Rdoušení

Z WikiSkript

Strangulace, je smrt způsobená uzavřením dýchacích cest. Můžeme ji rozdělit podle typu použitého škrtidla a mechanizmu na:

  • Zardoušení – způsobena sevřením hrdla nejčastěji za pomoci rukou, šlápnutím na hrdlo, loketním ohbím či za pomoci stehen.
  • Oběšení – čin může být prováděn vytažením osoby pomocí jeřábu do vzduchu nebo na šibenici.
  • Uškrcení – pomocí škrtidla. Používal se i popravčí přístroj zvaný garota.

Dušení rdoušením vzniká zmáčknutím krku rukou nebo oběma rukama.[1]

Charakteristika[upravit | editovat zdroj]

Tlak na krk způsobuje uzavření hlasivkové štěrbiny. Krční tepny nebývají obvykle zcela uzavřeny, a proto vědomí zůstává zpočátku zachováno, přičemž se oběť brání. U pachatele se tak mohou najít stopy po souboji – oděrky půlměsíčkovitého tvaru, pokousání, modřiny apod. Pachatel zesiluje tlak na krk oběti, kde tak vznikají charakteristická zranění.

Stádia[upravit | editovat zdroj]

  1. inspirační dušnost;
  2. křeče;
  3. kóma;
  4. smrt.

Zevní a vnitřní prohlídka[upravit | editovat zdroj]

Zevní prohlídka[upravit | editovat zdroj]

Nacházíme celkové známky dušení, výraznou cyanózu. Ta je hlavně způsobena při městnavém typu, kdy pachatel zmáčkne žíly více a zamezí tak odtoku. Edém obličeje s petechiemi v obličeji, drobné krevní výrony zejména ve svalech oblasti spánku. Dále nacházíme na krku oděrky a krevní podlitiny, které modravě prosvítají kůží. Oděrky mohou být různé velikosti a tvaru, především půlměsíčkovitého tvaru ale i pruhovité, čárkovité a jsou k nalezení zejména po stranách krku. Často na straně, kde působil palec, je viditelných známek méně než na straně, kde působily ostatní prsty. Pokud bylo hrdlo zmáčknuto opakovaně, počet oděrek bývá větší a z části ischemizovaná místa v místě komprese se mohou opětovně prokrvácet. Dohadem se můžeme dopátrat k poloze pachatele. Obloukovité oděrky bývají svoji konkavitou obráceny směrem dopředu. Pokud pachatel užil obou rukou, oděrky od palců bývají ve střední části krku, od ostatních prstů v zadních částech krku za kývači nebo až na šíji. Mohou chybět v případech, kdy pachatel obemkl celý krk, smáčkl-li krk přes část oděvu nebo pokud měl na rukou rukavice. Nemůžeme však vyloučit oděrky v případě, že si poškozená osoba se snahou zachránit si život a strhnout pachateli ruce z krku udělala oděrky sama.

Vnitřní prohlídka[upravit | editovat zdroj]

Krevní výrony se nacházejí v podkoží, hlouběji v řídkém vazivu mezi svaly a mezi krčními orgány, zejména v okolí štítné žlázy. Predilekčně se petechie nacházejí v oblasti hlasivek. Častým nálezem je zlomenina jazylky a chrupavky štítné, především u starších osob s kalfcifikací chrupavek. V průdušnici a průduškách nacházíme růžově červenou pěnu v důsledku zvýšené premortální bronchiální sekrece. Pěna bývá rovněž kolem úst.

Díky nedokonalému uzávěru krkavic je krk mačkán vícekrát a ztráta vědomí nastává po určité době.

Schéma "rdoušení", pachatel použil loketní ohbí


  • Pachatel často přidržuje na obličeji ruku nebo nějaký předmět, aby oběť nekřičela, takže mohou vzniknout oděrky rovněž v okolí nosu a úst.


Při podezření na zardoušení je třeba při pitvě postupovat velmi opatrně a krk včetně šíje preparovat vrstvu po vrstvě. Je zde nebezpečí záměny postmortálně vzniklých krevních výronů za intravitální. Oděrky na krku nemusí být patrné hned po smrti (ohledání na místě). Patrnými a zřetelnějšími se stávají často až druhý den v důsledku zasychání.

Osoby, které rdoušení přežily, mají často polykací potíže, vykašlávají krev, chraptí a mají překrvený hrtan. Mohou mít i amnézii. Při prudkém uchopení za krk může dojít k okamžité reflektorické zástavě srdce – smrti podrážděním n. vagu a karotického sinu. Při reflektorické smrti chybějí celkové známky dušení a někdy i známky násilí na krku.

Rozlišení vraždy, sebevraždy, nešťastné náhody[upravit | editovat zdroj]

Vraždy[upravit | editovat zdroj]

Vraždy zardoušením postihují téměř výhradně ženy (zejména při vraždě z vilnosti), dále novorozence a kojence.

Sebevraždy[upravit | editovat zdroj]

Sebevražda zardoušením je nemožná – s nástupem bezvědomí dochází k uvolnění tlaku na krk a obnovení krevního oběhu. Se sebevražednými pokusy se můžeme setkat u duševně chorých osob. Avšak při podráždění vagu a glomus caroticum může dojít k reflexní zástavě srdce.

Nešťastné náhody[upravit | editovat zdroj]

K nahodilému usmrcení může dojít reflexním mechanismem při náhlém uchopení za krk. Často se setkáváme s náhodným usmrcením při sexuálních praktikách.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Souvisejíci články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ŠTEFAN, Jiří a Jan MACH. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. s. 63. ISBN 80-247-0931-7.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠTEFAN, Jiří a Jan MACH. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. s. 63. ISBN 80-247-0931-7.