Psychologické a sociální teorie duševních chorob

Sigmund Freud

Sigmund Freud

• zakladatel psychoanalýzy, vědecky strukturovaný systém pochopení duševních chorob
• dynamická síla osobnosti – psychosexuální energie = libido
• pregenitální infantilní sexualita – zaměřena autoeroticky
• vývoj od dětství – stadium orální, sadistickoanální, falické a puberta
• libido může ustrnout v určitém vývojovém stupni, fixace dává podklad perverzím
• potlačení libida – neurózy
• další struktury duševního života – Id, Ego, Superego
  • neurosa – konfikt Ego a Id
  • psychotické poruchy – poruchy vztahu Ega s okolím
• léčba přesunem zážitků z nevědomí do vědomí – psychoanalýza (ovlivnitelné jen omezeně)

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung

• hledal souvislost mezi osobní zkušeností a existencí celého lidstva
• archetypy – umožňují nadhled nad individuálním osudem
• vznik schizofrenie – prožitek silného afektu, který se rovná spatření bájné Medusy

Alfred Adler

Alfred Adler

• neurosa jako obrana člověka proti pocitu vlastní bezcennosti – komplex méněcennosti

H.S.Sullivan

• základ poruch je v poruše vztahů mezi lidmi

Kalifornská škola

• také se zabývá mezilidskou komunikací, teorie „dvojí vazby“ – vznik schizofrenie dán mezilidskou komunikací v rodině ("Rodiče mají vždycky pravdu, tatínka neposlouchej, protože lže")

Behaviorální psychoterapie

• studium procesu učení a chování
• neurotický pacient se buď nenaučil neadaptivnímu chování nebo mu správné vzorce chybí

Daseinsanalýza

• z existenciální filosofie psychiatrů z Německa, zdůrazňuje neopakovatelnost a jedinečnost lidského tvora, terapeut se snaží vcítit do pacienta

Existenciální analýza

• zdůrazňuje touhu po smyslu života, při pochybách o smyslu existence vzniká frustrace, neurosy a deprese

Humanistická psychologie

• snaží se pochopit vnitřní zážitky jedince a naučit jej ovládat poznané
• osobní rozvoj je v chápaní a projevování svých citů

Teorie vycházející ze studia rodinné interakce

Rozvíjí se v polovině 20.století

• rodina – malá skupina, která je specificky odlišná od jiných sociálních skupin
• základní interakce – matka–dítě
• nukleární rodina
• rovnováha, někdy za cenu „obětního beránka“ (scapegoat) – např. jedno dítě neustále zlobí, tak rodiče řeší jeho přestupky a ne neshody mezi sebou, to může hrát roli při vzniku schizofrenie

Nexální rodina

• Příklady vztahů v rodině
• 

  Základní trojúhelník: Otec-Matka-Dítě. Vztahy mezi nimi probíhají volně, oteřeně, všemi směry

• 

  Odcizení manželských partnerů. Oba rodiče se citově upínají jen na dospívající dítě. Dítě začíná nadměrnou péči rodičů pociťovat nepříjemně a odtahuje se.

• 

  Matka vytvořila silné citové pouto k malému dítěti. Otec stojí stranou. Snaží se navázat s dítětem vztah, ale zároveň na ně žárlí.

• uzavřená vůči světu a druhým
• ztráta autonomie jednotlivých členů, všichni se musí podřídit vnitřním pravidlům rodiny
• nedostatek individuální a rodinné perspektivy, potlačuje vývoj dětí
• Vývoj onemocnění v nexální rodině:
  1. fáze – dítě se rodí s obtížemi ve vyjadřování svých potřeb, rodinou nejsou rozpoznány, rodina dítě popisuje jako hodné, bezproblémové, ale vlastně ignoruje jeho potřeby
  2. fáze – dítě začne mít potřebu projevovat své vlastní já, snaha uniknout kontrole rodiny, je hodnoceno jako „zlé“ dítě, rodina hledá vinu venku (kamarádi, škola…)
  3. fáze – jedinec odporující rodinným normám je označen za šíleného, rodina se zbavuje viny a hledá problém venku, bludný kruh

Zdravá rodina

• komunikace je přátelská, nedorozumění se neskrývají, diskutuje se
• uspokojuje citové potřeby členů, otevřená podnětům z okolí
• otec a matka – přirozená autorita, dítě má vlastní prostor
• citové odezvy stálé a jisté
• je jim jasné, že smysl života je v nich samých

Teorie duševních chorob vycházející ze sociální interakce

• duševní choroba má výraznější charakter sociálního stavu
• trojí zisk z psychického onemocnění (Freud)
  • primární – regulace úzkosti
  • sekundární – změny v sociální situaci, únik
  • terciální – prospěch pro okolí (možnost pečovat, litovat, zbavit se viny)
• status nemocného přináší
  • výhody – zproštění povinností, nemocný není zodpovědný za svůj stav
  • sankce – úsilí o dočasnost stavu, léčba
• psychiatrické stigma – buď jedinec vlivem pocitu hanby jedná tak, že ho okolí vnímá méněcenně, nebo ho znehodnocují ostatní a pacient se přizpůsobuje
• stereotyp duševně nemocného ve společnosti – násilný, útočný, zákeřný, nebezpečný…
• mnozí lidé se obávají psychiatrického vyšetřování a tají léčbu
• teorie labelingu – duševní choroba vzniká proto, že člověk je tak označen společností či rodinou
• teorie antipsychiatrie

Odkazy

Reference

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.