Orientace v dostupných e-zdrojích

Z WikiSkript

Databáze[upravit | editovat zdroj]

Systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. Základními prvky databáze jsou data a program pro práci s nimi. Datový obsah tvoří množina jednotně strukturovaných dat uložených v paměti počítače nebo na záznamovém médiu, jež jsou navzájem v určitém vztahu a tvoří určitý celek z hlediska obsažených informací; data jsou přístupná výhradně pomocí speciálního programového vybavení – systému řízení báze dat. Podle typu obsažených dat se rozlišují databáze textové (mezi nimi lze dále vyčlenit databáze plnotextové, bibliografické, referenční, faktografické), numerické, obrazové, multimediální. Podle způsobu práce uživatele s daty se rozlišují databáze umožňující zápis dat (např. firemní transakční systémy, modul katalogizace knihovnického systému) a databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat (např. databáze v databázových centrech, OPAC, datové sklady). Někteří autoři používají termín databáze v zúženém významu pro označení pouze datového obsahu databáze (datová základna) nebo pouze programu pro práci s daty (systém řízení báze dat).

  • databáze dnes znamená prakticky jakoukoliv „bázi dat“, kde jsou uspořádány záznamy – data (na úřadech, v kancelářích, nemocnicích, …) a je možné jejich vyhledání
  • z knihovnického hlediska jsou databáze specializovány na určitý obor, území, zemi, oblast
    • katalogy
    • databáze – dnes se používá označení EIZ (elektronické informační zdroje)

Proč databáze potřebujeme?[upravit | editovat zdroj]

  • aby nám poskytli rychlou orientaci
  • jsou přehledné
  • mají vyhledávací nástroje
  • rychle zjistíme, zda existuje něco
    • na určité téma
    • od určitého autora
    • od určitého nakladatele
    • jaké má pacient výsledky
    • jaký lék má jaké kontraindikace …

Typy databází[upravit | editovat zdroj]

  • podle typu zprac. dat:
    • textová
      • bibliografická
      • fulltextová
      • faktografická
      • kombinovaná
    • numerická
    • obrazová
    • multimediální
  • podle způsobu práce
    • možný zápis
    • pouze vyhledávání a čtení
  • podle obsahu:
    • oborová
    • polytematická
  • podle rozsahu:
    • národní
    • mezinárodní
  • podle typu dokumentu:
    • články z časopisu
  • patentové
    • DB šedé literatury
    • firemních informací atd.

Historie vzniku databází[upravit | editovat zdroj]

  • předchůdci – inventární seznamy kostelů a klášterů
  • katalogy knihoven
    • (vázané knihy, lístkové, dnes elektronické)
    • informace, co je ve fondu
  • bibliografie, citační rejstříky, referátové časopisy
    • rozvoj vědy, šíření knih, vznik periodik – moc informací, které vedou k potřebě vzniku bibliografií – v medicíně druhá polovina 19. století

Databáze dnes[upravit | editovat zdroj]

  • v dnešním pojetí přišly s rozvojem PC a telekomunikační techniky
    • informační průmysl
  • producent, distributor, provozovatel, zprostředkovatel (broker), databázová centra – uživatel … peníze
  • tištěné – elektronické – magnetopáskové služby – na disketách – na CD – internet – web

Kdo krouží kolem databází?[upravit | editovat zdroj]

  • producent – ten, kdo ji tvoří (komerční či nekomerční instituce)
  • provozovatel – dává k dispozici vyhledávací software a stará se o to, aby databáze fungovala
  • databázová centra – zprostředkovávají více DB pod jedním uživatelských rozhraním
  • zprostředkovatel – zajišťuje přístup do databáze nebo styk s DB centrem (knihovna, information brokers)
  • uživatel – DB využívá

Jaké jsou trendy?[upravit | editovat zdroj]

  • user friendly prostředí
    • centra se orientují na koncového uživatele
    • intuitivní vyhledávání
  • propojování jednotlivých databází
    • např. bibliografických informací s plnými texty
  • různé přidané služby
    • odkazy na katalogy
    • přidané služby – CUNI link / Find it @ CUNI / SFX (najde plný text článku, odkáže na autora)
    • paralelní vyhledávání
  • poskytování DB prostřednictvím Internetu
  • vzdálený přístup (z domova, odkudkoliv!)

