Posudek

Posudek má soudu ozřejmit názor znalce na určité skutečnosti, jejich význam a dosah, souvislosti se záležitostí. Tento dokument se opírá o důkladnou analýzu objektivních skutečností a má vytvořit objektivní závěr o nich. Znalec vždy vysvětlí proč k určitému závěru došel, musí popsat skutečnosti, které ho k tomu vedly. Posudek má vycházet z odborných znalostí znalce, fakta má vyhodnotit dialekticky, zkušeností i experimentem. Posudek podléhá volnímu hodnocení soudu, pokud se od něj soud uchýlí musí to vysvětlit.

Posudek má 3 části – nález, posudek, znalecká doložka

Nález

V nálezu jsou popsána objektivně zjištěná poranění, např. krevní výrony, oděrky, tržně zhmožděné rány, rány sečné, střelná poranění. všechna poranění zmíněná v nálezu musí být doložena lékařskými zprávami od ošetřujících lékařů a nebo prohlídkou. Pokud se jedná o starší poranění, tak si znalec může vyžádat zdravotnickou od ošetřujícího lékaře. V nálezu jsou jen objektivně zjištěné skutečnosti, ať už samotným lékařem či s pomocí vyšetřovacích metod.

Znalec musí vysvětlit, se kterými skutečnostmi se seznámil, o co se opírá a musí vysvětlit postup, kterým došel k předloženému závěru. Do nálezu píše všechna fakta, se kterými se seznámil. Nález má být přesný a výstižný.

Ústavní soud, Brno

Posudek

V případě posudku se odpovídá na konkrétní zadané otázky a při jejich vypracování se vychází z nálezu. V soudním lékařství je třeba zhodnotit mechanizmus vzniku poranění, směr útoku, jeho intenzitu a možné trvalé následky, které zranění mohou provázet. V rámci soudně lékařského posudku můžeme užít pojmů trestního práva, kde se vyjadřujeme k charakteru újmy na zdraví.

Znalecká doložka – zde je napsáno jméno znalce, podpis a otisk znalecké pečeti (razítka)

Znalecké posudky by měly splňovat tato všeobecně uznávaná pravidla:

1. Znalecký posudek musí být odborný – omezuje se jen na otázky odbornosti, nevyjadřuje se k právním otázkám, ani je neřeší;
2. Znalecký posudek musí být srozumitelný a jasný – všechny termíny musí být přeloženy do jazyka českého nebo vysvětlen jejich význam;
3. Znalecký posudek musí být určitý – znalec může uvádět jen to, co může dokázat a nesmí uvádět úvahy a domněnky;
4. Znalecký posudek mám být pokud možno stručný, ale úplný (musí obsahovat konkrétní odpovědi na položené otázky);
5. Znalecké posudek musí obsahovat nález (stručný popis zkoumaného případu) a závěr.

Při přípravě posudku se používá cesta analýzy, syntézy nebo formy syntetické. Uvedou se všechny nálezy, okolnosti a patologické změny. Následně se všechny informace shrnou, aby se z nich vytvořil úsudek. Při analytické formě se nejdříve uvede úsudek a jednotlivé části jsou pak rozebrány a zdůvodněny.

Znalec

Znalcem je osoba se speciálními odbornými znalostmi a vědomostmi v určitém oboru, která tyto své speciální odborné znalosti a vědomosti využívá k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Jde o osobu rozdílnou od orgánů činných v trestním řízení i procesních stran, které zpravidla takové odborné znalosti nemají. I kdyby je však měly, bylo by třeba k objasnění odborných otázek znalecký posudek opatřit, neboť je třeba opatřit znaleckou objektivitu, nepodjatost a nestrannost při posouzení příslušné odborné otázky.

Činnost znalce

• příprava posudku – seznámení s úkolem a materiálem
  • úkolem znalce je omezit se na objasňování skutečností, k nimž je třeba jeho znalostí, nesmí provádět vyšetřovací úkoly
• vypracování posudku

Odkazy

Související články

• Lékař jako znalec

Použitá literatura

• ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3594-8.
• Trestní zákoník
• Role soudního lékařství v trestně-procesním dokazování, MUDr. Eva Misiačková – odkaz: https://is.muni.cz/th/syhr4/Diplomova_prace_-_Role_soudniho_lekarstvi_v_trestne_procesnim_dokazovani.pdf