Poranění nervů horní končetiny
Z WikiSkript
N. axillaris[upravit | editovat zdroj]
- motorika – deltoideus, m. teres minor
- poranění – luxace ramenního kloubu, fraktury krčku humeru, tupý náraz na rameno
- oslabení zevní rotace a elevace HK do horizontály
- porucha čití nad deltoideem
- deltoid rychle atrofuje
N. musculocutaneus[upravit | editovat zdroj]
- inervace flexorů lokte
- izolované poškození je velmi vzácné
N. radialis[upravit | editovat zdroj]
- nejčastěji je poraněn na paži při frakturách humeru a lokte (většinou pod odstupem větví pro triceps) nebo iatrogenně
- proto vázne hlavně extenze zápěstí, abdukce palce a extenze metakarpofal. kloubů – labutí šíje
N. ulnaris[upravit | editovat zdroj]
- nejčastěji je zraňován na paži (sulcus bicipitalis medialis) – často spolu s medianem a a. brachialis, nebo v brňavce (při zlomeninách lokte), na předloktí je náchylný k poranění řeznými ranami
- klinický obraz – neschopnost hyperaddukce palce, atrofie interoseálních svalů, „drápovitá ruka“
N. medianus[upravit | editovat zdroj]
- naprostá většina poranění je na volární straně předloktí při řezných poraněních
- motorický výpadek – kazatelova ruka – při snaze dát ruku v pěst se sevřou jen dva krajní prsty (inervovány přes n. ulnaris)
- porucha opozice palce
- senzitivní výpadek
Plexus brachialis[upravit | editovat zdroj]
- poranění brachiálního plexu je nejsložitější a nejtěžší poranění PNS vůbec
- dělíme ho na:
- zavřené supraklavikulární poranění – trakčním mechanismem jsou vytrhány kořeny z míchy (avulze)
- typicky po úrazech na motorce
- zavřené infraklavikulární postižení – vzácné, při luxaci ramene
- otevřené
- zavřené supraklavikulární poranění – trakčním mechanismem jsou vytrhány kořeny z míchy (avulze)
- klinický obraz:
- horní typ léze (20–30 %) – postižení C5–6
- „dobrá ruka na ochrnutém rameni a paži“ – funguje ruka a zápěstí, nefunguje paže a rameno
- dolní typ léze (10–20 %) – postižení C8–Th1
- „ochrnutá ruka na dobrém rameni a paži“
- kompletní typ (60 %) – plandající končetina
- horní typ léze (20–30 %) – postižení C5–6
- diagnóza – je velmi složitá, dominantní úlohu má EMG, vyšetření čití
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.