Základy vyhledávání – rešeršní strategie[upravit | editovat zdroj]

  • formulace dotazu – (co hledám?!) – důležité formulovat!
  • výběr klíčových slov – (MeSH, jiné tezaury, zjistit používané slovníky termínů)
  • výběr EIZ
  • sestavení dotazu – (booleovské a proximitní operátory)
  • vyhledání záznamů
  • práce s výsledky (zajištění plného textu)

Klíčová slova, výrazy tezauru[upravit | editovat zdroj]

  • MeSH = Medical Subject Headings
    • slovník používaných termínů pro medicínu
    • slovní vyjádření i číselná notace
    • vytváří: National Library of Medicine – Bethesda
    • překlad: Národní lékařská knihovna v Praze
    • URL: www.medvik.cz – záložka MeSH
  • vlastní klíčová slova – pro vyhledávání fulltextové

Kde hledat?[upravit | editovat zdroj]

Druhy přístupu[upravit | editovat zdroj]

  • přímý přístup
    • funguje pouze z organizace, která má databázi předplacenou
    • přístup je zajištěn na základě IP-adres (systém ví, odkud přistupujete a dle toho vás do databáze pustí nebo přístup odmítne)
  • vzdálený přístup
    • přístup odkudkoliv na základě ID a hesla
    • přihlásíte se na server, zadáte ID a heslo a systém vás připojí k databázi
    • existují různé systémy
    • na UK se nyní používá EZproxy
    • NLK používá SerialsSolution
    • federativní vyhledávání (paralelní vyhledávání)
    • na UK systém MetaLib – umožňuje prohledávat více různých databází najednou – http://metalib.cuni.cz

Paralelní prohledávání[upravit | editovat zdroj]

  • na UK se používá systém MetaLib
  • umožňuje prohledávání více zdrojů najednou – pod jedním uživatelským rozhraním
  • http://metalib.cuni.cz (registrace na ID / heslo)

Služby „přidané hodnoty“[upravit | editovat zdroj]

  • Univerzita Karlova používá SFX (příklady)
    • propojení na plné texty dokumentů z bibliografických, indexových, abstraktových databází a z vyhledávacích služeb
    • propojení na další relevantní on-line služby
  • holdings – vlastnictví dokumentu – propojeno s katalogem UK
  • citace.com – propojení s webem https://www.citace.com/ a předvyplněním formuláře
  • impact faktor – propojení s db JCR

BMČ – Bibliographia Medica Čechoslovaca[upravit | editovat zdroj]

  • národní lékařská bibliografie – zpracovává články v českých časopisech, ale i monografie, sborníky, přednášky, recenze knih
  • producent: Národní lékařská knihovna
  • historie: snahy o bibliografické podchycení se datují od konce 19. století a až do roku 1945 jsou spojovány se jmény významných českých lékařů, systematicky od roku 1947, poprvé vyšlo v roce 1949
  • tezaurus: dříve MDT, od roku 1970 MeSH
  • podoba – tištěná, DVD (BiblioMedica), online

MEDLINE[upravit | editovat zdroj]

  • bibliografická databáze světových lékařských článků z periodik (více americká)
  • biomedicínská literatura, zaměřená více na klinickou medicínu – obsaženy jsou:
    • Index Medicus
    • Index to Dental Literature
    • International Nursing Index
  • producent: National Library of Medicine (Bethesda)
  • související názvy: Index Medicus, PubMed
  • historie – poprvé publikována v roce 1879 (chirurg Dr. John Shaw Billings)
  • tezaurus: MeSH
  • podoba: tištěná, online (retrospektiva až do 50-tých let)

EMBASE[upravit | editovat zdroj]

  • bibliografická databáze světových lékařských článků z periodik (více proevropská)
  • obsahuje literaturu z oblasti biomedicíny a farmakologie
  • producent: Elsevier
  • související názvy: Excerpta Medica Abstract Journals
  • historie: Excerpta Medica založena skupinou lékařů v roce 1946 pro podporu toku lékařských informací
  • tezaurus: EMTREE
  • podoba: tištěná, online (od 80-tých let)

Web of Science[upravit | editovat zdroj]

  • citační rejstřík Science Citation Index
  • databáze založená na předmětovém vztahu mezi dvěma články (citovaný a citující)
    • Citation Index – rejstřík děl citovaných v daném roce
    • Source Index – informace o citujících pracích
  • producent: Institute for Scientific Information ve Philadelphii
  • historie: první svazek vyšel pokusně v roce 1963 a zahrnoval literaturu za rok 1961, od roku 1964 vychází pravidelně

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • STEJSKALOVÁ, Jitka. Orientace v dostupných e-zdrojích Vyhledávání v bibliografických databázích, MeSH, způsoby přístupu [online]. [cit. 2012-03-15]. <https://el.lf1.cuni.cz/p63816350/>.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Orientace_v_dostupných_e-zdrojích&oldid=461829“