Projevy vývojové toxicity
Vývojové vady vzniklé na základě působení teratogenů mají prahový charakter. Tedy každý z teratogenů může způsobit nějaké komplexní poškození pouze v případě, že je poškozeno nějaké dostatečné (kritické) množství buněk základu orgánu nebo orgánové složky. Pokud expozicí zárodku danému teratogenu nedojde k poškození takového množství buněk, ke vzniku vývojové vady nedochází. Se vzrůstající dávkou teratogenu posléze dochází i k zhoršení výsledného efektu na vývoj. Některé studie poukazují na to, že smrt plodu a abnormální vývoj jsou pouze různými odpověďmi na stejný podnět o jiné dávce. V současné době se za teratogenní vliv považuje agens v takové dávce, která prokazatelně způsobila abnormální vývoj jedince, ale pro dospělého člověka (matku) je netoxická. Vyvíjející se jedinec je tedy zpravidla citlivější k okolním vlivům než jedinec dospělý, již plně vyvinutý. Je to dáno mnoha důvody jako: vysoká proliferační aktivita či neschopnost detoxikace některých látek.
Mezi projevy abnormálního vývoje patří malformace, deformace a disrupce, růstová retardace, embryoletalita a funkční poškození jedince.
Malformace[upravit | editovat zdroj]
Malformace jsou výrazné strukturální a tvarové odchylky od normy. Vznikají v důsledku působení teratogenního faktoru, který může ovlivňovat apoptózu nebo rychlost růstu jednotlivých částí orgánů. Výslednou malformaci ovlivňují i následné reparační procesy organismu. Malformace se mohou vyskytovat na jednotlivých částech těla izolovaně nebo v rámci mnohočetného postižení. Teratogeny nemusí pouze podmiňovat vznik nové vzácné malformace, ale může zvyšovat i četnost malformací, které se u novorozenců vyskytují častěji i z jiných příčin.
Deformace a disrupce[upravit | editovat zdroj]
Deformace a disrupce jsou další typy anomálií, způsobených patologickým embryonálním vývojem. Deformace jsou odchylky tvaru a struktury způsobené mechanickými vlivy, zatímco disrupce jsou způsobeny náhlým přerušením vývoje.
Růstová retardace[upravit | editovat zdroj]
Růstová retardace je velice častým postižením, které bývá často spřažené s jinou vývojovou vadou. Při této retardaci dochází ke zpomalení či úplnému zastavení růstu a tedy i následné smrti. Za prokázanou prenatální růstovou retardaci se považuje nález novorozence o váze menší než 2500 g.
Embryoletalita[upravit | editovat zdroj]
Embryoletalita je specifickou skupinou indikace vývojové toxicity. Některé studie uvádí, že k smrti raného zárodku do 20. týdne dochází až v 1 z 2 případů. Smrt plodu do 20. týdne končí spontánním potratem. Dojde-li k úmrtí staršího zárodku (asi 9 z 1000 narozených), dochází k porodu mrtvého jedince.
Funkční poškození[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o změny v chování jedince, jsou důsledkem působení škodlivých látek v době vývoje určité části nervového či neurotransmiterového systému.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- RNDr. Božena NOVOTNÁ, CSc. a Doc. RNDr. Jaroslav MAREŠ, CSc. Vývojová biologie pro mediky. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1023-X.