Průvodce:Modul IIC – Klinicko-patologické základy medicíny (3. LF UK)
Modul IIC je jedním z nejobsáhlejších a také nejnáročnějších modulů na škole. Je vyučován ve 3. (letní semestr) a 4. (oba semestry) ročníku a vysvětlit jeho strukturu je trochu složitější. Základem je výuka patologie, patofyziologie a klinických oborů. Je rozdělen do 19 jednotlivých kurzů.
Patologie[upravit | editovat zdroj]
Patologie je vyučována formou přednášek, seminářů a praktik a navazuje na obecnou patologii probranou v Modulu IIA.
Přednášky[upravit | editovat zdroj]
Přednášky z patologie patří jak do modulu IIA (obecná patologie), tak do modulu IIC (speciální patologie) a jsou pouze ve třetím ročníku v obou semestrech. Je velmi užitečné je navštěvovat, a to zejména ta témata, která nejsou dobře zpracována v knize (např. neurologická témata nebo ledviny). Jak již bylo zmíněno, přednáší se pouze ve třeťáku, což není úplně šťastné řešení vzhledem k tomu, že zkouška je na konci čtvrťáku. Je však možné si přednášky buď zopakovat nebo odchodit až ve čtvrťáku, pokud si je připíšete do svého rozvrhu.
Semináře[upravit | editovat zdroj]
Semináře jsou hlavní formou výuky v rámci jednotlivých dílčích kurzů.
Praktika[upravit | editovat zdroj]
Praktika probíhají v místnosti s mikroskopy, ale je jich opravdu málo v celém Modulu IIC. Na pitevnu se již nechodí!
Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]
Patofyziologie je vyučována na přednáškách a seminářích či praktikách a taktéž navazuje na obecnou patofyziologii z Modulu IIA.
Přednášky[upravit | editovat zdroj]
Stejně jako z patologie, přednáší se pouze ve třeťáku.
Semináře a praktika[upravit | editovat zdroj]
Další výuka je opět zahrnuta do jednotlivých kurzů. V mnohých se však na patofyziologii nějak zapomnělo a vůbec se neučí, takže se často jedná spíše o samostudium.
Kurzy[upravit | editovat zdroj]
- Infekční a horečnaté stavy
- Bolest
- Poruchy nervového systému
- Poruchy psychiky
- Dušnost a bolest na hrudníku
- GIT a břišní potíže
- Nádorová onemocnění
- Poruchy ledvinových funkcí a otoky
- Krvácení
- Kožní změny
- Endokrinní a metabolická onemocnění
- Poruchy lokomoce
- Senzorické poruchy
- Poruchy záklaních životních funkcí
- Úrazy
- Poruchy reprodukce a vývoje
- Poruchy růstu a vývoje v postnatálním období
- Etické problémy současné medicíny
- Poruchy imunity
Zápočet[upravit | editovat zdroj]
Zápočet je nutno získat z klinické části kurzu, za patologii i patofyziologii. Podmínky pro klinickou část si stanovuje vedoucí kurzu, tudíž jsou všude podmínky trošku jiné. Často se jedná pouze o splnění docházky, písemný test nebo méně často ústní zkoušení. Zápočet za klinickou část kurzů zapisují jejich vedoucí hned po splnění povinností.
Zápočet z patologie se dává na konci každého semestru. Je třeba mít dostatečnou docházku a splněné všechny testy. Ty se píší ke konci kurzů číslo 3, 5, 6, 7, 9, 11, 12 a 16. Součástí podmínek zápočtu je ve třeťáku poznávání a popis preparátů.
Patofyziologie má taktéž souborný zápočet na konci semestru. Ve třeťáku je pouze za docházku a na konci čtvrťáku se píše závěrečný zápočtový test. Rozhodně není jednoduchý a není radno ho podceňovat. Některé otázky jsou dost záludné a je dobré mít slušné základy obecné patofyziologie. Další podmínkou je vypracování kazuistiky. Vypracovává se ve dvojicích a nebývá to nic obtížného. K dispozici je i literatura, kterou si donesete.
Pokud máte nějaké pochybnosti o tom, jestli se má nebo nemá nějaký test psát, potom by měla být závazná informace, která je uvedena v SIS.
Zkouška[upravit | editovat zdroj]
Zkouška je jistě jednou z nejobtížnějších na škole. Každý kurz má vydaný seznam zkouškových kazuistik. Každá obsahuje zadání, klinické otázky a tematickou otázku z patologie a patofyziologie. V komisi sedí patolog, patofyziolog a dva klinici. Taháte si ze dvou kurzů vždy po jedné kazuistice. Komise většinou dává vybrat, kterou chcete začít. Začínejte tou, u které umíte lépe patologii. A pozor, je nutné dobře umět z obou patologických předmětů obecnou část (z modulu IIA!). Tato zkouška je opravdu náročná, a to i na psychiku. Je opravdu důležité ji nepodcenit a věnovat jí dostatečně dlouhou přípravu (v řádu týdnů až měsíců).
