Otrava metanolem

Metanol (také dřevný líh, methanol, methylalkohol) je toxická kapalina s chemickým vzorcem CH₃OH. Může být součástí rozpouštědel, paliv a přirozeně se také ve velmi malém množství vyskytuje v lihovinách určených ke konzumaci. Hlavním znakem těžké otravy metanolem je metabolická acidóza a slepota.

Mechanismus toxicity[upravit | editovat zdroj]

Metanol sám o sobě vykazuje nízkou toxicitu, ale produkuje toxické metabolity. Metanol se metabolizuje alkoholdehydrogenázou v játrech na formaldehyd a následně aldehyddehydrogenázou na kyselinu mravenčí. Ta se teprve pomalu metabolizuje na CO₂ a H₂O. Biologický poločas je 8–28 hodin.

Kyselina mravenčí se akumuluje v těle a existuje přímá korelace mezi její koncentrací a toxicitou, rovněž způsobuje přímo nebo nepřímo metabolickou acidózu. Kyselina mravenčí dále inhibuje cytochromoxidázu, je hlavní příčinou okulární toxicity a současná acidóza usnadňuje difuzi kyseliny mravenčí do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.

Příznaky otravy[upravit | editovat zdroj]

Minimální toxická dávka metanolu je asi 0,1 ml/kg. Smrtelná dávka se pak pohybuje okolo 1 ml/kg, ačkoli již 30 ml může být smrtelných ^[1]. Krátce po požití metanolu se objevují příznaky podobné opilosti. Specifické příznaky otravy metanolem se objevují nejčastěji po 12–24 hodinách, při konzumaci etanolu i později.

Lehká otrava[upravit | editovat zdroj]

Lehká intoxikace metanolem se projevuje slabostí, bolestí hlavy, zmateností. Mohou se objevit poruchy barevného vidění, mlhavé vidění nebo fotofobie. Objevuje se nekompenzovaná metabolická acidóza, mortalita se zvyšuje se závažností a dobou trvání acidózy ^[1]. Laboratorně nalezneme pokles pH, hyperventilace, zvýšení osmolálního a anion gapu. Časté jsou i nespecifické gastrointestinální projevy otravy – nausea, zvracení, bolest břicha nebo průjem.

Těžká otrava[upravit | editovat zdroj]

Těžká otrava může zahrnovat vážnější příznaky, např. poruchy vědomí, poruchy zraku až slepotu, metabolický rozvrat až multiorgánové selhání, renální a jaterní insuficienci a oběhové selhání.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Etanol – má větší afinitu k enzymům než metanol, kompetuje s ním, proto zpomaluje vznik toxických metabolitů. Většinou se podává per os destilát nebo 10% roztok v 5% glukóze intravenózně. Koncentrace etanolu v krvi by se měla udržovat okolo 1 ‰ ^[1] až do doby, kdy je metanol v krvi nedetekovatelný.
Fomepizol – specifický inhibitor alkoholdehydrogenázy.
Kyselina listová – účastní se oxidace kyseliny mravenčí na oxid uhličitý a vodu.
Hemodialýza – odstraňuje metanol i jeho metabolity a navíc upravuje metabolické poruchy (iontový rozvrat, korekce acidobazické rovnováhy).

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Laboratorní vyšetření pomůže potvrdit otravu metanolem a určit tíži stavu pacienta.

Průkaz metanolu v krvi pacienta nebo v materiálu, kterým byl postižený intoxikován, a stanovení jeho koncentrace se provádí plynovou chromatografií.

Pro řízení léčby se monitorují zejména hladina metanolu v krvi, parametry acidobazické rovnováhy, osmolální a aniontová mezera, koncentrace iontů v krvi, renální funkce, jaterní enzymy, glykémie, hladina kyseliny mravenčí, apod.