Poranění ucha

Úrazy zevního ucha[upravit | editovat zdroj]

Poranění dělíme na otevřená a uzavřená:

nejčastěji vzniká othaematoma auriculae,
podkladem je krevní výron mezi chrupavkou a perichondriem – modročervené zduření s fluktuací, mění tvar boltce,
může zhnisat → absces či perichondritida,
může se zorganizovat → vznikne vazivo → trvalá deformita chrupavky („boxerské ucho“).

Boxérské ucho

Otevřené se suturují, při poranění chrupavky – resekce a pak sutura,
- menší othematomy – komprese, větší – punkce, drenují se,
  - vhodné je krytí ATB.

samostatně či při komplikovanějších traumatech,
otevřená poranění – často náhodně při čištění zvukovodu,
- nutno vyloučit poranění středouší,
tupé poranění – otok nebo hemoragický puchýř,
poranění kostěné části – součást zlomenin spánkové kosti – typicky vzniká schodová deformita se zaniklým luminem,
otevřená poranění antisepticky ošetřit, větší subepidermální hematomy vypustit,
následkem může být vazivová stenóza – chirurgické řešení.

přímo – při čištění ucha, při úrazech,
nepřímo – náhlým zvýšením tlaku (barotrauma, akustické trauma, úder plochou dlaně),
může to být součást většího poranění (středouší, zlomeniny…).

bolest, krvácení ze zvukovodu, převodní nedoslýchavost (závisí na velikosti),
otoskopicky – různě velká perforace s nerovnými zakrvácenými okraji,
při sekundární infekci vytéká hnis,
výtok čiré tekutiny vzbuzuje podezření na likvoreu nebo únik perilymfatické tekutiny.

Při podezření na perforaci bubínku zvukovod nevyplachujeme!

opatrné vyčištění,
adaptujeme okraje perforace, případně perforaci překryjeme papírkem (brání vstupu nečistot),
neinfikované, centrálně uložené mají tendenci ke spontánnímu hojení (několik týdnů),
v nejhorším operace – myringoplastika.

mechanismy jsou obdobné jako u bubínku,
nepřímé poškození může vzniknout i za intaktním bubínkem,
zpravidla je poranění provázeno výronem krve do středouší – hemotympanon,
může se přerušit řetěz sluchových kůstek (nejčastěji mezi kovadlinkou a třmínkem),
třmínek se může vytrhnout z oválného okénka,
může být postižen nervus facialis a vnitřní ucho.

bolest, krvácení ze zvukovodu, porucha sluchu;
převodní nedoslýchavost, když je i percepční složka, je postiženo i vnitřní ucho;
když je bubínek intaktní – při otoskopii – modročervené zabarvení za bubínkem.

(Otřes labyrintu, komoce)

nejčastěji jako součást větších poranění lebky,
dojde k porušení mikromechanické stavby membranózního blanitého systému,
- např. porušení bariéry mezi endo a perilymfou, krvácení do labyrintu,
- příčinu obvykle nemůžeme diagnostikovat.

funkční postižení různého rozsahu (porucha rovnovážných funkcí, percepční porucha sluchu, příp. obojí…),
sluch se obvykle během 2 týdnů zlepší, závratě přetrvávají déle,
akutní příznaky bývají překryty symptomy komoce či kontuze mozkové.

akutní poškození ucha zvukem,
izolovaně je vnitřní ucho postiženo zejména třeskem, který trvá kratší dobu (výstřel),
při výbuchu je tlakem ještě poškozeno středouší,
funkční ztráta je nejčastěji v oblasti bazálního závitu hlemýždě (typická ztráta sluchu s maximem kolem 4 kHz).

Longitudinální typ:
- lomná linie probíhá přes oblast zevního zvukovodu,
- porušuje anulus tympanicus, může poškodit bubínek a středouší,
- jde dále k hrotu pyramidy až k foramen lacerum,
- vnitřní ucho nebývá postiženo, n. facialis je postižen vzácně,
- hlavní příznak – hemotympanon, perforace bubínku, převodní porucha sluchu, likvorea,
- hrozí ascendentní infekce a meningitida.
Transverzální typ:
- lomná linie jde kolmo na dlouhou osu pyramidy,
- může jít přes labyrint, středouší nebývá postiženo,
- časté je postižení N. VII a N. VIII,
- příznaky – dominuje prudká závrať, nauzea, zvracení,
  - těžká percepční nedoslýchavost,
- rovnováha se během několika dnů centrálně zkompenzuje, porucha sluchu zůstává,

terapie – většinou konzervativní – zvukovod sterilně kryjeme, ATB profylaxe.

KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 224 s. ISBN 80-246-1125-2.