Urodynamická vyšetření
Z WikiSkript
(přesměrováno z Plnící cystometrie)
Uroflowmetrie (UFM)[upravit | editovat zdroj]
- Neinvazivní měření průtoku moče (množství moče za čas − Q = ml/s);
- pokud patologické výsledky indikujeme PQ studii[1];
- pro provedení tohoto vyšetření je potřeba dostatečný mikční objem (alespoň 150 ml);
- závisí na kvalitě detrusoru, náplni měchýře, průchodnosti hrdla a uretry;
- pacient močí do speciálně upravené toalety, moč dopadá na konstantně rotující disk, který je proudem moče brzděn − množství energie potřebné k udržení konstantních otáček je přímo úměrné hmotnosti dopadající moče[2];
- na křivce hodnotíme:
- zda je průtok souvislý nebo přerušovaný;
- maximální průtok (maximal flow rate, Qmax) − muži nad 15 ml/s, ženy nad 20 ml/s;
- průměrný průtok;
- dále časové zpoždění mezi začátkem snahy o mikci a začátkem mikce (do 5 s), tvar vzestupné části, dobu dosažení maximální mikce (strmý), objem mikce, celkový čas, průměrný průtok, celkový tvar křivky;
- Qmax < 12ml/s značí obstrukci či hypoaktivitu močového měchýře[1].
Vyšetření se vyhodnocuje podle vypracovaných nomogramů, protože maximální a průměrný průtok moče se mění v závislosti na mikčním objemu.[2]
Plnící cystometrie[upravit | editovat zdroj]
- Určujeme hodnotu detrusorového tlaku během plnění močového měchýře katetrem (Pdetrusor = Pves − Pabd);
- během vyšetření je zaveden intravezikální a rektální katetr;
- intravezikální katetr měří intravezikální tlak;
- rektální katetr měří abdominální tlak.
- Při vyšetření hodnotíme:
- senzitivita detruzoru − pacient udává pocit prvního, normálního a silného nucení na moč. Tyto informace jsou posuzovány s maximální kapacitou močového měchýře;
- aktivita detruzoru − za fyziologických podmínek nedochází během plnění k tzv. neinhibovaným kontrakcím detruzoru, které se projevují náhlým a vlnovitým vzestupem tlaku;
- kapacita detruzoru − u dospělého člověka je normální kapacita měchýře mezi 350–500 ml;
- compliance detruzoru − popisuje poddajnost stěny močového měchýře. Jedná se o podíl objemu a změny tlaku (ml/cm H2O). Fyziologická hodnota je přibližně 20 ml/cm H2O[2].
Mikční cystometrie[upravit | editovat zdroj]
- Jinak také manometricko-průtoková studie, tlakově-průtoková studie, PQ studie, simultární urodynamický záznam[2][3];
- stanovujeme detrusorový tlak během mikce;
- jedná se o dynamické vyšetření se záznamem proudu moči, intravezikálního tlaku během mikce a nitrobřišního tlaku[3];
- indikováno z diferenciálně diagnostických důvodů u:
Stanovení Leak point pressure[upravit | editovat zdroj]
- Určení hodnoty intravezikálního tlaku, při které nastává únik moče z měchýře.
Má dvě formy.
Abdominální[upravit | editovat zdroj]
- tzv. valsalva (LPP–VLPP);
- měříme pomocí rektálního katetru;
- pro diagnostiku stresové inkontinence (používána tedy především u žen);
- po aplikaci rektálního katetru vyzveme pacientku, aby zakašlala (Valsavův manévr), a sledujeme, zda a při jakém tlaku dochází k odtoku moči;
- pokud hodnota abdominálního tlaku je při inkontinenci vyšší než 90 cm H2O, jedná se nejspíše o hypermobilitu uretry;
- pokud hodnota abdominálního tlaku je při inkontinenci menší než 60 cm H2O, jedná se nejspíše o insuficienci uretrálního sfinkteru;
- hodnoty mezi 90 a 60 cm H2O jsou v „šedé zóně“.
Detrusorový[upravit | editovat zdroj]
- Tzv. BLPP (bladder leak point pressure);
- katetr je v močovém měchýři;
- vyšetření je indikováno při riziku vezikoureterálního refluxu, např. u dětí s vrozenými vývojovými vadami;
- hodnoty nad 40 cm H2O (u dětí nad 40 cm H2O) jsou nepříznivé z hlediska vzniku megaureterů.
Profilometrie[upravit | editovat zdroj]
- Při vysouvání měřícího katetru konstantní rychlostí z měchýře zaznamenáváme tlak v uretře;
- neboli uretrální tlakový profil;
- neprovádí se rutinně[1];
- při použití stresových manévrů (kašel) se jedná o stresovou profilometrii[2].
Videourodynamika[upravit | editovat zdroj]
- Kombinace plnící cystometrie a PQ studie s rtg cystografií, popř. ultrasonografií[3];
- nejkomplexnější, avšak pracné, proto se nedělá často.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- SOBOTKA, R. Urodynamická vyšetření [přednáška k předmětu Urologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 12.12.2013.
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c BOROVIČKA, Vladimír. URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ PŘI DIAGNOSTICE ŽENSKÉ STRESOVÉ INKONTINENCE [online]. Česká urologická společnost, ©2013. [cit. 2013-12-12]. <http://www.cus.cz/wp-content/uploads/2013/06/Urodynamick%C3%A9-vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD-celopra%C5%BEsk%C3%BD-semin%C3%A1%C5%99-duben-2013-17.4.2013.pptx>.
- ↑ a b c d e f g HERÁČEK, Jiří a Michael URBAN, et al. Urologie pro studenty [online]. Androgeos, ©2013. Poslední revize Verze 2.0 [2013], [cit. 2013-12-12]. <http://www.urologieprostudenty.cz>.
- ↑ a b c NOVÁK, Květoslav. Inkontinence moči u mužů [online]. Postgraduální medicína, ©2011. [cit. 2013-12-12]. <https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/inkontinence-moci-u-muzu-457068>.