Palatum

Palatum − patro je horizontální přepážka oddělující ústní dutinu od dutiny nosní. Má dvě části: palatum durum a palatum molle.

1. Palatum durum − tvrdé patro v přední části, které je vyztuženo kostěnným patrem − palatum osseum.
2. Palatum molle − měkké patro tvoří zadní část.

Palatum durum

Podkladem tvrdého patra je párový processus palatini maxillarum a laminae horizontales patrových kostí. Úplně vpředu je tvořen párovou premaxillou, která je srostlá s maxillou. Sliznice tvrdého patra je nepohyblivá, protože pevně srůstá s periostem kostí.

Útvary tvrdého patra

Palatum durum – kostěný podklad, pohled zespoda.

• Plicae palatinae transversae − rugae palatinae − tyto nízké řasy, které probíhají napříč, se s věkem postupně vyhlazují. Mají tuhou konzistenci kvůli srůstu sliznice s periostem.
• Raphe palati − je pozůstatkem srůstu pravé a levé patrové ploténky. Připomíná val táhnoucí se ve střední čáře.
• Papilla incisiva − nemusí být vždy patrná. Jedná se o drobné vyvýšení ve střední čáře v místě kostěných foramina incisiva. Můžeme v něm nalézt vklesliny sliznice, někdy ve formě dvou slepých kanálků − ductus incisivi.

Stejně jako v dalších částech dutiny ústní jsou i ve sliznici tvrdého patra drobné slinné žlázky − glandulae palatinae.

• Větší skupinka těchto žlázek ústí v zadní části trdého patra v párové jamce − foveola palatina.

Palatum molle

Měkké patro je na rozdíl od tvrdého patra pohyblivá ploténka, jejíž základem je vazivová aponeurosis palatina, která je pokračováním periostu horizontálních lamel kostí patrových.

• Z aponeurosy začínají a zároveň se do ní upínají svaly měkkého patra a úžiny hltanové − musculi palati mollis et faucium.

Sagitální řez orální oblastí.

Palatum molle se nachází v zadní části patra a navazuje plynule na patro tvrdé. Je kryto sliznicí:

• spodní ústní strana − mnohovrstevný dlaždicobuněčný epitel, ve kterém se místy nacházejí chuťové pohárky;
• horní nosohltanová strana − víceřadý cylindrický epitel s řasinkami, může obsahovat ostrůvky dlaždicového vrstevnatého epitelu.

V klidu se měkké patro sklání šikmo dozadu a dolů. Uprostřed zadního okraje vyčnívá uvula palatina. Palatum molle spolu s kořenem jazyka a stěnami hltanu vytváří fauces − přechod dutiny ústní do hltanu. V místě tohoto přechodu se ke kořenu jazyka a ke stěně hltanu z měkkého patra z obou stran sbíhají dvě slizniční řasy:

• arcus palatoglossus − přední oblouk;
• arcus palatopharyngeus − zadní oblouk.
• V obou jsou stejnojmenné svaly a mezi nimi vkleslina:
  • sinus tonsillaris − je v něm uložena patrová mandle − tonsilla palatina.
• Obě řasy spolu s patrovou mandlí vytváří isthmus faucium − hltanovou úžinu.

Tepny

Tepnou tvrdého i měkkého patra je větev z a. maxillaris − a. palatina descendens. K okraji měkkého patra dosahují i větve z a. pharyngea ascendens a z a. palatina ascendens.

Žíly

Krev z měkkého patra je sbírána do plexus pterygoideus a dále do žil hltanu.

Mízní cévy

Míza je vedena do submandibulárnch uzlin a hlubokých uzlin krčních.

Nervy

1. Motoricky:
    Podrobnější informace naleznete na stránce Svaly měkkého patra a úžiny hltanové.
2. Sensitivně:
   • oblast tvrdého patra z n. palatinus major;
   • měkké patro z nn. palatini minores;
   • v okolí papilla incisiva se větví n. nasopalatinus − všechny jsou větvemi z 2. větve n. trigeminus.
3. Autonomní nervy jdou společně se sensitivními, ke kterým se připojují z ganglion pterygopalatinum.

Odkazy

Související články

• Vývoj patra
• Svaly měkkého patra a úžiny hltanové
• Dutina ústní
• Dutina nosní

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2002. 488 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.