Příštítná tělíska

Štítná žláza a příštitná tělíska

Příštítná tělíska (lat. glandulae parathyreoideae) jsou čtyři malé, čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy, zavzaté do jejího pouzdra. Vyvíjí se z entodermu 3. a 4. žaberní štěrbiny. Každé tělísko je obaleno pouzdrem z kolagenního vaziva, ze kterého odstupují tenká septa, která s přibývajícím věkem nabývají na mohutnosti hromaděním adipocytů. Parenchym je uspořádán do trámčitého epitelu, ve kterých nacházíme buňky hlavní a buňky oxyfilní.

Mikroskopická stavba

Buňky hlavní

Mikroskopická stavba příštitných tělísek

Představují převládající element ve žláze. Jedná se o buňky polyedrické s kulovitými jádry a světle barvitelnou cytoplasmou o průměru 10 μm. Obsahují sekreční granula vykazující argyrofilní vlastnosti (jsou impregnovatelné solemi těžkých kovů – Ag, Au). Tyto buňky produkují parathormon, který zvyšuje hladinu vápenatých iontů v krvi zvýšením resorbce kostní tkáně a zvýšením zpětné resorbce v ledvinách a druhotně tím, že stimuluje hydroxylaci 25-hydrocholekalciferolu v ledvinách v poloze 1. Tím vzniká 1,25-dihydrocholekalciferol (kalcitriol) zvyšující vstřebávání vápníku ve střevě.

Buňky oxyfilní

Polyedrické buňky větších velikosti než buňky hlavní, jejich jádra se poměrně sytě barví. V cytoplasmě nacházíme velké množství mitochondrií (podmiňují její silnou eosinofilii), granul glykogenu, avšak žádná sekreční granula. Buňky se objevují postnatálně, kolem 10. roku života.

Odkazy

Související šlánky

• Parathormon
• Štítná žláza
• Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích
• Onemocnění příštítných tělísek

Použitá literatura

• KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.

• MESCHER, Anthony L a Luiz Carlos Uchôa JUNQUEIRA. Junqueira's Basic Histology. 12. vydání. United States : McGraw-Hill Education - Europe, 2009. 480 s. ISBN 9780071630207.