilátoru.
- U dětí energií 4 J/kg.
- Možnost 3 výbojů za sebou pokud je zdravotník svědkem komorové fibrilace (monitorace, při katetrizaci apod.).
Na defibrilaci – bez ohledu na výsledek výboje, ihned navazuje další resuscitace! Vyhodnocení zda se podařilo obnovit účinný rytmus, se provádí po cca 2 minutách (5 cyklech) resuscitace. → Přerušení masáže max. 5 s.
E – EKG → elektrokardiografie[upravit | editovat zdroj]
- Analýza EKG rytmu.
- Sumační svody (3, 4 nebo 5 svod) či 12ti svodové EKG.
- Diagnostika brady či tachyarytmií.
Kardiostimulace[upravit | editovat zdroj]
- Indikována u bradyarytmií s poruchou vědomí.
- Transkutánní (transthorakální) × transezofageální × transvenózní.
- V podmínkách přednemocniční péče se užívá transkutánní kardiostimulace.
<mediaplayer>https://www.youtube.com/watch?v=iKCD73QoqXY&feature=youtu.be</mediaplayer>
F – fluids and drugs → podávání léků a roztoků[upravit | editovat zdroj]
- O2 – škodlivá je hyperoxémie.
- Adrenalin – zvyšuje účinnost defibrilace, dávkování 1 mg i.v. u dospělého (0,01 mg/kg) po 3. defibrilaci.
- Amiodaron – léčba komorové fibrilace a komorové tachykardie, dávkování 300 mg po 3. cyklu, opakovaně 150 mg → 900 mg do infuze na 24 h.
- Aplikace léků intravenózně či intraoseálně, intrabronchiální podávání léku není doporučováno.
G – gauging → rozvaha[upravit | editovat zdroj]
- Rozvaha nad prvotní příčinou, vzhled okolí, mechanismus úrazu.
Reverzibilní příčiny srdečního selhání[upravit | editovat zdroj]
- 4H: hypoxie, hypovolemie, hyperkalemie (hypokalemie, hypokalcemie), hypotermie.
- 4T: tenzní pneumotorax, tamponáda srdeční (vč. traumatu hrudníku), toxické látky (otrava, předávkování), trombembolická příhoda.
- Náhodná hypotermie → prodloužení KPR.
- Léky fungují od 30 °C, KPR je prováděna do zvýšení TT na 35 °C.
- Tonutí → co nejdříve umělé dýchání.
- Hypertermie → chladit, dantrolen u maligní hypertermie.
- Elektrotrauma → prodloužená KPR, často poškození CNS a myokardu.
- Těhotenství → vhodné podložení kyčle do cca 15°, plod vybavit do 5 minut. S následnou KPR novorozence.
- Bronchiální astma → vyšší energie při defibrilaci, delší apnoické pausy pro snadnější výdech.
- Intoxikace → čím se trávil?, kontaktovat Toxikologické informační středisko, antidotum.
H – human mentation, hypotermia → zachování mozkových funkcí, hypotermie[upravit | editovat zdroj]
- Zachování mozkových funkcí se zachováním normálního průtoku (50 ml/100g/min.).
- Včasné zahájení neodkladné KPR.
- Podávání kyslíku.
- Udržování TK na perfúzní hodnotě CNS – MAP 60–150 TORR → CPP 50–150 TORR.
- CPP = MAP – ICP (norm. do 10 TORR)
Chlazení s cílem zachování normotermie v intenzivní péči po zástavě. V současné době (2021) je opouštěn koncept léčebné hypotermie popisovaný níže. Cílová teplota je doporučována do 36 °C. Shrnující infografika Guidelines 2021 a článek O. Fraňka ZZS HMP. Další text tedy popisuje pouze metodiku hypotermie.
Léčebná hypotermie[upravit | editovat zdroj]
- Indikací je netraumatická zástava oběhu → cílem je potlačení chemických reakcí spojených s reperfúzním traumatem – produkce kyslíkových radikálů, uvolnění excitačních aminokyselin, přesuny Ca → apoptóza, poškození mitochondrií.
- Zahrnuje podávání chladných infuzních roztoků, obkládání ledem, použití ochlazovacích přikrývek → cílem je dosažení tělesné teploty 32-34 °C do cca 4 hodin.
- 4 °C roztok v množství 30 ml/kg sníží TT o 1,5 °C.
- Zahájení již ve voze ZZS.
- Na akutních lůžkách ohřev pacienta/klienta po 24–48 h → 0,5 °C/hod ohřátí.
- Analgosedace s UPV, při svalovém třesu je možnost podání myorelaxancií.
Monitorace[upravit | editovat zdroj]
- TT je třeba měřit kontinuálně a invazivně
- Jícnová sonda
- Sonda v močovém měchýři
- Čidlo jako součást S-G katetru
- Fyziologické funkce – invazivně TK, monitorace EKG, GCS, hloubka sedace, plyny v ASTRUPu, CO2 čidlo
Hypotermie se nezahajuje[upravit | editovat zdroj]
- Opakovaná srdeční zástava.
- Arytmie bez reakce na léčbu se zhoršujícím se stavem P/K.
- Významná oběhová nestabilita se známkami hypoperfúze.
- Koagulopatie a krvácivé projevy ohrožující život P/K.
- Nekorigovatelná porucha vnitřního prostředí.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- Pacient/klient při vědomí.
- Terminální stav nemoci, stav vylučující přežití P/K.
- Náhlá zástava oběhu (NZO) vzniklá úrazem, krvácením.
- Jiná příčina bezvědomí než NZO.
- Šok s hypotenzí nereagující na terapii.
- Plicní edém.
- Recidivující komorové tachyarytmie bez reakce na léčbu.
- Bradyarytmie vyžadující kardiostimulaci.
- Náhodná hypotermie.
- Vážné imunodeficitní poruchy.
I – intensive care → poresuscitační péče[upravit | editovat zdroj]
- Na odd. ARO, JIP.
- Péče o dýchací cesty – UPV.
- Udržování normotenze.
- Řešení traumat, ošetřování ran.
- Adekvátní výživa P/K.
- Prevence infekce, léčba septických stavů.
- Rehabilitace.
Poresuscitační syndrom[upravit | editovat zdroj]
- Výsledek ischemie s následnou reperfuzí orgánů s kombinací zánětu a multiorgánovou dysfunkcí, poranění vzniklá KPR.
- Hypoxická encefalopatie.
- Dysfunkce myokardu.
- Aspirační pneumonie.
- Ischemické poškození střev.
- Renální dysfunkce.
- Ischémie periferie končetin.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NOLAN, Jerry P, et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 1. Executive summary. Resuscitation [online]. 2010, roč. 81, vol. -, s. 1219–1276, dostupné také z <http://resuscitation-guidelines.articleinmotion.com/article/S0300-9572(10)00447-8/pdf/european-resuscitation-council-guidelines-for-resuscitation-2010-section-1-executive-summary>. ISSN 0300-9572.
- BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. 1. vydání. Praha : Triton, 2008. ISBN 978-80-7254-815-6.