Palpace, tlakové body a punkce cév končetin

Z WikiSkript

Palpace[upravit | editovat zdroj]

Palpace pochází z latinského slova palpatio, onis = pohmat. Vyšetření se tedy provádí pohmatem.

palpační body
arterie horní končetiny

Palpace cév horní končetiny[upravit | editovat zdroj]

Palpace se provádí na těchto tepnách:

A. brachialis[upravit | editovat zdroj]

Je pokračováním a. axillaris. Sahá od collum chirurgicum humeri na přední stranu loketní jamky, kde se dělí na a. radialis a a. ulnaris.

Palpujeme v loketní jamce mediálně od šlachy musculus biceps brachii. V tom místě se tepna poslouchá při měření krevního tlaku auskultační metodou.

A. radialis[upravit | editovat zdroj]

A. radialis začína rozdělením a. brachialis. To se nachází v loketní krajině pod aponeurosis musculi bicipitis brachii. Dále sestupuje po radiální straně palmární plochy předloktí.

Puls najdeme ve vkleslině mezi m. brachioradialis a m. flexor carpi radialis v distálním úseku a ve foveola radialis.

A. ulnaris[upravit | editovat zdroj]

A. ulnaris je druha větev, která vznikla rozdělením a. brachialis. To se nachází v loketní krajině pod aponeurosis musculi bicipitis brachii. Poté sestupuje po předloktí mezi m. flexor carpi ulnaris a m. flexor digitorum superficialis.

Palpujeme na zápěstí radiálně od šlachy m. flexor carpi ulnaris.

Palpace cév dolní končetiny[upravit | editovat zdroj]

A. femoralis v pokračování jako a. poplitea, která se následně větví na a. tibialis posterior et anterior

Palpace se provádí na těchto tepnách:

A. femoralis[upravit | editovat zdroj]

Arteria femoralis je pokračování a. iliaca externa od lig. inguinale.

Můžeme ji palpovat v třísle pod lig. inguinale zhruba v mediální části stehna.

A. poplitea[upravit | editovat zdroj]

V prostoru zákolenní jamky a. femoralis mění název na a. poplitea. Ta končí rozdělením na a. tibialis anterior a a. tibialis posterior.

Palpujeme v zákolenní jamce. A. poplitea je lépe hmatná při částečné flexi v kolenním kloubu.

A. tibialis posterior[upravit | editovat zdroj]

Najdeme ji na zadní straně bérce. Sestupuje po svalech hluboké vrstvy za vnitřní kotník do planty.

Puls najdeme za vnitřním (tibialnim) kotníkem.

A. dorsalis pedis[upravit | editovat zdroj]

Vychází z a. tibialis anterior. A. dorsalis pedis ji můžeme nazvat od retinaculum musculorum extensorum inferius. Míří mezi první dva prsty a končí větvením ke hřbetu nohy.

Její tep lze hmatat zevně od šlachy m. extensor hallucis longus.

Tlakové body[upravit | editovat zdroj]

Tlakový bod je místo, kde můžeme tepnu stlačit a tím výrazně omezit nebo dokonce zastavit tepenné krvácení. Stlačujeme proti tvrdé ploše, nejčastěji to bývá kost nebo chrupavka.

Tlakové body horní končetiny[upravit | editovat zdroj]

A. axillaris stlačujeme proti proximální části humeru. Tlakový bod využíváme pro zastavení krvácení z ramene nebo amputaci horní končetiny.

A. brachialis stlačujeme proti diafýze humeru. Použijeme při krvácení z předloktí a ruky.

Tlakové body dolní končetiny[upravit | editovat zdroj]

A. femoralis komprimujeme proti os pubis. Tento tlakový bod využiváme při krvácení ze stehna nebo amputaci dolní končetiny.

A. tibialis posterior tiskneme v podkolenní jamce. Používáme při krvácení z bérce.

Punkce[upravit | editovat zdroj]

Punkce tepen[upravit | editovat zdroj]

A. radialis punktujeme v místě jejího hmatného pulsu v zápěstí. Jehlu je třeba mít v ostrém úhlu.

A. femoralis punktujeme v místě jejího hmatného tepu asi 2cm pod tříselným vazem.

Punkce centrálních žil[upravit | editovat zdroj]

Punkci centrálních žil využiváme například k podání hypertonických roztoků.

K této punkci se využívá v. jugularis interna a v. subclavia.

Punkce periferních žil[upravit | editovat zdroj]

Tuto punkci využíváme k jednorázovým punkcím.

Na horní končetine punkujeme rete venosum dorsale manus.

Na dolní končetině punktujeme rete venosum dorsale pedis.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2011. 287 s. ISBN 9788024738178.
  • RADOMÍR, Čihák. Anatomie 3 : Třetí, upravené a doplněné vydání. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2016. 832 s. ISBN 9788024756363.
  • NAŇKA, Ondřej. Přehled anatomie : Třetí, doplněné a přepracované vydání. - vydání. 2009. ISBN 978-80-7262-612.

Reference[upravit | editovat zdroj]