Poranění hrtanu

Poranění vnitřní[upravit | editovat zdroj]

Tělesa zaklíněná ve vchodu do hrtanu se projevují bezprostředním záchvatem prudkého kašle, laryngospazmem, dysfonií, bolestí,
tělesa lokalizovaná v subglottické oblasti – dušnost s exspiračním stridorem,
chronické cizí těleso způsobí místní zánět s tvorbou granulací,
u organických cizích těles může nastat celková reakce organismu, hrozí nabobtnání tělesa a tím je zhoršená jeho extrakce,
terapie – odstranění přímou či nepřímou laryngoskopií, někdy je nutno provést tracheostomii pro zajištění dýchacích cest.

Stenóza hrtanu

Při intubaci nebo po ní, působením intubační rourky,
dochází ke slizničním poraněním vchodu, glottis i subglottis s krevními sufúzemi, edémem,
někdy až tržná poranění s krvácením,
vzácněji může dojít k abrupci hlasivky či luxaci arytenoidní chrupavky,
eroze se často sekundárně infikují (typicky tvorba postintubačních granulomů),
může to vést až ke stenózám,
často je to vlivem neadekvátní velikosti endotracheální kanyly,
manžeta nesmí být nafouknuta v oblasti glottis a subglottis (velké riziko stenóz),
bezpečná doba intubace – dospělí cca 48h, děti 5–6dní,
nález – dušnost, méně často porucha hlasu, objeví se 2–6 týdnů po intubaci,
terapie – endoskopická nebo chirurgická.

Poleptání spolu s poleptáním polykacích cest – postižen je vchod do hrtanu,
celý hrtan je postižen při inhalaci toxických plynů nebo horkých spalin,
příznaky – inspirační dušnost až sufokace, dráždivý kašel,
- při poranění vchodu i odynofágie a dysfágie,
- v hrtanu – edém, fibrinové povlaky až nekrózy sliznice,
terapie – časné zajištění dýchání – kortikoidy.

Komplex je dobře chráněn okolím (dolní čelist, sternum…), navíc má vůli a při působení síly uhýbá ve směru působící síly,
nejčastější příčinou tupých poranění jsou dopravní nehody, sportovní úrazy, napadení, vzácně oběšení,
dle stupně rozlišujeme komoci a kontuzi.

Hrtan je anatomicky poškozen,
vznikají sufúze, hematomy, distorze krikoarytenoidního skloubení, zlomeniny štítné chrupavky,
nejzávažnější:
- supraglottická avulze – kompletní obvodové přetržení hrtanu v úrovni ventriklů, tahem se horní část dislokuje za mandibulu a dolní za sternum,
- subglottická dislokovaná zlomenina prstencové chrupavky – hroutí se jediná cirkulární opora hrtanu, obstrukce,
- laryngotracheální avulze – odtržení hrtanu od trachey, vzniká úderem pod prstencovou chrupavku při hyperextenzi krku,
příznaky – palpační bolestivost, otok krku, chrapot až afonie, odynofonie, odynofagie, kašel, hemoptýza, krepitace úlomků, inspirační dušnost,
terapie
- u sufokace – zajištění dýchacích cest pomocí tracheostomie,
- konzervativní postup u lehčích poranění, u zlomenin bez dislokace; hlasový klid, příp. alimentační sonda,
- horší – chirurgická revize.

Řezné, sečné a bodné rány jsou vzácné,
nejčastěji jsou otevřená poranění způsobena úlomky skla či suicidálními pokusy,
základní příznak – zalití rány zpěněnou krví, hemoptýza, dráždivý kašel, dušnost,
terapie – při projevech sufokace – rychlá a kvalitní PP, intubace, tracheostomie, koniopunkce…,
- tracheostomii děláme co nejdál od místa poranění,
- téměř vždy je nutná chirurgická revize.