Psychologie a psychoterapie
Z WikiSkript
Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 17. května 2021 v 12:39. | ||||
Pojem psychoterapie[upravit | editovat zdroj]
- výraz psychoterapie pochází z řečtiny: „psyché“ = duše; „therapón“ = služebník, sloužit
- psychoterapie využívá lékařské vědy, psychologické vědy a filosofii (etiku)
- psychoterapie je léčba, profylaxe (primární prevence) a rehabilitace (terciární prevence) poruch zdraví
- psychoterapie probíhá jako vědomá, záměrná, strukturovaná a vědecky podložená interakce mezi terapeutem a pacientem (terapeutický vztah)
Obecné zásady psychoterapie[upravit | editovat zdroj]
- Využíva prostředky: slova, rozhovor, neverbální chování, podněcování emocí, vytvoření terapeutického vztahu, sugesce, učení, interakce ve skupině
- Působí na nemoc, poruchu, anomálii
- Cílem je mírnit potíže a podle možnosti i odstranit jejich příčiny
- Dochází ke změnám v prožívání a chování pacienta
- Psychoterapii provádí kvalifikovaná osoba
Prostředky psychoterapie[upravit | editovat zdroj]
Jsou činnosti, se kterými se setkáváme i v běžném životě. Psychoterapeutickými se stávají v okamžiku, kdy jsou odborně použity s cílem pomoci druhému.
- psychoterapeutický vztah
- uspořádání situace v terapii
- imaginace – spontánní / záměrná
- učení / nácviky
- sugesce / hypnóza
- prostředky:verbální (rozhovor, určení symptom),nonverbální (relaxace, imaginace…)
Cíle psychoterapie[upravit | editovat zdroj]
- odstranění drobných příznaků (symptomů)
- resocializace, reorganizace, restrukturalizace, rozvoj pacientovy osobnosti (osobnost se přetváří)
- úprava psychofyzických stavů, odstranění symptomů, podpora v krizové situaci, pomoc při adaptaci na nové podmínky, změna chování, ovlivnění sociálních vztahů, osobnostní změna
Psychoterapeutické směry hlubinné[upravit | editovat zdroj]
1) Psychoanalytická terapie (Freud)[upravit | editovat zdroj]
- vychází z psychoanalýzy (rozlišuje vědomí, předvědomí a nevědomí)
- velmi direktivní způsob terapie
- pudové tendence jsou rozhodující pro vývoj osobnosti a pro vznik neuróz
- základní pud – sexuální (libido)
- neurózy vznikají konfliktem: superego / id / ego
- dává největší důraz na vývoj v dětství
- neurózu vyvolává potlačená úzkost
- psychoanalytickou metodou se mají vytěsněné pudové impulzy odhalit, přivést do vědomí a vrátit pod kontrolu vědomého já
2) Adlerovská psychoterapie (Adler)[upravit | editovat zdroj]
- pro každý lidský život není rozhodující sexuální pud, ale životní cíl (potřeba začlenit se do společnosti, uplatnit se a prosadit)
- také klade velký význam na vývoj v raném věku
- důležitá je rodinná situace (vztahy mezi sourozenci…)
- pocit méněcenosti = únik do nemoci
- hlavní zásady – poznat pacientův životní plán, vést pacienta ke změně životního stylu, dodávat mu odvahu
3) Jungovská terapie (Jung)[upravit | editovat zdroj]
- dělí lidi na intoverty a extroverty
- odkrývání nevědomých komplexů
- terapie tkví v odkrývání nevědomých souvislostí (na rozdíl od psychoanalýzy je to přátelský rozhovor)
- využívá také výkladů snů a aktivní imaginace
Behaviorální psychoterapie (Eysenck, Wolpe)[upravit | editovat zdroj]
- poruchy chování jsou naučené reakce
- je-li neurotické chování naučené, musí se přecvičovat a odučovat
- k vyléčení neurózy nevede změna myšlení, ale změna chování
- má kořeny v experimentální psychologii
- pracuje s podmíněnými reflexy
- využívá metod nácviku a negativního nácviku (nepříjemné podněty a tresty)
- je jí vytýkáno, že se snaží odstranit pouze symptomy a ne základní příčiny
Humanistická psychoterapie (Maslow)[upravit | editovat zdroj]
- podtrhuje jedinečnost každé osobnosti a vede k osobnostnímu růstu
- snaží se pochopit vnitřní zážitky jedince a naučit jej s těmito zážitky pracovat
- pomáhá lidem v jejich duchovním růstu a realizaci vlastního potenciálu
- důraz na bezprostřednost a spontánnost
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
Kolektív autorov, Preklad: Jozef Hašto.Na problém orientovaná psychoterapia.Vydavateľstvo: Vydavateľstvo F, 1994