Pojetí zdraví a nemoci

Z WikiSkript

Pojetí zdraví a nemoci v ošetřovatelství.

Zdraví[upravit | editovat zdroj]

Definice
  • nepřítomnost nemoci;
  • stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném působení organismu a prostředí;
  • stav, který na jedné straně umožňuje lidem poznat vlastní cíle a uspokojovat potřeby, na druhé straně reagovat na změny a vyrovnávat se se svým prostředím;

sociologické zdraví – fyzický a emoční vztah, který umožňuje jedinci dosáhnout vytoužených hodnot a těšit se z nich, žití plnohodnotného a aktivního života podle představ jedince.

Psychologické zdraví – psychická pohoda, interakce v souladu se společností.

Modely zdraví[upravit | editovat zdroj]

Klinický – zdraví je definováno jako stav nepřítomnosti znaků a příznaků nemoci nebo úrazu.

Ekologický – založen na vztahu lidí a jejich prostředí, skládá se ze tří složek:

  • hostitel – osoba, která může být vystavena riziku nemoci;
  • agens – faktory vyskytující se v prostředí, které mohou vyvolat nemoc;
  • prostředí – vnitřní nebo vnější – může mít vliv na vznik nemoci;
plnění určité role – jedná se o schopnost jedince plnit své společenské a pracovní úkoly.

Adaptační – je pokládán za tvořivý proces, kdy se jedinec soustavně a aktivně přizpůsobuje svému okolí a prostředí.

  • Determinace zdraví – zdraví je determinováno třemi faktory:
    • individuálními vlastnostmi jedince – vrozenými dispozicemi psychickými a somatickými, dispozicemi ke zdraví a k nemoci;
    • společenskými činiteli – jako jsou podmínky k udržení a posilování zdraví, k prevenci onemocnění a k následné léčbě;
    • životním prostředím – celkovým klimatem a ekonomickou vyspělostí té které země;
  • prevence nemoci a podpora zdraví – prevence nemoci je činnost, která je zaměřena na předcházení onemocnění s využitím intervencí jako je imunizace organismu, snižování rizik onemocnění, péče o životní prostředí.

Nemoc[upravit | editovat zdroj]

  • Stav organismu vznikající působením zevních či vnitřních okolností narušujících jeho správné fungování a rovnováhu. Dochází k poruchám fce a struktury orgánů vedoucím ke vzniku příznaků nemoci a k dalším důsledkům.
  • Nemoc je souhrn reakcí organismu na poruchu rovnováhy mezi ním a prostředím. Nemoc postihuje i okolí nemocného člověka. Vyvstává nutnost péče, dochází ke změnám v životním rytmu rodiny, může docházet k ekonomickým problémům.
  • Nemoc je vždy doprovázena subjektivními pocity, individuálními prožitky.

Proměnné faktory ovlivňující zdraví a nemoc[upravit | editovat zdroj]

  • Genetické faktory – jsou dispozicí ke vzniku určitého onemocnění, např. hemofilie.
  • Demografické a zeměpisné vlivy – silně ovlivňují např. délku života populace, odlišnou toleranci k některým civilizačním chorobám.
  • Životní prostředí – styl a úroveň, hodnotová orientace, kvalita ekonomického zabezpečení.
  • Kulturní a náboženské vlivy.
  • Předchozí zkušenosti – individuální.
  • Poznávací schopnosti – individuální přístup k prevenci onemocnění, ochota respektovat informace o vzniku nemocí, ochota respektovat určitá omezení, která přináší nemoc, ochota ke spolupráci se zdravotníky a s rodinou.

Stadia chování a postoje v nemoci[upravit | editovat zdroj]

  • 1. stadium – setkání se s prvními zdravotními potížemi (bolest, nevolnost, nechutenství).
  • 2. stadium – stanovení vlastní diagnózy na základě předchozích zkušeností, na základě přejímání zkušeností od okolí.
  • 3. stadium – rozhodování se jak dál postupovat (spolehnout se na samoléčbu, využít domácí léčebné prostředky, vyhledat pomoc laickou, profesionální nebo paralékařskou).

Postoje nemocných k vlastnímu onemocnění[upravit | editovat zdroj]

  • Racionalizace – zdůvodňování si iracionálních motivací k jednání, snaha o falešné zdůvodnění, tzn. „namlouvání si“.
  • Simulace – předstírání nemocí, hledání výhod, touha být středem pozornosti.
  • Disimulace – popírání nemoci, obavy z diagnózy, obava z opuštěnosti.
  • Agravace – zveličování příznaků nemoci, touha po pozornosti, odvádění pozornosti jinam.
  • Bagatelizace – zlehčování příznaků nemoci, obavy z onemocnění, neochota se podrobit léčebnému režimu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

ZACHAROVÁ, Eva. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2., aktualizované a doplněné vydání vydání. Grada Publishing a.s, 2017. 264 s. ISBN 978-80-271-0155-9.


Reference[upravit | editovat zdroj]