Nespecifická imunita

Nespecifické imunitní mechanismy (též vrozené, přirozené, neadaptivní) jsou vrozené. To znamená, že veškeré potřebné informace jsou neměnně zapsány v DNA a přítomny už v zygotě. Nespecifická imunita odpovídá po každém setkání s „antigenem“ stejnými mechanismy, nemá paměť.

Tvoří ji především složky komplementu a fagocyty. Není zaměřena na likvidaci specifického antigenu, ale za to je velmi pohotová. Buňky se nachází neustále v krvi, takže aktivace je v případě potřeby takřka okamžitá (minuty až hodiny).

Evolučně je starší (u všech mnohobuněčných organismů v různé míře), než specifická imunita. Skládá se ze složky buněčné a humorální.

Do této skupiny se řadí i bariérové funkce těla, tj. kůži, sliznice aj. (obecně struktury zabraňující proniknutí cizorodých částic do organizmu).

Shrnutí složek přirozené imunity

Buněčné složky

• Fagocyty,
  • neutrofily (mikrofágy) – žijí krátce, nejsou APC,
  • monocyty - jejich tkáňová forma = makrofágy – žijí dlouho,
  • dendritické buňky a další APCs,
  • eosinofily,
• mastocyty (žírné buňky, heparinocyt),
• bazofily,
• NK-buňky,
• trombocyty.

Humorální složky

• Komplement a proteiny akutní fáze,
• koagulační a fibrinolytický systém
• interferony.

Buněčná složka

Patří sem především granulocyty, makrofágy a některé lymfocyty. Lze sem také zařadit trombocyty, které ale hrají spíš vedlejší, ale ne nedůležitou, roli.

Granulocyty a makrofágy

Převážnou část buněčné složky nespecifické imunity tvoří buňky vzniklé z myeloidní řady. Patří sem buňky, které se vykazují vysokou fagocytární schopností, tedy makrofágy a neutrofilní granulocyty. Nelze opomenout ani antigen prezentující buňky, kam patří především dendritické buňky (spolupráce s T-ly) a folikulární buňky (předkládají Ag B-ly). Do této skupiny také spadají eosinofily a basofily.

Lymfocyty

Další částí jsou buňky z lymfoidní řady. Patří sem především cytotoxické NK buňky (natural killers). Někteří imunologové do této skupiny zařazují i některé B-lymfocyty a to díky jejich nezávislosti na T-lymfocytech a možnosti částečné změny své specifity při proliferaci. Jedná se o B-ly, které rozpoznávají sacharidové antigeny.

Humorální složka

Proteiny akutní fáze

Jedná se o skupinu proteinů, jejichž hladina se po aktivaci imunitního systému výrazně a poměrně rychle zvedne. Jsou sem řazeny i složky komplementu, zde jsou odděleny kvůli přehlednosti.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Proteiny akutní fáze.

Komplement

Komplement je soubor sérových bílkovin, schopných po aktivaci navodit lýzu některých buněk.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Komplement.

Cytokiny

Cytokiny tvoří velmi rozmanitou skupinu signálních peptidů, některé mají i hormonální funkci. Jejich produkce se výrazně mění se stupněm aktivace buňky. Zprostředkují komunikaci mezi buňkami specifické a nespecifické imunity. Dělíme je do několika podskupin:

• interleukiny,
• chemokiny,
• interferony.

 Podrobnější informace naleznete na stránkách Cytokiny, Interleukiny, Chemokiny, Interferony.

Principy nespecifických mechanismů

Identifikace patogenních vzorů

Patogeny jsou identifikovány na základě přítomnosti PAMP (Pathogen-Associated Molecular Pattern) – fylogeneticky vysoce konzervovaných struktur. Jejich nositeli jsou pouze mikroorganismy a jsou esenciální pro jejich přežití. Patří mezi ně:

• bakteriální stěna – peptidoglykan, kyselina lipoteichoová, lipopolysacharid,
• bakteriální DNA – mnoho cytosinu a guaninu, bez methylace,
• dsRNA – virová.

Tyto vzory jsou rozpoznávány receptory PPR (Pathogen Pattern Receptor) = PRR (Pattern Recognition Receptor). Jsou následujících typů:

• secernované – opsoniny (např. MBL) aktivace komplementu,
• endocytární – na fagocytech, zprostředkovávají fagocytózu (např. MMR (manózový makrofágový receptor), MSR (makrofágový scavengerový receptor) – uklízí zbytky bakterií),
• signální – aktivují signální dráhu vedoucí k produkci cytokinů (např. TLR (Toll-like receptor)).

Identifikace endogenních vzorů

V souvislosti s apoptózou se vystavují vzory ACAMP (Apoptotic Cell Associated Molecular Pattern) – např. fosfolipidy vnitřní vrstvy buněčné membrány. Jsou rozpoznávány receptory ACR (Apoptotic Cell Receptor), dochází k produkci spíše protizánětlivých cytokinů.

Prezentace antigenu

Antigen prezentující buňky (APCs – Antigen Presenting Cells) pohlcují antigeny, zpracovávají je v lyzosomech a prezentují na molekulách HLA II. třídy. Takto upravené jsou antigeny (resp. antigenní epitopy) předkládány spolu s kostimulačními signály T-lymfocytům.

Pozn. Je-li jakákoli buňka, nejen antigen prezentující, infikována intracelulárním parazitem, antigen se prezentuje na HLA I. třídy.

Odkazy

Související články

• Specifická imunita
• Imunitní systém
• Makrofágy
• Neutrofilní granulocyty
• Komplement

Použitá literatura

• HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.

• KREJSEK, Jan a Otakar KOPECKÝ. Klinická imunologie. 1. vydání. Hradec Králové : Nucleus HK, 2004. 941 s. ISBN 80-86225-50-X.

• ŠTERZL, Ivan, et al. Základy imunologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0972-X.

• ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Nespecifická imunita [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-15]. <https://web.archive.org/web/20160416192854/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Nespecifick%C3%A1_imunita>.