Palpace cév a tlakové body na hlavě a na krku
(přesměrováno z Palpace, tlakové body a punkce cév hlavy a krku)
Slovo palpace pochází z latinského slova palpatio, onis – pohmat. Nazývá se tak jedno ze základních vyšetření prováděných lékařem – vyšetření pohmatem.
Ačkoliv je na krku, a zejména na obličeji, obrovské množství krevních cév, jen některé z nich můžeme opravdu vyhmatat. Toto téma je spjato rozhodně i s první pomocí při ošetření masivního krvácení, a proto je dobré si zapamatovat nejen průchody cév, ale i jejich tlakové body.
Tlakový bod je takové místo, kde můžeme tepnu stlačit proti nějaké tvrdé ploše (kost, chrupavka), a tak výrazně omezit, nebo dokonce zastavit tepenné krvácení.
Tepny[upravit | editovat zdroj]
A. carotis communis[upravit | editovat zdroj]
A. carotis communis lze hmatat proti tuberculum anterius šestého krčního obratle – tento útvar díky tomu získal i speciální název – tuberculum caroticum. Palpace se provádí tak, že najdeme cartilago cricoidea (prstenčitá chrupavka). Posuneme prst laterálním směrem a lehce stlačíme. Nikdy neprovádíme na obou stranách krku zároveň!
A. carotis communis dále pokračuje vzhůru až do trigonum caroticum, kde se dělí na a. carotis interna (na krku nemá žádnou větev) a na a. carotis externa (má 8 větví), což je další tepna, kterou můžeme vyhmatat.
A. carotis externa[upravit | editovat zdroj]
A. carotis externa hmatáme na úrovni angulus mandibulae – prstem lehce zatlačíme na jamku za mandibulou.
A. facialis[upravit | editovat zdroj]
A. facialis je třetí větví a. carotis externa. Po oddělení směřuje do trigonum submandibulare, poté se stáčí do obličeje a přechází přes mandibulu těsně před okrajem m. masseter. V tomto místě můžeme artérii přitlačit k mandibule.
A. temporalis superficialis[upravit | editovat zdroj]
A. temporalis superficialis je konečnou větví a. carotis externa. Prochází před ušním boltcem, kde ji také můžeme na úrovni porus accusticus externus (ale i výše) nahmatat.
Tlakové body[upravit | editovat zdroj]
- Krční bod se nachází na úrovni cartilago thyroidea (štítná chrupavka) při okraji m. sternocleidomastoideus. Zde můžeme jednostranně stlačit tepnu proti chrupavce.
- Lícní bod se nachází v místě palpace a. facialis – snažíme se stlačit tepnu proti mandibule.
- Spánkový bod se nachází v místě palpace a. temporalis superficialis. Můžeme stlačovat oba druhostranné body najednou.
Punkce cév[upravit | editovat zdroj]
Punkce vén skalpu můžeme zajistit lehkým snížením hlavy a eventuelně kompresí vény.
V. jugularis interna je kryta m. sternocleidomastoideus a m. platyzma a probíhá bezprostředně laterálně od a. carotis. Do téhle vény se často zavádí centrální žilní katetr. Přístup je převážně z pravé strany (žíla je zde v přímé linii s v. brachiocephalica a v. cava superior). Punkce se provádí laterálně od pulsace a. carotis communis. Hlavní výhodou je nižší riziko pneumothoraxu než u punkce a. subclavia.
V. jugularis externa je kryta pouze kůží a m. platyzma, při snížené poloze hlavy a eventuální kompresi vény je dobře viditelná. Komplikace při její punkci jsou podstatně menší než při punkci ostatních krčních žil.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Cévy [přednáška k předmětu Anatomický seminář, obor Zubní lékařství, Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2011-12-09.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. ISBN 978-80-7169-970-5.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.
- ELIŠKOVÁ, Miloslava a Ondřej NAŇKA. Přehled anatomie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 309 s. ISBN 80-246-1216-X.
