Radionuklidový generátor
Jelikož je potřeba radionuklidů v medicíně vysoká, jen stěží bychom vystačili s radionuklidy přírodními. Proto se musí radionuklidy připravovat uměle. Jeden ze způsobů výroby je pomocí radionuklidového generátoru.
Některé medicínsky využívané radionuklidy je možné připravovat v radionuklidových generátorech. Podmínkou je, že využívaný (dceřiný) radionuklid má několikrát kratší poločas rozpadu než mateřský. Poté může dojít k rovnovážnému stavu, kdy se rozpadne stejné množství dceřiného nuklidu, jaké vznikne z mateřského.
Při separaci dceřiného radionuklidu od mateřského se nejčastěji využívá chromatografického principu, kdy se dceřiný nuklid vymývá z kolony, ve které je mateřský nuklid fixován.
Stavba[upravit | editovat zdroj]
Generátor se skládá z kolony, na které je fixován mateřský nuklid. Dceřiný se uvolňuje do promývacího roztoku. Kolona je zasazena do dostatečného stínění. „Chodbičky“, které vedou ke koloně, nesmí být přímé, aby nedošlo k úniku záření. Lahvička, ve které je radiofarmakum připravováno, je taktéž stíněná.
Výhody a nevýhody[upravit | editovat zdroj]
+ Relativně malá cena oproti urychlovačům a reaktorům, malé rozměry, snadná manipulace, dostupnost, různá skupenství radionuklidů, snadné zjištění aktivity.
- Nutnost stálého stínění, snižující se aktivita.
Techneciový generátor[upravit | editovat zdroj]
Nejvyužívanější radionuklid − 99mtechnecium − je možné získávat z generátorů, což velmi usnadňuje přípravu radiofarmak, aniž by se výrazně snižovala jejich aktivita.
V koloně techneciového generátoru se nachází mateřský radionuklid 99molybden, který se vyrábí v urychlovačích. 99Mo se s T1/2=63,8h mění β- přeměnou na 99Tc* s energií E=140keV a poločasem ropadu T1/2=6,0h. Tento stav se označuje jako metastabilní stav jádra, což vyjadřuje krátkou životnost radioizotopu a zapisuje se 99mTc. Po odseparování 99mTc z generátoru, získáme zářič, který emisuje fotony γ o výše uvedené energii E=140keV. Tyto fotony pak detekujeme scintilačními technikami.
Na každém generátoru je vyznačena aktivita vztažená k určitému datu.
Použití[upravit | editovat zdroj]
Evakuovaná lahvička s připraveným redukčním činidlem (nejčastěji chlorid cínatý) a látkou, která má být označena, se připojí na výstupní ventil generátoru. Podtlakem se nasaje ze zásobníku eluční roztok a vymyje se technecium, které vzniklo rozpadem molybdenu.
Kryptonový generátor[upravit | editovat zdroj]
Mezi generátory, které poskytují radionuklidy s velmi krátkým poločasem rozpadu, je nejrozšířenější generátor využívající izotopy 81Rubidia a 81mKryptonu, který slouží jako zdroj radioaktivního inertního plynu kryptonu 81mKr pro zobrazení distribuce plicní ventilace. 81Rb vázané na membráně generátoru se přeměňuje s poločasem T1/2=4,6h na 81mKr s poločasem T1/2=13s. Z generátoru se přímo u vyšetřovaného proudem vzduchu vymývá plynný 81mKr. Aktivita v plicích se po vdechnutí 81mKr zobrazuje gamakamerou.
Galiový generátor[upravit | editovat zdroj]
Germanium - galiový generátor poskytuje izotop galia 68Ga s T1/2=68 min za rozpadu mateřského radionuklidu 68Ge s poločasem rozpadu T1/2=271dní.
Mateřský izotop 68Ge se převážně vyrábí v protonovýh urychlovačích.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KUPKA, Karel, Jozef KUBINYI a Martin ŠÁMAL, et al. Nukleární medicína. 1. vydání. vydavatel, 2007. 185 s. ISBN 978-80-903584-9-2.