Procvičování:Patofyziologie dýchacího systému/pokračování 29

Z WikiSkript

1 U pacienta s akutně vzniklou dušnsotí svědčí nález vysokých plazmatických koncentrací BNP (mozkového natriuretického peptidu) a normálních (nízkých) D-dimerů pro

plicní embolizaci
levostranné srdeční selhání
atelektázu
spontánní pneumotorax

2 Uzavirací plicní objem („closing volume“) se označuje množství vzduchu v plicích, kdy

se již nemůže zvětšit exspirační rezervní objem
se již nemůže zvětšit inspirační rezervní objem
vznikají plicní zkraty
kolabují alveoly

3 V horních, apikálních partiích plic, na rozdíl od bazálních partií

v alveolech plicních hrotů je nižší alveolární pCO2 a vyšší pO2 než v alveolech bazálních partií plic
je větší poměr ventilace/perfuze (VA/Q)
je relativně menší průtok krve než v dolních partií
je při klidném dýchání nižší alveolární ventilace než v dolních partiích

4 Za normálních okolností

poměr ventilace/perfuze od hrotů plic k bazím klesá
alveolární ventilace není perfuzí ovlivněna
perfuze plic od hrotů plic směrem k bazím stoupá
ventilace i perfuze plic jsou nižší v hrotech než v bazích, ale v hrotech je poměr ventilace/perfuze vyšší než průměrná hodnota, kdežto v bazích je tomu naopak

5 Za normálních okolností perfuze plic

je v hrotech plic minimální
lokálně při poklesu pO2 stoupá
lokálně při poklesu pO2 klesá
v horních částech plic během hlubokého inspiria stoupá

6 Zánět u astma bronchiale způsobuje obstrukci

akutní bronchokonstrikcí
otokem stěny dýchacích cest
chronickou tvorbou hlenu
remodelací stěny dýchacích cest (hypertrofie hladké svaloviny)

← Předchozí Zpět na obsah