Nespecifická imunita
(přesměrováno z Přirozená imunita)
Nespecifické imunitní mechanismy (též vrozené, přirozené, neadaptivní) jsou vrozené. To znamená, že veškeré potřebné informace jsou neměnně zapsány v DNA a přítomny už v zygotě. Nespecifická imunita odpovídá po každém setkání s „antigenem“ stejnými mechanismy, nemá paměť.
Tvoří ji především složky komplementu a fagocyty. Není zaměřena na likvidaci specifického antigenu, ale za to je velmi pohotová. Buňky se nachází neustále v krvi, takže aktivace je v případě potřeby takřka okamžitá (minuty až hodiny).
Evolučně je starší (u všech mnohobuněčných organismů v různé míře), než specifická imunita. Skládá se ze složky buněčné a humorální.
Do této skupiny se řadí i bariérové funkce těla, tj. kůži, sliznice aj. (obecně struktury zabraňující proniknutí cizorodých částic do organizmu).
Shrnutí složek přirozené imunity[upravit | editovat zdroj]
Buněčné složky[upravit | editovat zdroj]
- Fagocyty,
- neutrofily (mikrofágy) – žijí krátce, nejsou APC,
- monocyty - jejich tkáňová forma = makrofágy – žijí dlouho,
- dendritické buňky a další APCs,
- eosinofily,
- mastocyty (žírné buňky, heparinocyt),
- bazofily,
- NK-buňky,
- trombocyty.
Humorální složky[upravit | editovat zdroj]
Buněčná složka[upravit | editovat zdroj]
Patří sem především granulocyty, makrofágy a některé lymfocyty. Lze sem také zařadit trombocyty, které ale hrají spíš vedlejší, ale ne nedůležitou, roli.
Granulocyty a makrofágy[upravit | editovat zdroj]
Převážnou část buněčné složky nespecifické imunity tvoří buňky vzniklé z myeloidní řady. Patří sem buňky, které se vykazují vysokou fagocytární schopností, tedy makrofágy a neutrofilní granulocyty. Nelze opomenout ani antigen prezentující buňky, kam patří především dendritické buňky (spolupráce s T-ly) a folikulární buňky (předkládají Ag B-ly). Do této skupiny také spadají eosinofily a basofily.
Lymfocyty[upravit | editovat zdroj]
Další částí jsou buňky z lymfoidní řady. Patří sem především cytotoxické NK buňky (natural killers). Někteří imunologové do této skupiny zařazují i některé B-lymfocyty a to díky jejich nezávislosti na T-lymfocytech a možnosti částečné změny své specifity při proliferaci. Jedná se o B-ly, které rozpoznávají sacharidové antigeny.
Humorální složka[upravit | editovat zdroj]
Proteiny akutní fáze[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o skupinu proteinů, jejichž hladina se po aktivaci imunitního systému výrazně a poměrně rychle zvedne. Jsou sem řazeny i složky komplementu, zde jsou odděleny kvůli přehlednosti.
Komplement[upravit | editovat zdroj]
Komplement je soubor sérových bílkovin, schopných po aktivaci navodit lýzu některých buněk.
Cytokiny[upravit | editovat zdroj]
Cytokiny tvoří velmi rozmanitou skupinu signálních peptidů, některé mají i hormonální funkci. Jejich produkce se výrazně mění se stupněm aktivace buňky. Zprostředkují komunikaci mezi buňkami specifické a nespecifické imunity. Dělíme je do několika podskupin:
- interleukiny,
- chemokiny,
- interferony.
Principy nespecifických mechanismů[upravit | editovat zdroj]
Identifikace patogenních vzorů[upravit | editovat zdroj]
Patogeny jsou identifikovány na základě přítomnosti PAMP (Pathogen-Associated Molecular Pattern) – fylogeneticky vysoce konzervovaných struktur. Jejich nositeli jsou pouze mikroorganismy a jsou esenciální pro jejich přežití. Patří mezi ně:
- bakteriální stěna – peptidoglykan, kyselina lipoteichoová, lipopolysacharid,
- bakteriální DNA – mnoho cytosinu a guaninu, bez methylace,
- dsRNA – virová.
Tyto vzory jsou rozpoznávány receptory PPR (Pathogen Pattern Receptor) = PRR (Pattern Recognition Receptor). Jsou následujících typů:
- secernované – opsoniny (např. MBL) aktivace komplementu,
- endocytární – na fagocytech, zprostředkovávají fagocytózu (např. MMR (manózový makrofágový receptor), MSR (makrofágový scavengerový receptor) – uklízí zbytky bakterií),
- signální – aktivují signální dráhu vedoucí k produkci cytokinů (např. TLR (Toll-like receptor)).
Identifikace endogenních vzorů[upravit | editovat zdroj]
V souvislosti s apoptózou se vystavují vzory ACAMP (Apoptotic Cell Associated Molecular Pattern) – např. fosfolipidy vnitřní vrstvy buněčné membrány. Jsou rozpoznávány receptory ACR (Apoptotic Cell Receptor), dochází k produkci spíše protizánětlivých cytokinů.
Prezentace antigenu[upravit | editovat zdroj]
Antigen prezentující buňky (APCs – Antigen Presenting Cells) pohlcují antigeny, zpracovávají je v lyzosomech a prezentují na molekulách HLA II. třídy. Takto upravené jsou antigeny (resp. antigenní epitopy) předkládány spolu s kostimulačními signály T-lymfocytům.
Pozn. Je-li jakákoli buňka, nejen antigen prezentující, infikována intracelulárním parazitem, antigen se prezentuje na HLA I. třídy.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
- KREJSEK, Jan a Otakar KOPECKÝ. Klinická imunologie. 1. vydání. Hradec Králové : Nucleus HK, 2004. 941 s. ISBN 80-86225-50-X.
- ŠTERZL, Ivan, et al. Základy imunologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0972-X.
- ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Nespecifická imunita [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-15]. <https://web.archive.org/web/20160416192854/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Nespecifick%C3%A1_imunita>.