Regenerace jater
Játra mají schopnost regenerovat po akutním poškození (např. toxiny nebo léky) nebo po resekci části jater (darování části jater nebo při hepatocelulárním karcinomu). Dále je regenerace výhodná u transplantace části jater, protože příjemci transplantovaná část jater doroste do původní velikosti. V tomto procesu hrají roli všechny buňky vyskytující se v játrech, přičemž velký význam mají Itovy buňky, které celý proces spouští i zakončují.
Regenerace[upravit | editovat zdroj]
Je to proces, při kterém se doplní chybějící nebo poškozené části tkáně a obnoví se i funkce. Pro její průběh je nezbytná schopnost buněk proliferovat a růst. Jaterní tkáň regeneruje pouze pokud je zachována vazivová kostra, cévní zásobení a žlučové kapiláry daného lalůčku. Odstranění části jater vyvolá během několika hodin proliferaci zbylých hepatocytů, epiteliálních buněk žlučových vývodů, endotelií sinusoid, Kupfferových i Itových buněk.
Řízení[upravit | editovat zdroj]
Celý tento komplexní proces musí být náležitě řízen. Na řízení se podílejí růstové faktory a cytokiny.
Fáze regenerace[upravit | editovat zdroj]
Regeneraci jater lze rozdělit do 3 fází: iniciační, proliferační a terminační[1]. Fáze se liší na molekulární a buněčné úrovni, tj. v každé z nich jiná signální molekula vede k jiné odpovědi buňky.
Iniciační fáze[upravit | editovat zdroj]
Aktivace Kupfferových buněk, které secernují TNF-α. TNF-α autokrinně aktivuje Kupfferovy buňky, které obsahují receptor TNFR1. Následuje signální dráha, která přes NF-kB vede ke stimulaci exprese genu pro IL-6 a k sekreci tohoto interleukinu. IL-6 se váže na receptory hepatocytů a představuje signál k proliferaci (přes signální dráhu Jak/STAT3).
Proliferační fáze[upravit | editovat zdroj]
Závisí hlavně na signalizaci růstových faktorů. HGF je secernován především Itovými bb. Váže se na tyrosinkinázový receptor hepatocytů c-met a spouští proliferaci a růst buněk.
Terminační fáze[upravit | editovat zdroj]
Není o ní moc známo. Ví se, ale že regenerace je zastavena cytokinem TGF-β (produkován Itovými buňkami).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- Fujiyoshi M, Ozaki M. Molecular mechanisms of liver regeneration and protection for treatment of liver dysfunction and diseases. J Hepatobiliary Pancreat Sci (2011) 18(1):13–22.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Fujiyoshi M, Ozaki M. Molecular mechanisms of liver regeneration and protection for treatment of liver dysfunction and diseases. J Hepatobiliary Pancreat Sci (2011) 18(1):13–22.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NEČAS, Emanuel. Obecná patologická fyziologie. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 0 s. ISBN 978-80-246-1688-9.